Údolnice

Údolnice je křivka spojující místa největšího vyhloubení příčného řezu údolím. Sklon údolnice určuje sklon údolí.^[1] V daném místě údolnice určuje směr s nejmenším spádem.^[2] Úžlabí^[3] či údolní brázda^[4] (v němčině Talweg) vyjadřují údolnici v příslušném území.^[5] Opak údolnice se nazývá hřbetnice.^[6] S nimi tvoří údolnice, které se používají v zeměměřictví a v některých mapách, základ pro znázornění tvarů terénu, neboť údolnice jsou obrazem vodní sítě, jakožto v nepropustné půdě totožné korytem řeky, či jiného vodního toku. Při vrstevnicovém zobrazení příslušného území zabíhají vrstevnice v místě protnutí údolnice nejdále směrem nahoru a při znázornění terénu za pomoci šraf se k ní tyto sbíhají, případně se na ní stýkají.^[7]

Reference

↑ ŘÍMAN, Josef; ŠTĚPÁNEK, Miroslav, a další. Malá československá encyklopedie. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 928 s. Heslo Údolnice, talweg - čára spojující geodeticky nejnižší místa příčného řezu údolím; ze všech spádnic tohoto terénního tvaru má nejmenší sklon, s. 357.
↑ Údolnice. Valley line. Ligne f de vallée, talweg m. Tallinie e. Tальвег. Údolnica. Údolnice. Čára sledující místa největšího vhloubení údolního terénního tvaru; má ze všech spádnic tohoto terénního tvaru nejmenší sklon. Obory: mapování. Zdroje, odkazy: ČSN 73 0401 Názvosloví v geodézii a kartografii. Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí [online]. Terminologická komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, 2005 až 2020 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online.
↑ HLÍDEK, Alois. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Úžlabí je vyhloubený terénní tvar (srv. XIII, 821), vytvořený erozí na nakloněné úboční ploše; bývá podnětem k vzniku vodního toku, s. 476.
↑ JEŽDÍK, Theodor. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Údolní brázda (v. Údolnice), úval, průleh, rýha, tvořící nejhlubší místo údolí, s. 257.
↑ JEŽDÍK, Theodor. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Údolnice spojuje nejzazší duté záhyby vrstevek, tvoříc mezi sousedními kolmými trajektoriemi vrstevek trajektorii nejmenšího spádu, s. 257.
↑ Encyklopedie Universum, heslo údolnice (talweg)
↑ HLÍDEK, Alois. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Ú. V půdě nepropustné je údolnice totožná s řečištěm, které odtékající voda vymílá, s. 257.

Související články

Hloubnice

Externí odkazy

Slovníkové heslo údolnice ve Wikislovníku
Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ŘÍMAN, Josef; ŠTĚPÁNEK, Miroslav, a další. Malá československá encyklopedie. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 928 s. Heslo Údolnice, talweg - čára spojující geodeticky nejnižší místa příčného řezu údolím; ze všech spádnic tohoto terénního tvaru má nejmenší sklon, s. 357.

[2] Údolnice. Valley line. Ligne f de vallée, talweg m. Tallinie e. Tальвег. Údolnica. Údolnice. Čára sledující místa největšího vhloubení údolního terénního tvaru; má ze všech spádnic tohoto terénního tvaru nejmenší sklon. Obory: mapování. Zdroje, odkazy: ČSN 73 0401 Názvosloví v geodézii a kartografii. Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí [online]. Terminologická komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, 2005 až 2020 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online.

[3] HLÍDEK, Alois. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Úžlabí je vyhloubený terénní tvar (srv. XIII, 821), vytvořený erozí na nakloněné úboční ploše; bývá podnětem k vzniku vodního toku, s. 476.

[4] JEŽDÍK, Theodor. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Údolní brázda (v. Údolnice), úval, průleh, rýha, tvořící nejhlubší místo údolí, s. 257.

[5] JEŽDÍK, Theodor. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Údolnice spojuje nejzazší duté záhyby vrstevek, tvoříc mezi sousedními kolmými trajektoriemi vrstevek trajektorii nejmenšího spádu, s. 257.

[6] Encyklopedie Universum, heslo údolnice (talweg)

[7] HLÍDEK, Alois. Teyssler-Kotyška. Technický slovník naučný. Ilustrovaná encyklopedie věd technických. Díl XIV. Třecí až Vteřinový. 5940 hesel s 1881 vyobrazeními v tekstu a 2 přílohy. Praha XII.: Borský a Šulc, 1938. XII, 1088 s. Heslo Ú. V půdě nepropustné je údolnice totožná s řečištěm, které odtékající voda vymílá, s. 257.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]