Wikipedista:Rikiller127/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Edward Wadie Said (1. listopadu 1935, Jeruzalém25. září 2003, New York) byl palestinsko-americký představitel kulturálních studií, v nichž rozvíjel to, čemu se říká "postkoloniální teorie".

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Jeruzalémě v britské mandátní Palestině do prosperující rodiny. Jeho otec Wadie, křesťan, emigroval do Spojených států amerických před první světovou válkou a pracoval jako dobrovolník ve Francii. Edward však později odešel do Spojených států, kde působil jako profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Jeho nejznámější prací je kniha Orientalismus. V ní se inspiroval Foucaultovou teorií diskurzu. Prohlásil, že "Východ" je diskurzivní konstrukt Západu, jehož cílem je udržet západní hegemonii. Ve skutečnosti podle Saida žádný soudržný celek Východu nikdy neexistoval, ani kulturně, ani politicky, a každá oblast reagovala na kolonialismus a imperialismus zcela osobitě. Podle Saida kolonialismus nebyl jednosměrný, kolonizovaná území také silně ovlivnila kulturu kolonizátorů.

Said byl i politickým aktivistou, angažoval se ve věci práva Palestinců na sebeurčení. Prosazoval jejich rovnoprávnost v rámci Izraele.[1]

Často též kritizoval americkou zahraniční politiku, zejména v souvislosti s válkou v Iráku. Edward Said byl také jedním z vůdčích literárních kritiků poslední čtvrtiny 20. století. Jako profesor angličtiny a komparativní literatury na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, byl považován za vyčnívajícího představitele poststrukturalistů. V roce 1970 se oženil s Mariam Cortas, se kterou měl syna a dceru. [2]

Během svého života získal 20 čestných doktorátů a několik prestižních ocenění. V roce 1998 se stal prvním americkým nositelem Al Owais Award, ceny za úspěchy na poli arabské kultury a umění, mimo to mu bylo udělena například cena Lannan Literary Award za celoživotní dílo nebo Bowdoin Award udílená Harvardovou univerzitou.[3]

Orientalismus - celý odstavec je nový[editovat | editovat zdroj]

Said vydal knihu Orientalismus v roce 1978. Said hledá samotný význam pojmu „orientalismus.‟ Vychází z Foucaultových děl Archeologie vědění a Dohlížet a trestat. Prezentuje myšlenku, že orientalismus je postup, kterým Západ Východu vládne, spravuje ho a přetváří. Evropa sílila právě díky svému vymezení vůči Orientu. Přiznává, že při psaní knihy si však uvědomoval, že on sám je „orientálcem” a během dětství stráveného v britských koloniích se i tak cítil.

Lze dokonce říci, že hlavním rysem evropské kultury je právě to, co zní učinilo kulturu vládnoucí v rámci Evropy i mimo ni, totiž myšlenka nadřazeného postavení Evropy nad všemi neevropskými národy i kulturami.
— Said, Edward; Orientalismus[4]

Orientalismem rozumí hlavně britské a francouzské kulturní aktivity, které v sobě nesly vždy nádech západní převahy. Ve 20. století se objevuje i tendence americké nadvlády. Said zmiňuje, jak orientalistické názory jsou v dnešním světě běžné. Araby vidíme jako teroristy a násilníky, zatímco Evropan věří ve své právo svět barevných spravovat a vlastnit, protože ten svět je lidsky méněcenný.

...nezáleží na tom, … nakolik se tomu kterému orientálci podaří uniknout z ohrazeného prostoru; vždy bude nejprve orientálcem, pak teprve člověkem a nakonec opět orientálcem.
— Said, Edward; Orientalismus[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference

  1. ABDEL-MALEK A., ACHEBE C., CÉSAIRE A., MBEMBE A., SAID, E. W., WA THIONG'O N. Postkoloniální myšlení II. Praha: tranzit.cz, 2011. 264 s. ISBN 3255123047. S. 259. 
  2. RUTHVEN, Malise. Obituary: Edward Said. the Guardian [online]. 2003-09-26 [cit. 2018-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. The English Pen Online World Atlas - Edward Said. penatlas.org [online]. 2011-07-27 [cit. 2018-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. SAID, Edward W. Orientalismus. Západní koncepce orientu.. Praha: Paseka, 2008. 459 s. ISBN 9788071859215. S. 17. 
  5. Said, E. W.: c.d.,s.120

Literatura

  • SAID, Edward: Orientalism, London, Routledge 1978.
  • BARKER, Chris: Slovník kulturálních studií, Praha, Portál 2006. ISBN 80-7367-099-2