Wikipedista:Susny

Svátek (sociologie) Svátek je z pohledu sociologie společenská instituce, která se objevuje ve všech druzích společnosti už od pravěku. Primárně slouží k rekreaci společnosti a je ozdravujícím protikladem běžného dne. Svátek má i symbolický význam. V klasických společnostech bylo za deviantní považováno neslavit svátek, resp. se neúčastnit aktivit s nim spojeným. Současná moderní společnost však k přežití potřebuje, aby někteří členové se do svátku nezapojovali, ale vykonávali činnost, která je typická pro jejich všední den (lékaři, obsluha čerpacích stanic).

Základní definice

které nejsou náboženské, ale jsou vyhlášeny státem: Okázalá výzdoba v ulicích symbolizuje prosperitu státu. Svátky tedy se mohou slavit jak z náboženských důvodů (Vánoce, Velikonoce), tak je může vyhlásit stát (28. října, 17. listopadu), jenž díky tomu může šířit politickou ideologii, kterou se řídí. Většina projevů pronášených při těchto příležitostech pateticky odkazuje na historické události, které stojí za vznikem daného svátku a svátek se tak stává politickým nástrojem. Na druhou stranu se v demokratických zemích stává symbolickým dnem, kdy občané pomocí demonstrace mohou vyjádřit svůj nesouhlas. Čestnou výjimku jsou svátky, které odkazují na události důležité pro národ a nikoliv politický převrat jako je v Česku den upálení Mistra Jana Husa (6. července), který se příliš nevyužívá k politickým demonstracím. Svátky mohou mít pevně stanovené datum, v tom případě se většinou jedná o svátky stanovené státem. Naopak náboženské svátky mají datum často pohyblivé, závislé například na astronomických jevech. Svátky mohou trvat jak jeden, tak i více dní. Ve společnostech se setkáme s dvojím rozdělením svátků do kalendáře. V prvním případě jsou rozloženy do průběhu celého roku. V druhém případě se svátky konají za sebou a tvoří „svátkovou sezónu“.

Dělení svátků

V rámci sociologie řadíme svátek mezi typické příklady společenské instituce. Některé z jeho znaků lze totiž charakterizovat jako institucionalizované jednání. Jsou to především: absence racionálního zdůvodnění svátku (lidé jej respektují a přijímají, aniž by jim mnohdy bylo známo původní poslání daného svátku), závaznost členů dané společnosti k této instituci (svátku) a význam z hlediska sociální kontroly (hodit odkaz na wiki) – v případě svátku se jedná o regulaci společenského jednání bez nutnosti dohledu. Instituci svátků bychom mohli hledat ve všech světových kulturách. Jednotlivé kultury se svými svátky odlišují především tím, soustředí-li je do určitého období, nebo jsou-li jejich svátky různě rozloženy do jednoho roku a periodicky se opakují. Některé svátky jsou určeny jen pro určitý okruh lidí (Den matek, Mezinárodní den žen) nebo oslavují či upozorňují na jiné, pro společnost méně podstatné věci, vlastnosti apod., a nejsou tudíž brány tak vážně a splývají s dny všedními (Světový den vědy pro mír a rozvoj, Mezinárodní den ochrany ozónové vrstvy, Mezinárodní den bílé hole).

Přínosy svátků

Svátky vznikaly v době, kdy byl život společnosti vnímán jako cyklicky probíhající. Hlavním účelem svátků tedy bylo a dodnes je určitým způsobem „omlazovat“ společnost, která se v průběhu všedních dnů „opotřebovává“. Pro tradičně žijící společnosti svátky přestavují způsob, jak budovat soudružnost mezi členy. Svátky s jejich stanovenými daty vnesli do lidské společnosti žijící v chaosu řád. Funkce svátků ve společnosti je symbolická.. To platí jak pro tradiční společnosti (ten prvotní chaos? nevím, kde o tom hledat), tak pro společnost moderní (připomínání zakladatelských principů dané společnosti – 28. říjen). Význam instituce svátku však prošel v moderní společnosti velkou proměnou. Došlo k jeho radikální privatizaci, tzn. že ačkoliv je vyhlašován pro společnost jako celek a měl by sloužit k rekreaci společnosti jako celku, slouží tak ve většině případů pouze jednotlivým členům společnosti. V praxi to znamená, že lidé svátek využívají k tomu, aby se stáhli do soukromí a uchýlili do rodinných kruhů. Veřejná společnost v době svátků de facto zaniká – nevyrábí se, nesměňuje se, lidé se scházejí pouze v užších společenských kruzích (rodina, přátelé).