Ústavní zákon, kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v republice Československé
| Ústavní zákon, kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v republice Československé | |
|---|---|
| Předpis státu | |
| Druh předpisu | ústavní zákon |
| Číslo předpisu | 236/1920 Sb. z. a n. |
| Údaje | |
| Autor | Národní shromáždění |
| Schváleno | 9. dubna 1920 |
| Platnost | 9. dubna 1920 |
| Oblast úpravy | |
| Československé státní občanství | |
Ústavní zákon, kterým se doplňují a mění dosavadní ustanovení o nabývání a pozbývání státního občanství a práva domovského v republice Československé (č. 236/1920 Sb. z. a n.) byl přijat prvorepublikovým Národním shromážděním dne 9. dubna 1920. Tento zákon upravoval nabývání a pozbývání československého státního občanství a domovského práva.
Československé státní občanství bylo od 28. října 1918 přiznáno:[1]
- osobám, které se narodily na území ČSR, pokud neměly jinou státní příslušnost
- osobám, které nejpozději od 1. ledna 1910 měly domovské právo na území někdejšího Rakouska-Uherska, jež se stalo součástí ČSR
- osobám, které příslušely domovským právem k některé obci někdejšího Rakouska-Uherska ležící mimo území ČSR, pokud se tyto osoby staly státními úředníky ČSR
- státním občanům rakousko-uherským, kteří pocházeli z rodičů majících na území ČSR domovské právo nebo bydliště
Státní občanství a domovské právo bylo jmenovitě upřeno příslušníkům habsbursko-lotrinského rodu.[2] Zákon dále upravoval problematiku pozbývání občanství a poskytoval možnost volby (opce) občanství.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Zákon o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky
- Zákon o státním občanství České republiky