Purinergní receptor: Porovnání verzí
Vytvořeno překladem stránky „Purinergic receptor“ |
(Žádný rozdíl)
|
Verze z 8. 6. 2018, 11:45
Purinergní receptory nebo purinoceptory, jsou molekuly plazmatické membrány molekuly, které se nacházejí téměř ve všech savčích tkáních.[1] a tyto receptory jsou zapojeny do učení a paměti, pohybu a výživy a spání.[2] Jsou zapojeni do několika buněčných funkcí, včetně proliferace a migrace neurálnchí kmenových buňek, cévní reaktivity, apoptózy a cytokinové sekrece.[3] Tyto funkce zatím nebyly dobře charakterizovány a účinek extracelulárního mikroprostředí na jejich funkci je předmětem výzkumu.
Termín purinergic receptor byl původně zaveden pro ilustraci konkrétní třídy membránových receptorů, které zprostředkovávají relaxaci střevní hladké svaloviny jako reakce na uvolnění ATP (P2 receptory) nebo adenosin (P1 receptory). P2 receptory se dále dělí na pět podtříd: P2X, P2Y, P2Z, P2U, a P2T. Rozlišovat P2 receptory dále podtřídy byly rozděleny do rodin metabotropní (P2Y, P2U, a P2T) a ionotropní receptory (P2X a P2Z).[4]
V roce 2014 byl objeven první purinergní receptor v rostlinách, DORN1,.[5]
3 třídy purinergních receptorů
| Jméno | Aktivace | Třída |
| P1 receptory | adenosin | G protein-coupled receptorů |
| P2Y receptory | nukleotidy | G protein-coupled receptorů |
| P2X receptory | ATP | ligand-gated ion channel |
Jsou známy tři odlišné třídy purinergic receptory, známé jako P1, P2X a P2Y receptory.
Odkazy
- ↑ North RA. Molecular physiology of P2X receptors. Physiological Reviews. Oct 2002, s. 1013–67. DOI 10.1152/physrev.00015.2002. PMID 12270951.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-94-007-4718-0. DOI 10.1007/978-94-007-4719-7_1.
- ↑ Ulrich H, Abbracchio MP, Burnstock G. Extrinsic purinergic regulation of neural stem/progenitor cells: implications for CNS development and repair. Stem Cell Reviews. Sep 2012, s. 755–67. DOI 10.1007/s12015-012-9372-9. PMID 22544361.
- ↑ King BF, Burnstock G (2002) Purinergic receptors. In: Pangalos M, Davies C (eds) Understanding G protein-coupled receptors and their role in the CNS. Oxford University Press, Oxford, pp 422– 438
- ↑ Cao Y, Tanaka K, Nguyen CT, Stacey G. Extracellular ATP is a central signaling molecule in plant stress responses. Current Opinion in Plant Biology. Aug 2014, s. 82–7. Dostupné online. DOI 10.1016/j.pbi.2014.04.009. PMID 24865948.