Wikipedistka:Jrnka ka/Pískoviště 2
https://pamatkovykatalog.cz/mestske-opevneni-20054960
Z opevnění středověkého města se zachovala souvislá část hradeb na jv, v. a s. straně, s baštou zv. Klášterská , vodárenskou věží a třemi branami přemyslovského typu s hrotitými průjezdy a hranolovými věžemi po bocích, vesměs z 2. čtvrtiny 14. století
Popis
[editovat | editovat zdroj]Kolem kolonizačního města centrálního typu a téměř čtvercového půdorysu obíhal hradební systém budovaný od konce 70.let 13.stol. do 14.století podle vzoru hradební soustavy města Kolína. Byl zděný a sestával z hlavní hradební zdi, zesílené v pravidelných rozestupech dovnitř otevřenými půlválcovými věžemi a z nižší parkánové zdi se střílnami. Před ní byl v rovině hluboký, na vnitřní straně obezděný příkop s valem. Na S straně doplněno mlýnským potokem (rameno řeky Loučné). Dále zde byly kromě věží a bašt (vodárenská věž, klášterská bašta) také brány (litomyšlská, choceňská, pražská). Brány byly přemyslovského typu (Přemysl Otakar II.) - sestávaly ze dvou věží, jedné menší, druhé mohutnější, nad branou byly věže spojeny v patře hradebním ochozem. Soubor sestává z těchto objektů: 4106/1 - bašta klášterská 4106/2 - vodárenská věž 4106/3 - věž brány Choceňské, zv. Karaska 4106/4 - Litomyšlská brána 4106/5 - Pražská brány 4106/6 - kamenné desky s historií města 4106/7 - zbytky hradeb
Popis památkové hodnoty
[editovat | editovat zdroj]Doklad stavebního vývoje města a technické vyspělosti řemesla té doby.
Pozůstatky městského opevnění budovaného od konce 13. do 14. století, se zbytky zdiva hlavní hradby s půlválcovými baštami, parkánem, úseky parkánové hradby a nevýraznými relikty původně obezděného příkopu s valem.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Město s pravidelným čtvercovým obvodem se zaoblenými rohy bylo od počátku koncipováno jako opevněné, snad kolem roku 1265 se začalo opevňovat hradbami. (Podle privilegia někdy před r. 1278 král Přemysl Otakar II. osvobodil měšťany Vysokého Mýta na 2 roky od placení úroků a berní do královské komory a na 3 roky od placení cel v celé říši a postoupil jim na 2 roky důchod z městské rychty - za to, že opevní za tu dobu město silnými hradbami, tvořenými zdí městskou a parkánem. Původně šlo jen o provizorní opevnění. K definitivní výstavbě hradeb došlo až od 2. čtvrtiny 14. století.
R. 1602 Rudolf II. povolil městu navíc tři dobytčí trhy, z jejichž výnosu se měly opravovat cesty a městské hradby.
Historický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Středověké opevnění města - vznik před r. 1265, nynější zbytky hradeb pocházejí až z 2. čtvrtiny 14. století. Opevnění budované z opuky tvořila hlavní hradební zeď s cimbuřím, 10 m vysoká a 2m silná, zesílená v nepravidelných rozestupech 25 poloválcovými, dovnitř otevřenými vysokými věžemi, převyšujícími hradbu o 3-4 m. V odstupu cca 11 m probíhal nižší parkánová zeď, před níž byl hluboký, na vnitřní straně obezděný příkop s valem. Podél severní strany doplňoval fortifikační soustavu mlýnský potok, rameno řeky Loučné a na východní straně Knířovský potok. Do města vedla 3 brány a na severní straně fortna. V letech 1617- 18 bylo opevnění opravováno, do r. 1844 bylo intaktně dochováno. Z opevnění se zachovala souvislá část hradeb na jihovýchodní, východní a severní straně města.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Z původních zděných hradeb z opukových kvádrů se zachovala na SZ nárožní vodárenská věž, na S Klášterská bašta, na V choceňská brána (zvaná Karaska), na J litomyšlská brána, na V pražská brána (zvaná Vratislavská). Z vlastních zdí hradeb zachována část hradeb na S straně od vodárenské věže nad ramenem Loučné (mlýnský potok). Vyšší hradba z lomového kamene s pilíři, u klášterní bašty je hrotitý vchod (vodní rýha), plochostropé. V hradbě pod baštou 3 střílnovité otvory a 3 opěráky. Dále jde hradba až do průchodu do města, kde byla dříve fortna. Před tím přední část hradeb se zbytky dvou půlválcových věží. Zde končí rekonstruovaná část, dále pobořeno a na V straně k choceňské bráně ve zdech domů. Od choceňské brány na V vyšší zeď z lomové opuky několikrát vyvýšená, pak schodiště a zbytek půlkruhové věže. Nároží zkoseno a zmenšující se část směřuje k domům u litomyšlské brány. Vnitřní hradba tvoří dnes stěny domů a zdi zahrádek. Od vodárenské věže k pražské na Z jsou různě vysoké hradby z lomového kamene, vyspraveno cihlami, dnes tvoří zdi domů a ohrazení zahrádek. Od pražské věže malé nízké zbytky hradeb, dnes tvoří zeď zahrádek u domů.
Popis památkové hodnoty
[editovat | editovat zdroj]Součást městského opevnění. Nesouvislé pozůstatky někdejšího středověkého hradebního okruhu. Parkán dnes většinou přeměněn na zahrádky, parkánová zeď tvoří dnes spíše jejich terasy.Doklad stavebního vývoje města a technické vyspělosti řemesla té doby.
Zobrazit trvalý odkaz na tuto stránkuPozůstatky městského opevnění budovaného od konce 13. do 14. století, se zbytky zdiva hlavní hradby s půlválcovými baštami, parkánem, úseky parkánové hradby a nevýraznými relikty původně obezděného příkopu s valem.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Město s pravidelným čtvercovým obvodem se zaoblenými rohy bylo od počátku koncipováno jako opevněné, snad kolem roku 1265 se začalo opevňovat hradbami. (Podle privilegia někdy před r. 1278 král Přemysl Otakar II. osvobodil měšťany Vysokého Mýta na 2 roky od placení úroků a berní do královské komory a na 3 roky od placení cel v celé říši a postoupil jim na 2 roky důchod z městské rychty - za to, že opevní za tu dobu město silnými hradbami, tvořenými zdí městskou a parkánem. Původně šlo jen o provizorní opevnění. K definitivní výstavbě hradeb došlo až od 2. čtvrtiny 14. století.
R. 1602 Rudolf II. povolil městu navíc tři dobytčí trhy, z jejichž výnosu se měly opravovat cesty a městské hradby.
Historický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Středověké opevnění města - vznik před r. 1265, nynější zbytky hradeb pocházejí až z 2. čtvrtiny 14. století. Opevnění budované z opuky tvořila hlavní hradební zeď s cimbuřím, 10 m vysoká a 2m silná, zesílená v nepravidelných rozestupech 25 poloválcovými, dovnitř otevřenými vysokými věžemi, převyšujícími hradbu o 3-4 m. V odstupu cca 11 m probíhal nižší parkánová zeď, před níž byl hluboký, na vnitřní straně obezděný příkop s valem. Podél severní strany doplňoval fortifikační soustavu mlýnský potok, rameno řeky Loučné a na východní straně Knířovský potok. Do města vedla 3 brány a na severní straně fortna. V letech 1617- 18 bylo opevnění opravováno, do r. 1844 bylo intaktně dochováno. Z opevnění se zachovala souvislá část hradeb na jihovýchodní, východní a severní straně města.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Z původních zděných hradeb z opukových kvádrů se zachovala na SZ nárožní vodárenská věž, na S Klášterská bašta, na V choceňská brána (zvaná Karaska), na J litomyšlská brána, na V pražská brána (zvaná Vratislavská). Z vlastních zdí hradeb zachována část hradeb na S straně od vodárenské věže nad ramenem Loučné (mlýnský potok). Vyšší hradba z lomového kamene s pilíři, u klášterní bašty je hrotitý vchod (vodní rýha), plochostropé. V hradbě pod baštou 3 střílnovité otvory a 3 opěráky. Dále jde hradba až do průchodu do města, kde byla dříve fortna. Před tím přední část hradeb se zbytky dvou půlválcových věží. Zde končí rekonstruovaná část, dále pobořeno a na V straně k choceňské bráně ve zdech domů. Od choceňské brány na V vyšší zeď z lomové opuky několikrát vyvýšená, pak schodiště a zbytek půlkruhové věže. Nároží zkoseno a zmenšující se část směřuje k domům u litomyšlské brány. Vnitřní hradba tvoří dnes stěny domů a zdi zahrádek. Od vodárenské věže k pražské na Z jsou různě vysoké hradby z lomového kamene, vyspraveno cihlami, dnes tvoří zdi domů a ohrazení zahrádek. Od pražské věže malé nízké zbytky hradeb, dnes tvoří zeď zahrádek u domů.
Popis památkové hodnoty
[editovat | editovat zdroj]Součást městského opevnění. Nesouvislé pozůstatky někdejšího středověkého hradebního okruhu. Parkán dnes většinou přeměněn na zahrádky, parkánová zeď tvoří dnes spíše jejich terasy.Doklad stavebního vývoje města a technické vyspělosti řemesla té doby.
Zobrazit trvalý odkaz na tuto stránkuPozůstatky městského opevnění budovaného od konce 13. do 14. století, se zbytky zdiva hlavní hradby s půlválcovými baštami, parkánem, úseky parkánové hradby a nevýraznými relikty původně obezděného příkopu s valem.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Město s pravidelným čtvercovým obvodem se zaoblenými rohy bylo od počátku koncipováno jako opevněné, snad kolem roku 1265 se začalo opevňovat hradbami. (Podle privilegia někdy před r. 1278 král Přemysl Otakar II. osvobodil měšťany Vysokého Mýta na 2 roky od placení úroků a berní do královské komory a na 3 roky od placení cel v celé říši a postoupil jim na 2 roky důchod z městské rychty - za to, že opevní za tu dobu město silnými hradbami, tvořenými zdí městskou a parkánem. Původně šlo jen o provizorní opevnění. K definitivní výstavbě hradeb došlo až od 2. čtvrtiny 14. století.
R. 1602 Rudolf II. povolil městu navíc tři dobytčí trhy, z jejichž výnosu se měly opravovat cesty a městské hradby.
Historický vývoj
[editovat | editovat zdroj]Středověké opevnění města - vznik před r. 1265, nynější zbytky hradeb pocházejí až z 2. čtvrtiny 14. století. Opevnění budované z opuky tvořila hlavní hradební zeď s cimbuřím, 10 m vysoká a 2m silná, zesílená v nepravidelných rozestupech 25 poloválcovými, dovnitř otevřenými vysokými věžemi, převyšujícími hradbu o 3-4 m. V odstupu cca 11 m probíhal nižší parkánová zeď, před níž byl hluboký, na vnitřní straně obezděný příkop s valem. Podél severní strany doplňoval fortifikační soustavu mlýnský potok, rameno řeky Loučné a na východní straně Knířovský potok. Do města vedla 3 brány a na severní straně fortna. V letech 1617- 18 bylo opevnění opravováno, do r. 1844 bylo intaktně dochováno. Z opevnění se zachovala souvislá část hradeb na jihovýchodní, východní a severní straně města.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Z původních zděných hradeb z opukových kvádrů se zachovala na SZ nárožní vodárenská věž, na S Klášterská bašta, na V choceňská brána (zvaná Karaska), na J litomyšlská brána, na V pražská brána (zvaná Vratislavská). Z vlastních zdí hradeb zachována část hradeb na S straně od vodárenské věže nad ramenem Loučné (mlýnský potok). Vyšší hradba z lomového kamene s pilíři, u klášterní bašty je hrotitý vchod (vodní rýha), plochostropé. V hradbě pod baštou 3 střílnovité otvory a 3 opěráky. Dále jde hradba až do průchodu do města, kde byla dříve fortna. Před tím přední část hradeb se zbytky dvou půlválcových věží. Zde končí rekonstruovaná část, dále pobořeno a na V straně k choceňské bráně ve zdech domů. Od choceňské brány na V vyšší zeď z lomové opuky několikrát vyvýšená, pak schodiště a zbytek půlkruhové věže. Nároží zkoseno a zmenšující se část směřuje k domům u litomyšlské brány. Vnitřní hradba tvoří dnes stěny domů a zdi zahrádek. Od vodárenské věže k pražské na Z jsou různě vysoké hradby z lomového kamene, vyspraveno cihlami, dnes tvoří zdi domů a ohrazení zahrádek. Od pražské věže malé nízké zbytky hradeb, dnes tvoří zeď zahrádek u domů.
Popis památkové hodnoty
[editovat | editovat zdroj]Součást městského opevnění. Nesouvislé pozůstatky někdejšího středověkého hradebního okruhu. Parkán dnes většinou přeměněn na zahrádky, parkánová zeď tvoří dnes spíše jejich terasy.Doklad stavebního vývoje města a technické vyspělosti řemesla té doby.
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/mestske-hradby-ve-vysokem-myte
Hradby se ve Vysokém Mýtě dochovaly pouze z části. Nacházejí se podél obvodu historického jádra města. S jejich stavbou se začalo ve 13. století na příkaz Přemysla Otakara II. Součástí opevnění byly také dodnes stojící brány.
Na příkaz Přemysla Otakara II. kolem roku 1265 se začalo město opevňovat hradbami. Hradby byly téměř 20 loktů vysoké (cca 12 metrů) a 2 lokty široké (cca 1,2 m). Ke třem branám vedl zdvihací most a nad každou branou se zdvihaly dvě věže.
Téměř celý tento obranný systém je díky vysokomýtským obrozencům poměrně unikátně zachován; původní hradby obkružují zhruba polovinu historického jádra. Do části hradeb na bývalém choceňském parkánu (v dnešních Jungmannových sadech) jsou od obrozenských dob vsazovány pamětní tabule připomínající významné události života města.
Součástí zachovalého městského opevnění jsou i dodnes stojící objekty: mohutná Pražská věžní brána, dvoj věžová Litomyšlská brána, Choceňská brána a bašty Vodárenská a Klášterská. Jinak se opevnění ve své době sestávalo z vnějšího náspu, příkopu, parkánové hradby a hlavní hradby. To celé zesilovalo zhruba 25 bašt na hlavní hradbě a několik věží, které chránily nároží a brány. Zbytky hradeb najdete v městských parcích, z části jsou zahrnuty i v domech.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/mestske-hradby-ve-vysokem-myte
VŠE POUŽÍT - https://pamatkovykatalog.cz/mestske-opevneni-20054960
- objekt 1000137090_0001 - brána Choceňská
- objekt 1000137090_0002 - brána Litomyšlská
- objekt 1000137090_0003 - brána Pražská
- objekt 1000137090_0004 - bašta Klášterská
- objekt 1000137090_0005 - věž vodárenská
- objekt 1000137090_0006 - zbytky hradeb