Wikipedistka:Hlupice/Pískoviště

|

Flekal Josef
Narození	21.03.1910 Dubovka u Vlašimi
Úmrtí	13.09.1997 Praha

Josef Flekal byl významný českoslovenksý pilot, instruktor a akrobat.

Mládí

Josef Flekal se byl nejstarší ze tří dětí hajného na šternberském panství. S vynikajícími výsledky absolvoval měšťanskou školu v Kácově. Poté se vyučil strojníkem - zámečníkem u firmy Melichar v Bystřici. Když v sedmnácti letech dostal povolávací rozkaz, přihlásil se hned k letectvu.

Nastoupil

Letcem v československé armádě

!!! Projít a zkrátit

Nastoupil do Prostějova do Školy pro odborný dorost letectva, která byla pobočkou Vojenského leteckého učiliště. V elementární škole létal nejvíce na typu Aero A-14 (licenční Brandenburg C.1), v pokračovací škole pak zejména na Aeru A-25. Kvůli úrazu nestihl termín přijímání do stíhací školy v Chebu pro rok 1930. Na stíhací školu si tedy musel počkat jeden rok, který vyplnil službou u 14.pozorovací letky. Po dvou měsících strávených ve stíhací škole, kde létal na mnoha typech (zejména Avie Bh-9, 10 a 11, Letov Š-20 aj.), byl převelen ke 40.stíhací letce do Hradce Králové vybavené Dewoitiny, později skvělými Aviemi Bh-33.

Již v roce 1933 byl ale vybrán, aby se stal instruktorem v letecké škole. Po úspěšném instruktorském kurzu v Prostějově v roce 1933 se stal Josef Flekal "učitelem létání", což se mu stalo osudným na dlouhá léta. Hned také začal působit ve Vojenském leteckém učilišti v Chebu, kde se přidal k instruktorům F.Novákovi a P.Širokému. Téhož roku nastoupil v Německu k moci Hitler, a tak se pro všechny případy stěhovala roku 1934 stíhací škola z Chebu do Prostějova. Během služby v Prostějově startoval i na několika leteckých dnech. Již v roce 1933 byl zařazen do akrobatické skupiny rotmistra Františka Nováka, pozdějšího "krále vzduchu". S jeho skupinou také vystoupil na velkém armádním leteckém dnu ve Kbelích 10.září 1933. Zakázána byla ovšem „nízká“ akrobacie (do 500m nad zemí), na což v roce 1935 při soutěži v Brně J.Flekal doplatil, byl z ní vyloučen a musel na 2 týdny do vězení. Pouze výjimkám (jako byl třeba Novák) se povolovalo létat nízkou akrobacii… V polovině září roku téhož roku se pak konala I. národní soutěž v letecké akrobacii (vlastně I. mistrovství Československa) a J.Flekal v běžné akrobacii vyhrál anonymní povinnou sestavu, poté se propadl snad díky protekci při volné sestavě na konečné třetí místo.

J.Flekal sloužil v Prostějově až do r.1936. Pak byl jmenován rotmistrem, a tak musel jít do pěchotní školy pro rotmistry do Milovic (říjen 1936 - březen 1937). V roce 1937 stihl ještě projít kurzem pro noční stíhací piloty, který trval asi 6 neděl. Po školení (listopad 1937) odešel, tehdy již známý pod přezdívkou instruktor "Dědek", rovnou ke 35. a po 3 měsících ke 36.stíhací letce Leteckého pluku č.2 v Olomouci, kde se létalo na Aviích B-534. V Olomouci sloužil ještě po okupaci naší republiky. Před válkou nalétal zhruba 1 800 hodin na nejrůznějších typech letadel.

       Podobně jako jiní letci se i Josef Flekal rozhodl odejít za hranice a bojovat proti okupantům. Do Polska utíkal s Josefem Františkem, pozdějším vynikajícím stíhačem v bitvě o Anglii, v níž sestřelil 17 letadel, a dalšími dvěma letci. Dne 13.června 1939 1) (pan Flekal uváděl datum 6.června) v půl dvanácté v noci ilegálně přejeli nákladním vlakem za vydatné pomoci železničářů hranice u obce Szumbach, dnešního Havířova. Na polské straně na ně již čekali informovaní polští četníci.

!!!!

Návrat do vlasti

.
.
.
.
.
.
.
.
.
${\frac {a+b}{s}}$Cvičná stránka pro vytváření nových stránek

Rozhodovací stromy jsou jednou z nejoblíbenějších data miningových technik. Důvodů pro aplikaci těchto technik je několik. Hlavní důvod spočívá v jejich přehlednosti a snadné interpretovatelnosti, která umožňuje uživatelům rychle a lehce vyhodnocovat získané výsledky, identifikovat klíčové položky a vyhledávat zajímavé segmenty případů.

Cílem rozhodovacích stromů je identifikovat objekty, popsané různými atributy, do tříd. Představit si je můžeme jako řádky v tabulce, kde jednotlivé sloupce jsou atributy (barva očí, délka ocasu). Jelikož se jedná o strom, algoritmus je velmi rychlý. Rozhodovací strom se musí nejprve vytvořit z množiny daných objektů, které musí někdo (učitel, jiný algoritmus) zařadit do skupin (skupina se obvykle označuje jako závislý atribut a zapisuje se do tabulky do posledního sloupce). Jedná se tedy o učení s učitelem.

Každý uzel stromu představuje rozhodování podle jednu (vybranou) vlastnost objektů, z tohoto uzlu vede konečný počet hran. Proto je nutné vlastnosti nejdříve diskretizovat (např. z reálných čísel do konečného počtu intervalů). Kámen úrazu je však ve vytváření takového stromu. Ten musí co nejlépe objekty od sebe odlišit. Pro kořenový uzel se vybírá takový atribut, který objekty od sebe maximálně odliší. Využívá se proto entropie (míra informační hodnoty atributu). Vytváření stromů je dobře popsáno ve známých algoritmech ID3 a C4.5.

Definice:
Mějme databázi D={tv1,tv2....tn}, kde tvi={ti1, ....tin} . Dále mějme atributy {A1 , A2 , …, An } a množinu tříd C = { C1 , …, Cm }. Rozhodovací strom pro D je strom, kde:

• Každý vnitřní uzel je ohodnocen atributem Ai
• Každá hrana je ohodnocena predikátem (použitelným na atribut rodičovského uzlu)
• Každý list je ohodnocen třídou Cj

německé Entscheidungsbaum
Mrázová: Dobývání znalostí