Wikipedista:ZdenkaBur/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie


Bohuš Čížek (11. února 1913, Lešany na Hané – 19. září 1989, Praha) byl akademický malíř a ilustrátor

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině sedláka Bohumila Čížka a Marie Čížkové, rozené Blahové, jako druhý syn. Na zdejším statku prožil své dětství, sbíral první vjemy, rozvíjel fantazii a čerpal inspiraci (mimo jiné i z ilustrací Adolfa Kašpara v oblíbené knize Babička).

V letech 1924–1933 navštěvoval Zemskou vyšší reálku v Prostějově. Zde již hodně kreslil i maloval, některé školní práce se dochovaly. Hodně se věnoval figuře, všedním věcem kolem sebe i krajině. Školu ukončil maturitou v roce 1933.

Po maturitě na reálce začal v roce 1934 studovat na Českém vysokém učení technickém v Praze na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství profesuru kreslení a deskriptivní geometrie u profesora Oldřicha Blažíčka, Cyrila Boudy a Karla Pokorného. Jeho studia byla v roce 1939 přerušena zavřením vysokých škol v důsledku protiněmeckých studentských demonstrací za II. světové války. Studium dokončil po válce v roce 1945. V říjnu 1942 si obstaral podnájem na Žižkovském náměstí 2. Později získal ateliér v Mánesově 32 po Aloisu Kalvodovi, kde pracoval po celý svůj další život. Bydlel na Břevnově.

Od 1. července 1945 byl zaměstnán jako vysokoškolský asistent při ústavu kreslení a malby na Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství v Praze. Pracoval zde do 30. dubna 1949, kdy na vlastní žádost odešel. Od této doby žil na volné noze.

27. srpna 1949 se na Staroměstské radnici oženil se Zdeňkou Bednaříkovou z Prahy. V roce 1951 zemřela při porodu jejich dcera Marie. V roce 1952 se narodila dcera Zdena a v roce 1955 pak dcera Hana. V roce 1972 byl poprvé postižen mrtvicí. Její následky překonal a mohl se i nadále věnovat tvůrčí práci. V roce 1981, když byl s malířem Veselkou malovat na Šumavě, byl postižen mrtvicí podruhé. Byl odvezen do Vimperka, odtud do Prahy do nemocnice na Karlově náměstí a poté na doléčení do Bohnic. Podmínky a péče tam však byly natolik neúnosné, že si ho manželka vzala domů (dle slibu) umřít. Žil ještě osm let, převážně ležel nebo seděl, v prvních letech se pokoušel i kreslit nebo kolorovat své starší práce. 19. září 1989 doma zemřel, pravděpodobně na nějaký další záchvat mrtvice.

V 40. a 50. letech spolupracoval s několika nakladatelstvími. Ilustroval Slávy dceru Jana Kollára, (Hranice 1939); knihu Země červánků J. Holuba (Miroslav a Josef Stejskal Praha – Brno 1946), knihu Suvorov v Alpách A. Šiška (Mladá fronta 1946), Tovaryši D. Šajnera (SNDK, Praha 1953). Pro ELK navrhl obálku ke knize Francesca Perri Neznámý učedník. Pro Pedagogická nakladatelství vytvořil ilustrace do Živé abecedy, tabule pro jednotlivá písmena a historický obraz husitských bouří.

Výstavy[1][editovat | editovat zdroj]

Poprvé vystavoval v roce 1936 s nesdruženými v pražském Mánesu. V roce 1937 měl první samostatnou výstavu s Václavem Kolaříkem v Prostějově.

1940[editovat | editovat zdroj]

  • Výstava sdružení kulturních spolků pod záštitou města Prostějova (10. 3.–25. 3. 1940)
  • Výstava obrazů v živnostenské škole u kostela sv. Petra (6.–20. 10. 1940)

1941[editovat | editovat zdroj]

  • Členská výstava S. V. U. Mánes (20. 3.–4. 5. 1941)
  • Výstava spolku Aleš v Brně (9. 3.–30. 3. 1941)
  • Výstava obrazů a kreseb Bohuše Čížka, Topičův salon, Praha (8. 12. prosinec 1941)

1942[editovat | editovat zdroj]

  • Výstava členů Skupiny olomouckých výtvarníků a S. V. U. Aleš, Brno, Kiosk (25. 7.–30. 8. 1942)
  • Národ svým výtvarným umělcům v Praze (20. 1.–20. 2. 1942)

1943[editovat | editovat zdroj]

  • Umělci národu, pražské galerie (23. 1.–28. 2. 1943)
  • Prombergův salon umění Olomouc (11. 4.–9. 5. 1943)
  • III. dílčí výstava spolku VU Aleš odbočka Praha, pavilon Aleš (23. 5.–20. 6. 1943)
  • Osmý zlínský salon, Studijní ústav ve Zlíně (30. 5.–31. 8. 1943)
  • Členská výstava obrazů a soch S. V. U. Aleš odbočka Praha, Stará pošta Rakovník (9. 5.–23. 5. 1943)
  • 5. výstava: Bohuš Čížek – oleje, výstavní síň SOV, Praha 1, (15. 11.–5. 12. 1943[2])
  • Přehlídka 99ti, Topičův salon, Praha
  • Výstava obrazů a soch členů a hostů S. V. U. Mánes, Doležalova síň, Pardubice (21. 11.–5. 12. 1943)

1944[editovat | editovat zdroj]

  • 7. výstava – členská výstava skupiny olomouckých výtvarníků, výstavní síň SOV, Praha (22. 1.–20. 2. 1944)
  • Výstava členů a hostů S. V. U. Mánes, Městský dům Prostějov (2. 4.–16. 4. 1944)

1948[editovat | editovat zdroj]

  • Členové JUV (7. 1.–1. 2.) 11. zlínský salon, Dům umění, Zlín (6. 6.–31. 8.)

1949[editovat | editovat zdroj]

  • Pavilon JUV, Praha (16. 3.–19. 4.)
  • Výtvarník mezi horníky, Umělecká beseda (9. 9.–3. 10.)
  • Výtvarníci JUV, Karlovy Vary, Československý výstavní dům (červen až červenec 1949)

1951[editovat | editovat zdroj]

  • Výtvarná úroda 1951, výstava SČVU, Mánes, Praha (1. 12.1951–20. 1. 1952)
  • 1956
  • 3. pražský salon VU, Obecní dům, Praha (19. 11. 1956–5. 1. 1957)

1957[editovat | editovat zdroj]

  • Malá krajina, galerie ČFVU v Praze (2. 8.–9. 9. 1957)

1958[editovat | editovat zdroj]

  • Obrazy, sochy, grafika, výstava pražských výtvarníků SČSVU, Praha (1. 6.–30. 6. 1958)

1960[editovat | editovat zdroj]

  • VII. pražský salon (listopad 1960)

1961[editovat | editovat zdroj]

  • Bohuš Čížek – obrazy a kresby, Nová síň, Praha (14. 3.–9. 4. 1961)
  • Výstava tvůrčí skupiny VU SČVU, Obecní dům Praha

1962[editovat | editovat zdroj]

  • Obrazy z cest i domova – Bohuš Čížek, Jaroslav Kotas, Kabinet umění Brno (29. 10.–17. 11. 1962)

1963[editovat | editovat zdroj]

  • Bohuš Čížek – kresby, studie, linoryty, výstava k 50. narozeninám, Vlastivědné muzeum v Prostějově (8. 9.–6. 10. 1963[3])
  • Výstava tvůrčí skupiny VU, Nová síň, Praha (září 1963)

1967[editovat | editovat zdroj]

  • Česká krajina, U Řečických, Praha (22. 2.–19. 3. 1967)
  • Obrazy z jižních Čech, strakonická krajina, Muzeum středního Pootaví, Strakonický hrad (10. 9.–10. 10. 1967)

1968[editovat | editovat zdroj]

  • Variace na jihočeský motiv, Muzeum středního Pootaví, Strakonický hrad (4. 8.–31. 8.1968).

1970[editovat | editovat zdroj]

  • Bohuš Čížek, galerie bratří Čapků, Praha (3. 4.–10. 5. 1970). Pokračují jihočeské motivy. Nové nadšení z grafiky – monotypy, nové možnosti tvorby a inspirace pro olejomalbu.

1971[editovat | editovat zdroj]

  • Mizející krajina – obrazy z povodí Želivky, galerie U Řečických, Praha (15. 4.–16. 5. 1971)

1972[editovat | editovat zdroj]

  • Mizející krajina očima pražských výtvarníků, galerie U Řečických, Praha (27. 4.–18. 6. 1972)

1974[editovat | editovat zdroj]

  • Manželství, rodičovství a život našich dětí, galerie U Řečických, Praha

1977[4][editovat | editovat zdroj]

  • Bohuš Čížek – obrazy, grafika, kresby, Galerie Československý spisovatel, Praha (11. 10.–13. 11. 1977)

1980[editovat | editovat zdroj]

  • Malíři jižních Čech, Strakonice (květen 1980)

1986[editovat | editovat zdroj]

  • Bohuš Čížek – obrazy, výstavní sály zámku Prostějov (prosinec 1986)

2000[editovat | editovat zdroj]

  • Bohuš Čížek, Hana Dvořáčková (Čížková) – obrazy, kresby, zámek Prostějov (29. 6.–3. 9. 2000)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bohuš Čížek | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online. 
  2. katalog.upm.cz [online]. Dostupné online. 
  3. aleph.nkp.cz [online]. Dostupné online. 
  4. katalog.upm.cz [online]. Dostupné online.