Přeskočit na obsah

Oidiodendron maius: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
mBez shrnutí editace
+text
Řádek 50: Řádek 50:


== Popis ==
== Popis ==
V laboratoři se kultivuje na tuhém PDA mediu. Kolonie cistě kultury jsou bílé. Tato houba patří k [[Houby nedokonalé|houbám nedokanalým]], u kterých rozmnožování probíhá nepohlavně, vytvářením [[Konidie|konidií]] s jediným haploidním jádrem <ref>{{Citace elektronického periodika
V laboratoři se kultivuje na tuhém PDA mediu při 25 °C. Kolonie cistě kultury jsou bílé. Tato houba patří k [[Houby nedokonalé|houbám nedokanalým]], u kterých rozmnožování probíhá nepohlavně, vytvářením [[Konidie|konidií]] s jediným haploidním jádrem <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Home - Oidiodendron maius Zn v1.0
| titul = Home - Oidiodendron maius Zn v1.0
| periodikum = mycocosm.jgi.doe.gov
| periodikum = mycocosm.jgi.doe.gov
Řádek 83: Řádek 83:


=== Tolerance k těžkým kovům ===
=== Tolerance k těžkým kovům ===
Podrobný mechanismus přijmu a sekvestrace těžkých kovů u hub zatím není vyjasněn. Ale v řadě studiích bylo ukázáno, že je tolerantní k Cd a Zn<ref>{{Citace periodika
Podrobný mechanismus přijmu a sekvestrace těžkých kovů u hub zatím není vyjasněn. Ale v řadě studiích bylo ukázáno, že je tolerantní k Cd a Zn<ref name=":1">{{Citace periodika
| příjmení = Chiapello
| příjmení = Chiapello
| jméno = M.
| jméno = M.
Řádek 118: Řádek 118:
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0944501399800019
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0944501399800019
| datum přístupu = 2021-05-20
| datum přístupu = 2021-05-20
}}</ref>. Některé druhy ''Oidiodendron'' schopné růstu i na velmi vysokých koncentracích Al, přesahujících 10 mM. Zajímavým proteinem identifikovaným v ''Oidiodendron maius Zn'' byl enzym [[Agmatináza|agmatináza]], klíčový enzym v biosyntéze [[Polyaminy|polyaminů]], kdy přeměňuje agmatin na [[putrescin]]<ref>{{Citace periodika
}}</ref>.
| příjmení = Dudkowska
| jméno = Magdalena
| příjmení2 = Lai
| jméno2 = Jeanne
| příjmení3 = Gardini
| jméno3 = Giulia
| titul = Agmatine modulates the in vivo biosynthesis and interconversion of polyamines and cell proliferation
| periodikum = Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - General Subjects
| datum vydání = 2003-01
| ročník = 1619
| číslo = 2
| strany = 159–166
| doi = 10.1016/S0304-4165(02)00476-2
| jazyk = en
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0304416502004762
| datum přístupu = 2021-05-20
}}</ref>. U rostlin se akumulace polyaminů jeví jako univerzální reakce na vnější stres, včetně nahromadění toxických těžkých kovů <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Alcázar
| jméno = Rubén
| příjmení2 = Altabella
| jméno2 = Teresa
| příjmení3 = Marco
| jméno3 = Francisco
| titul = Polyamines: molecules with regulatory functions in plant abiotic stress tolerance
| periodikum = Planta
| datum vydání = 2010-03-11
| ročník = 231
| číslo = 6
| strany = 1237–1249
| issn = 0032-0935
| doi = 10.1007/s00425-010-1130-0
| url = http://dx.doi.org/10.1007/s00425-010-1130-0
| datum přístupu = 2021-05-20
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Minocha
| jméno = Rakesh
| příjmení2 = Majumdar
| jméno2 = Rajtilak
| příjmení3 = Minocha
| jméno3 = Subhash C.
| titul = Polyamines and abiotic stress in plants: a complex relationship1
| periodikum = Frontiers in Plant Science
| datum vydání = 2014-05-05
| ročník = 5
| issn = 1664-462X
| pmid = 24847338
| doi = 10.3389/fpls.2014.00175
| url = http://journal.frontiersin.org/article/10.3389/fpls.2014.00175/abstract
| datum přístupu = 2021-05-20
}}</ref>. V houbách jsou polyaminy nezbytné pro podporu růstu a regulaci široké škály biologických procesů<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Osobová
| jméno = Michaela
| příjmení2 = Urban
| jméno2 = Václav
| příjmení3 = Jedelský
| jméno3 = Petr L.
| titul = Three metallothionein isoforms and sequestration of intracellular silver in the hyperaccumulator Amanita strobiliformis
| periodikum = New Phytologist
| datum vydání = 2011-06
| ročník = 190
| číslo = 4
| strany = 916–926
| issn = 0028-646X
| doi = 10.1111/j.1469-8137.2010.03634.x
| jazyk = en
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1469-8137.2010.03634.x
| datum přístupu = 2021-05-20
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Valdés-Santiago
| jméno = Laura
| příjmení2 = Guzmán-de-Peña
| jméno2 = Doralinda
| příjmení3 = Ruiz-Herrera
| jméno3 = José
| titul = Life without putrescine: disruption of the gene-encoding polyamine oxidase in Ustilago maydis odc mutants: Life without putrescine
| periodikum = FEMS Yeast Research
| datum vydání = 2010-11
| ročník = 10
| číslo = 7
| strany = 928–940
| doi = 10.1111/j.1567-1364.2010.00675.x
| jazyk = en
| url = https://academic.oup.com/femsyr/article-lookup/doi/10.1111/j.1567-1364.2010.00675.x
| datum přístupu = 2021-05-20
}}</ref>. Akumulace polyaminů v reakci na těžké kovy byla zkoumána v ektomykorhizní houbě ''[[Čechratka podvinutá|Paxillus involutus]]'', kde expozice olova a zinku specificky zvýšila buněčné koncentrace některých polyaminů<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Zarb
| jméno = J.
| příjmení2 = Walters
| jméno2 = D.R.
| titul = Polyamine biosynthesis in the ectomycorrhizal fungus Paxillus involutus exposed to zinc
| periodikum = Letters in Applied Microbiology
| datum vydání = 1995-08
| ročník = 21
| číslo = 2
| strany = 93–95
| issn = 0266-8254
| doi = 10.1111/j.1472-765x.1995.tb01014.x
| url = http://dx.doi.org/10.1111/j.1472-765x.1995.tb01014.x
| datum přístupu = 2021-05-20
}}</ref>. Chiapello a kol.<ref name=":1" /> naznačují, že biosyntetická dráha vedoucí k jejich tvorbě je v ''O. maius Zn'' indukována jak zinkem, tak kadmiem.





Verze z 20. 5. 2021, 13:48

Oidiodendron maius je vřeckovýtrusná houba tvořící erikoidní endomykorhizu s rostlinami čeledi Vřesovcovité (z lat. Ericaceae)[1], obzvláštně s druhem Rhododendron. [2]

Objev

Poprvé byl identifikován v roce 1962 ze vzorků rašelinových půd v Kanadě[3].

Popis

V laboratoři se kultivuje na tuhém PDA mediu při 25 °C. Kolonie cistě kultury jsou bílé. Tato houba patří k houbám nedokanalým, u kterých rozmnožování probíhá nepohlavně, vytvářením konidií s jediným haploidním jádrem [4]. Konidiofory O. maius jsou velmi dlouhé (do 500 μm) a vlnité[3]. Konidie pak vyklíčí do homokaryotického mycelia. Genom teto houby již byl úplně sekvenován[5].

Mykorhiza

Rostliny z čeledí Ericaceae  rostou obvykle na silně kyselých a živinami chudých půdách. Jejich přežívání hlavně zajišťuje mykosymbiont, který disponuje širokým spektrem enzymů včetně proteáz a chitináz, které jemu umožňují rozkládat organické látky v humusu při nízkém pH a čerpat živiny z komplexních organických zdrojů pro rostliny nepřístupných (peptidy, proteiny, chitin z houbového mycelia nebo odumřelého hmyzu atd.). Mykosymbiont kolonizuje rhizodermální buňky, případně vrchní vrstvy primární kůry kořene. Podobně jako orchideoidní mykorhiza tvoří uvnitř buňky smotky a každá rhizodermalni buňka je kolonizována jako samostatná jednotka. Největším problémem rostlin, který jim symbióza s houbou pomáhá řešit, je zde obtížná dostupnost dusíku a fosforu – ten je vázán hlavně v organické formě, často v komplexech s železem a hliníkem. Houba musí být tolerantní k těmto kovům. [6]

Tolerance k těžkým kovům

Podrobný mechanismus přijmu a sekvestrace těžkých kovů u hub zatím není vyjasněn. Ale v řadě studiích bylo ukázáno, že je tolerantní k Cd a Zn[7][8]. Některé druhy Oidiodendron schopné růstu i na velmi vysokých koncentracích Al, přesahujících 10 mM. Zajímavým proteinem identifikovaným v Oidiodendron maius Zn byl enzym agmatináza, klíčový enzym v biosyntéze polyaminů, kdy přeměňuje agmatin na putrescin[9]. U rostlin se akumulace polyaminů jeví jako univerzální reakce na vnější stres, včetně nahromadění toxických těžkých kovů [10][11]. V houbách jsou polyaminy nezbytné pro podporu růstu a regulaci široké škály biologických procesů[12][13]. Akumulace polyaminů v reakci na těžké kovy byla zkoumána v ektomykorhizní houbě Paxillus involutus, kde expozice olova a zinku specificky zvýšila buněčné koncentrace některých polyaminů[14]. Chiapello a kol.[7] naznačují, že biosyntetická dráha vedoucí k jejich tvorbě je v O. maius Zn indukována jak zinkem, tak kadmiem.



Odkazy

  1. ↑ PEROTTO, Silvia; GIRLANDA, Mariangela; MARTINO, Elena. Ericoid mycorrhizal fungi: some new perspectives on old acquaintances. Dordrecht: Springer Netherlands Dostupné online. ISBN 978-90-481-5933-8, ISBN 978-94-017-1284-2. S. 41–53. 
  2. ↑ WEI, Xiangying; CHEN, Jianjun; ZHANG, Chunying. A New Oidiodendron maius Strain Isolated from Rhododendron fortunei and its Effects on Nitrogen Uptake and Plant Growth. Frontiers in Microbiology. 2016, roč. 7. Dostupné online [cit. 2021-05-19]. ISSN 1664-302X. DOI 10.3389/fmicb.2016.01327. PMID 27602030. (English) 
  3. ↑ a b BARRON, G. L. NEW SPECIES AND NEW RECORDS OF OIDIODENDRON. Canadian Journal of Botany. 1962-04-01, roč. 40, čís. 4, s. 589–607. Dostupné online [cit. 2021-05-19]. ISSN 0008-4026. DOI 10.1139/b62-055. (anglicky) 
  4. ↑ Home - Oidiodendron maius Zn v1.0. mycocosm.jgi.doe.gov [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ MYCORRHIZAL GENOMICS INITIATIVE CONSORTIUM; KOHLER, Annegret; KUO, Alan. Convergent losses of decay mechanisms and rapid turnover of symbiosis genes in mycorrhizal mutualists. Nature Genetics. 2015-04, roč. 47, čís. 4, s. 410–415. Dostupné online [cit. 2021-05-20]. ISSN 1061-4036. DOI 10.1038/ng.3223. (anglicky) 
  6. ↑ Ústav botaniky a zoologie, Brno: Ekologie a význam hub. www.sci.muni.cz [online]. [cit. 2021-05-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b CHIAPELLO, M.; MARTINO, E.; PEROTTO, S. Common and metal-specific proteomic responses to cadmium and zinc in the metal tolerant ericoid mycorrhizal fungus Oidiodendron maius Zn. Metallomics. 2015, roč. 7, čís. 5, s. 805–815. Dostupné online [cit. 2021-05-20]. ISSN 1756-5901. DOI 10.1039/C5MT00024F. (anglicky) 
  8. ↑ BARDI, L.; PEROTTO, S.; BONFANTE, P. Isolation and regeneration of protoplasts from two strains of the ericoid mycorrhizal fungus Oidiodendron maius: Sensitivity to chemicals and heavy metals. Microbiological Research. 1999-09, roč. 154, čís. 2, s. 105–111. Dostupné online [cit. 2021-05-20]. DOI 10.1016/S0944-5013(99)80001-9. (anglicky) 
  9. ↑ DUDKOWSKA, Magdalena; LAI, Jeanne; GARDINI, Giulia. Agmatine modulates the in vivo biosynthesis and interconversion of polyamines and cell proliferation. Biochimica et Biophysica Acta (BBA) - General Subjects. 2003-01, roč. 1619, čís. 2, s. 159–166. Dostupné online [cit. 2021-05-20]. DOI 10.1016/S0304-4165(02)00476-2. (anglicky) 
  10. ↑ ALCÁZAR, Rubén; ALTABELLA, Teresa; MARCO, Francisco. Polyamines: molecules with regulatory functions in plant abiotic stress tolerance. Planta. 2010-03-11, roč. 231, čís. 6, s. 1237–1249. Dostupné online [cit. 2021-05-20]. ISSN 0032-0935. DOI 10.1007/s00425-010-1130-0. 
  11. ↑ MINOCHA, Rakesh; MAJUMDAR, Rajtilak; MINOCHA, Subhash C. Polyamines and abiotic stress in plants: a complex relationship1. Frontiers in Plant Science. 2014-05-05, roč. 5. Dostupné online [cit. 2021-05-20]. ISSN 1664-462X. DOI 10.3389/fpls.2014.00175. PMID 24847338. 
  12. ↑ OSOBOVÁ, Michaela; URBAN, Václav; JEDELSKÝ, Petr L. Three metallothionein isoforms and sequestration of intracellular silver in the hyperaccumulator Amanita strobiliformis. New Phytologist. 2011-06, roč. 190, čís. 4, s. 916–926. Dostupné online [cit. 2021-05-20]. ISSN 0028-646X. DOI 10.1111/j.1469-8137.2010.03634.x. (anglicky) 
  13. ↑ VALDÉS-SANTIAGO, Laura; GUZMÁN-DE-PEÑA, Doralinda; RUIZ-HERRERA, José. Life without putrescine: disruption of the gene-encoding polyamine oxidase in Ustilago maydis odc mutants: Life without putrescine. FEMS Yeast Research. 2010-11, roč. 10, čís. 7, s. 928–940. Dostupné online [cit. 2021-05-20]. DOI 10.1111/j.1567-1364.2010.00675.x. (anglicky) 
  14. ↑ ZARB, J.; WALTERS, D.R. Polyamine biosynthesis in the ectomycorrhizal fungus Paxillus involutus exposed to zinc. Letters in Applied Microbiology. 1995-08, roč. 21, čís. 2, s. 93–95. Dostupné online [cit. 2021-05-20]. ISSN 0266-8254. DOI 10.1111/j.1472-765x.1995.tb01014.x. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Oidiodendron_maius&oldid=19912089“