Wikipedista:V. Hulman/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

V roce 2004 poničený zámek získali manželé Nováčkovi, kteří jej postupně renovovali. Došlo k úpravám vnitřních prostor a okolí zámku, revitalizován byl i zámecký park, kde se odbornými radami podílel Dr. Větvička. Objekt byl zpřístupněn veřejnosti v roce 2006. V tomto roce byly zpřístupněny 3 místnosti. Do roku 2010 bylo zrekonstruováno dalších 11 místností a zámecká kaple. Rekonstrukce probíhala dle fotografií a popisu místností, které Nováčkovi získali od poslední zde žijící hraběnky Evženie Klotildy (Génildy) hraběnky Kinské provdané Dobrzenské z Dobrzenicz.[editovat | editovat zdroj]

Část sklepení byla upravena jako strašidelný Bubákov, kde se odehrává příběh loupeživého rytíře Mikuláše z Potštejna.[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 byl otevřen zámecký park v anglickém stylu, na který navazuje Růžová zahrada. Návštěvníkům se nabízí klasické prohlídky zámeckých interiérů, v přízemí je umístěna výstavní galerie a zámecká cukrárna. Majitelé zámku po většinu roku pořádali až do konce roku 2020 doprovodné akce různého charakteru. Byly zde dva ročníky zámeckých slavností, uskutečnilo se zde několik ročníků kulinářských slavností, loutkařské minifestivaly, a několik ročníků hraných nočních prohlídek motivovaných lidskými neřestmi, a v době před Vánocemi se zde odehrával Betlemský příběh, který zejména dětem vysvětloval vznik a tradice Vánoc. Na konci dubna se odehríával příběh mladé, lehkovážné Paní Nováčková obnovila od roku 2011 tradici Pátečních salonů (kterou zde zavedla počátkem 20. stolení hraběnka Marie von Wenckheim (26.1.1989, + 24.10.1970)). Díky těmto aktivitám se zámek stal přirozeným kulturním centrem obce.[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 poničený zámek získali manželé Nováčkovi, kteří jej postupně renovují. Došlo k úpravám vnitřních prostor a okolí zámku, revitalizován byl i zámecký park. Objekt byl zpřístupněn veřejnosti v roce 2006. V roce 2010 byl otevřen zámecký park v anglickém stylu, na který navazuje růžová zahrada. Návštěvníkům se nabízí klasické prohlídky zámeckých interiérů, v přízemí je umístěna výstavní galerie. Majitelé zámku po většinu roku pořádají také doprovodné akce různého charakteru a díky těmto aktivitám se zámek stal přirozeným kulturním centrem obce.




16. června 2007 se sešli zástupci šlechtických rodů žijících v ČR, aby uctili při společné mši, kterou celebroval Dominik kardinál Duka v kostele sv. Vavřince v Potštejně, památku Václava Antonína Dobřenského, který se v Potštejně narodil 9. října 1943 a který zemřel v roce 2003 Římě.[editovat | editovat zdroj]

24. června 2012 se v kostele sv. Vavřince konala děkovná mše, kterou celebroval Dominik kardinál Duka a které se zúčastnili zástupci 33 šlechtických rodů jejichž předkové podepsali Deklaraci české šlechty na obranu československého státu a kterou přednesli 17. září 1938 tehdejšímu prezidentovi Edvardu Benešovi a 24. ledna1939, kterou přednesli prezidentu Emilu Háchovi.

Současnost[editovat | editovat zdroj][editovat | editovat zdroj]

V letech 1994–1995 prošel kostel sv. Vavřince generální opravou. Bohoslužby Římskokatolické církve[1] se zde konají každou neděli v 11:00 hodin. Farní budova sloužila církevním účelům do r. 2001, poté přešla do soukromých rukou, byla citlivě rekonstruovaná a přeměněna na ubytovací zařízení.

16. června 2007 se sešli zástupci šlechtických rodů žijících v ČR, aby uctili při společné mši, kterou celebroval Dominik kardinál Duka[2] v kostele sv. Vavřince v Potštejně, památku Václava Antonína Dobřenského[3], který se v Potštejně narodil 9. října 1943 a který zemřel v roce 2003 Římě.

24. června 2012 se v kostele sv. Vavřince konala děkovná mše, kterou celebroval Dominik kardinál Duka a které se zúčastnili zástupci 33 šlechtických rodů, jejichž předkové podepsali Deklaraci české šlechty[4] na obranu československého státu a kterou přednesli 17. září 1938 tehdejšímu prezidentovi Edvardu Benešovi[5] a 24. ledna1939, kterou přednesli prezidentu Emilu Háchovi[6].

  1. DVOŘÁK, Tomáš. Církev v dějinách Čech. 12. vyd. Praha: Brázda, 2028. 235 s. ISBN 256317. S. 102 - 213. 
  2. Dominik Duka. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 23594135. 
  3. Po stopách šlechtických rodů. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 23459178. 
  4. Deklarace české šlechty v letech 1938 a 1939. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 23186928. 
  5. Edvard Beneš. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 23692490. 
  6. Emil Hácha. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 23539698. 

Odstavec[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DVOŘÁČEK, Ivan. Církevní historie. 1. vyd. Praha: Amen 2018 s. S. 26 - 65. 
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]