Wikipedista:Radbajgar/Pískoviště

bledule jarní

Litovelské luhy, zde budu postupně psát koncept..

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví

Vymezení oblasti a zákonné předpisy její ochrany

Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví ( LP) byla vyhlášena vyhláškou Ministerstva životního prostředí v roce 1990. Jejím posláním je ochrana přírody v daném území a současně vhodné hospodářské využití krajiny a postupná obnova chráněných hodnot. Rozkládá se po obou březích řeky Moravy mezi Olomoucí a Mohelnicí. Do LP patří rovněž vrch Třesín se svým krasovým územím a lesní komplex Doubrava mezi Novými Zámky a Úsovem. Rozloha LP činí 96 km². Ochrana území je také zajištěna vyhlášením oblasti přirozené akumulace vod - Kvartér řeky Moravy. LP je mokřadem mezinárodního významu podle tzv. Ramzarské úmluvy. Toto území zabírá téměř polovinu LP. Jedná se o mezinárodní závazek, že stávající mokřady budou nejen udržovány, ale dále rozšiřovány. Podle směrnic EU je část mezi Horkou nad Moravou a Litovlí a v okolí Nových Zámků začleněna mezi evropsky významné botanické lokality. LP patří rovněž mezi Ptačí oblasti ČR, tato zaujímá téměř celé území LP.

Zeměpisné členění

LP se rozkládá na dvou hlavních morfologických celcích České republiky. Hranici mezi nimi tvoří Třesínský práh, kterým je předěl mezi Českým masivem a Karpaty. Nachází se mezi Novými Zámky a Mladčí. Na sever od prahu protéká řeka Morava Mohelnickou brázdou. Třesín a Doubrava jsou součástí Úsovské vrchoviny. Jižní část je Středomoravská niva, která patří do Hornomoravského úvalu a ten do Vněkarpatských sníženin. Na východě pokračuje Uničovskou plošinou, na západě se rozkládá Prostějovská pahorkatina.

Geologie

Staré prvohorní horniny se v LP nenacházejí, tvoří však podklad většiny území. V celé oblasti jsou na povrchu výhradně sedimenty. V Českém masivu to jsou devonské vápence, které lze podél řeky Moravy rozdělit na severní a jižní, toto rozdělení se nazývá tektonické pásmo Hané. V severní části Doubravy jsou jílové břidlice, které prošly slabou přeměnou. V jejich sousedství byla těžena železná ruda. Dále se zde nachází pískovce, slepence a vápnité pískovce. V oblasti Stavenic a Řimic se vyskytují kulmské sedimenty - flyš. V masivu Třesína lze pozorovat jejich vrásnění. Vrch Třesín je tvořen šedými vápenci macošského souvrství. Výchozích vápenců je poměrně málo, jsou překryty čtvrtohorními sprašemi. Některé krasové jevy lze pozorovat, závrty či vyvěračky. Před stavbou R35 se na loukách pod Třesínem vyskytovaly estavely. Vývěry krasových vod, které se objevovaly na různých místech. V podzemí Třesína se nachází Mladečské jeskyně. Významné archeologické nálezy z této lokality, člověka cromagnonského a pravěkých zvířat se v České republice nenacházejí. Mohelnická brázda se táhne podél řeky Moravy po Třesínský práh v šíři 3 až 5 km. V miocénu a pleistocénu postihly území kerní poklesy, po kterých docházelo k intenzivní sedimentaci. Sedimenty, ktré dosahují mocnosti až 250 m. V současnosti jsou překryty sedimenty kvartérními. Totéž platí i o Středomoravské nivě, ale mocnost sedimentů je zde značně proměnlivá. V oblasti Třesínského prahu se nachází pohřbený kras, rovněž překrytý čtvrtohorními sedimenty.

Řeka Morava v Litovli.

Odkazy

Literatura

Jiří Šafář a kolektiv Chráněná území ČR díl VI Olomoucko