Conjoint analýza: Porovnání verzí
úpr úv |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
}} |
}} |
||
''' |
'''Conjoint analýza''' (z angličtiny CONsidered JOINTly – „zvažováno společně"; česky někdy také „preferenční analýza") je multivariační metoda, která byla vyvinuta v psychologii v 60. letech 20. století, v 70. letech byla posléze uvedena jako výzkumná metoda do marketingu. Jedná se o speciální techniku sloužící pro určení, které proměnné charakterizující výrobky nebo služby nejvíce ovlivňují volbu produktu a které kombinace kategorií těchto proměnných jsou spotřebiteli nejvíce preferovány.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Meixnerová|jméno=Jana|titul=ininet.cz|url=http://ininet.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=12%253Aconjoint-analyza&catid=2&Itemid=10|vydavatel=ininet.cz|datum přístupu=2016-03-15}}</ref> |
||
== Historie == |
|||
Počátky conjoint analýzy sahají do 60. let 20. století, ve spojení s matematickou psychologií a psychometrikou. Skutečný vznik conjoint analýzy je spojený s přelomem 60. a 70. let, kdy byla vyvinuta profesorem marketingu Paulem Greenem z The Wharton School of the University of Pennsylvania, který je v současnosti nejcitovanějším autorem. |
|||
Do širšího povědomí odborné veřejnosti se conjoint analýza dostala v roce 1975 prostřednictvím časopisu Harvard Business Review. Růst oblíbenosti získala conjoint analýza v 90. letech, díky rozvoji uživatelsky přívětivých počítačových programů, které podporují tuto metodu a hodnověrnosti výsledů, které tato analýza přinášela. <ref>{{Citace monografie|příjmení=Škapa|jméno=Radoslav|titul=Reklamační politika a její ekonomické souvislosti|url=http://is.muni.cz/publication/1090602|doi=10.5817/cz.muni.m210-6123-2012}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Green|jméno=Paul E.|příjmení2=Krieger|jméno2=Abba M.|příjmení3=Wind|jméno3=Yoram|titul=Thirty Years of Conjoint Analysis: Reflections and Prospects|url=http://link.springer.com/chapter/10.1007/978-0-387-28692-1_6|editoři=Yoram Wind, Paul E. Green|vydavatel=Springer US|edice=International Series in Quantitative Marketing|strany=117–139|isbn=9780387243085|isbn2=9780387286921|doi=10.1007/978-0-387-28692-1_6|poznámka=DOI: 10.1007/978-0-387-28692-1_6|jazyk=en}}</ref> |
|||
Po roce 2000 přibližně až 67% marketingových výzkumných společností používalo conjoint analýzu a je pravděpodobně jedním z největších vynálezů v marketingovém výzkumu za posledních 40 let. <ref>{{Citace monografie|příjmení=Rao|jméno=Vithala R.|titul=Conjoint Analysis|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/9781444316568.wiem02019/abstract|vydavatel=John Wiley & Sons, Ltd|isbn=9781444316568|doi=10.1002/9781444316568.wiem02019|jazyk=en}}</ref> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
Verze z 15. 3. 2016, 15:35
Conjoint analýza (z angličtiny CONsidered JOINTly – „zvažováno společně"; česky někdy také „preferenční analýza") je multivariační metoda, která byla vyvinuta v psychologii v 60. letech 20. století, v 70. letech byla posléze uvedena jako výzkumná metoda do marketingu. Jedná se o speciální techniku sloužící pro určení, které proměnné charakterizující výrobky nebo služby nejvíce ovlivňují volbu produktu a které kombinace kategorií těchto proměnných jsou spotřebiteli nejvíce preferovány.[1]
Historie
Počátky conjoint analýzy sahají do 60. let 20. století, ve spojení s matematickou psychologií a psychometrikou. Skutečný vznik conjoint analýzy je spojený s přelomem 60. a 70. let, kdy byla vyvinuta profesorem marketingu Paulem Greenem z The Wharton School of the University of Pennsylvania, který je v současnosti nejcitovanějším autorem.
Do širšího povědomí odborné veřejnosti se conjoint analýza dostala v roce 1975 prostřednictvím časopisu Harvard Business Review. Růst oblíbenosti získala conjoint analýza v 90. letech, díky rozvoji uživatelsky přívětivých počítačových programů, které podporují tuto metodu a hodnověrnosti výsledů, které tato analýza přinášela. [2][3]
Po roce 2000 přibližně až 67% marketingových výzkumných společností používalo conjoint analýzu a je pravděpodobně jedním z největších vynálezů v marketingovém výzkumu za posledních 40 let. [4]
Reference
- ↑ MEIXNEROVÁ, Jana. ininet.cz [online]. ininet.cz [cit. 2016-03-15]. Dostupné online.
- ↑ ŠKAPA, Radoslav. Reklamační politika a její ekonomické souvislosti. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.5817/cz.muni.m210-6123-2012.
- ↑ GREEN, Paul E.; KRIEGER, Abba M.; WIND, Yoram. Thirty Years of Conjoint Analysis: Reflections and Prospects. Příprava vydání Yoram Wind, Paul E. Green. [s.l.]: Springer US (International Series in Quantitative Marketing). Dostupné online. ISBN 9780387243085, ISBN 9780387286921. DOI 10.1007/978-0-387-28692-1_6. S. 117–139. (anglicky) DOI: 10.1007/978-0-387-28692-1_6.
- ↑ RAO, Vithala R. Conjoint Analysis. [s.l.]: John Wiley & Sons, Ltd Dostupné online. ISBN 9781444316568. DOI 10.1002/9781444316568.wiem02019. (anglicky)