Přeskočit na obsah

Wikipedista:Pseuda22/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Anální fisura[editovat | editovat zdroj]

Anální fisura (konečníková prasklina) je jedno z nejčastějších a nejbolestivějších onemocnění konečníku. Jedná se o lineární trhlinku až vřed, který se nachází v análním kanále distálně od linea dentata.[1] Způsobuje velmi bolestivý stav, a to zejména při vyměšování. Spolu s bolestí přináší i krvácení (jasně červená krev) a velice úporné pálení či svědění.

Bolest v konečníku může přetrvávat několik minut až hodin, krvácení je většinou mírného rázu. Jakmile se trhlina jednou objeví, mohou se tyto příznaky opakovat po každém vyprázdnění.  Sliznice v oblasti konečníku je totiž velice jemná, a tak je snadné ji protrhnout.[2]

Typy análních fisur[editovat | editovat zdroj]

Postižení jedince onemocněním anální fisurou se může projevit ve dvou základních stadiích, a sice buďto jako akutní longitudinální fisura (tedy jako náhle vzniklá podélná prasklina) anebo jako chronický ovoidní vřed (tedy jako dlouhodobě se vyskytující okrouhlý defekt) v dlaždicovém epitelu análního kanálu (tedy řitního kanálu). Naproti tomu jako tzv. anální ragády označujeme drobné trhliny ve sliznici řitního otvoru. Teprve v takovém případě, jestliže zasahují do hlubších vrstev stěny řitního kanálu, tak již hovoříme o fisuře.[3]

Příčiny[editovat | editovat zdroj]

Příčina vzniku análních fisur u konkrétního pacienta není doposud uspokojivě vysvětlena. Předpokládá se, že je vyvolává traumatická lacerace (tedy poranění tkáně mechanizmem potrhání) stěny řitního kanálu tvrdou stolicí při vyprazdňování stolice a následným rozvojem sekundární infekce v místech poranění.[3]

Mezi další rizikové faktory patří výskyt onemocnění v rodině, nesprávné složení stravy, sedavý způsob života, nedostatek pohybu, špatná hygiena konečníku a používání hrubého toaletního papíru či nešetrných mýdel. Sliznice konečníku může být také poraněna při nevhodných sexuálních praktikách.[4]

Chorobopis[editovat | editovat zdroj]

Anální fisura je lokalizována na vnitřním sfinkteru (tedy na svalu, a sice na vnitřním análním svěrači), a to bohužel znamená, že vyvolává jeho spazmy (tedy křečovité stahy tohoto svalu), což je dle všeho odpovědné za dlouhodobější trvání výskytu fisury. U dětských pacientů se mohou vyvinout akutní stadia onemocnění análními fisurami – mluvíme o tzv. akutních fisurách.

Anální fisura v naprosté většině případů leží zpravidla v zadní střední čáře, ale v některých případech se může objevit i v přední střední čáře. Na dolním konci fisury se může vyskytovat kožní řasa (tzv. „stařecká zlatá žíla“) a na horním konci anální fisury zvětšená (tzv. „hypertrofická“) papila (tj. bradavčitý výběžek).

Chronické fisury, které se u pacienta vyskytují dlouhodobě je nezbytné odlišit od karcinomů (tedy zhoubných nádorových bujení), primárních luetických lézí (tedy od postižení pacienta pohlavním onemocněním syfilis), TBC (tedy od onemocnění tuberkulózou) a také od ulcerací (tedy vředových defektů) vyvolaných u pacienta onemocněním Crohnovou chorobou (jedná se o nespecifické chronické zánětlivé střevní onemocnění).[3]

Vyšetření[editovat | editovat zdroj]

Stanovení diagnózy onemocnění je založeno na pečlivém vyšetření pacienta lékařem, prvním vodítkem jsou již nemocným udávané typické klinické obtíže související s vyprazdňováním stolice. Dále následuje vyšetření konečníku pacienta, které zahrnuje zevní prohlídku (tedy vyšetření pohledem), palpaci (tedy vyšetření pohmatem) perianální oblasti (tedy oblasti v okolí řitního otvoru) a intrarektální palpaci (tedy vyšetření konečníku prstem). Vyšetřovat se musí jemně, a když objevíme fisuru v její typické lokalizaci v análním kanále ve střední čáře, zbytečně anální kanál dál vyšetřováním nedráždíme.[3]

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Řitní trhlina, která vznikla poprvé, se může zhojit sama o sobě. Jestliže se však i po 6 týdnech stále objevuje krev, je nutná návštěva lékaře. Pokud se problém nebude řešit, může fisura vyústit v chronický zánět, výhřez konečníku či znemožnění normálního vyprazdňování. Riziko neléčené anální fisury spočívá také v dlouhodobých obtížích v podobě bolestí, které vedou k zadržování stolice a zhoršování problému.[1]

Cílem konzervativní léčby je ulevit od bolesti a odstranit stažení řitního otvoru. Nejdříve je nutné zajistit, aby stolice byla měkká. Toho lze docílit vysokým příjmem vlákniny ve stravě.[2]  Mezi další metody léčby anální fisury patří:

  • užívání projímadla
  • důsledná hygiena
  • teplé sedací koupele
  • nitroglycerin používaný v místě problému (případně jiné masti a čípky)
  • chirurgický zásah

V celé řadě případů se mohou anální fisury zcela vyhojit po podání léků ve formě čípků, které mají lokálně zklidňující efekt (používají se například glycerinové čípky). Tyto čípky se rozpustí, navlhčí spodní část rekta a působí jako emoliens (emoliencia jsou zevně aplikované látky, které napomáhají udržet nebo obnovit správnou funkci epidermální bariéry tedy nejsvrchnější vrstvy pokožky.[3]

Během samoléčby je potřeba hodně pít, omezit alkohol a kofeinové nápoje, jíst stravu bohatou na vlákninu a chodit pravidelně na velkou (a po ní se důkladně umýt). V prvních dnech je možné při vyprazdňování použít klystýr, který stolici naředí. Je nutné nezapomínat na vhodné masti a sedací koupele.[2]

Teplé (nikoliv ovšem horké) vodní sedací koupele, které mají trvat zpravidla 10 nebo 15 minut, mohou postižení jedinci používat po každém vyprázdnění stolice anebo kdykoliv podle potřeby. Tyto koupele pacienti s analními fisurami používají v naprosté většině případů pro zmírnění nepříjemného pocitu v oblasti konečníku, a často jim skutečně přinesou úlevu, ovšem obvykle pouze dočasnou.

Jestliže uvedená konzervativní léčebná opatření selžou, je nezbytné chirurgické řešení – tedy operační výkon k vyřešení anální fisury.[3] Chirurgická léčba je zaměřena na zhojení trhliny ve stěně konečníku a na uvolnění napětí análních svěračů. Provádí se buď dilatace (rozšíření) konečníku (dilatace umožní prokrvení natržených okrajů fisury a zlepšení hojení) nebo vyříznutí fisury a strážného hrbolku (je méně účinná, jelikož neovlivňuje napětí svěrače).

V případech, kdy nemocný nechce provádět dilatační léčbu nebo dochází k častému opakování vzniku trhlin z důvodů přetrvávání spasmu svěračů, se využívá léčba infiltrací okolí trhliny botulotoxinem. Injekční aplikace malého množství preparátu tenkou jehlou do svěrače v okolí trhliny vede ke snížení jeho stažení a zhojení fisury.

Ve vybraných případech nehojících se chronických trhlin je možné ošetření infračervenou koagulací nebo aplikací laserové energie. Ve vzácných případech rozsáhlých trhlin, pokud dojde k selhání výše uvedených metod ošetření, se provádí operační léčba plastikou fisury v celkové anestezii. Dříve hojně užívané provedení tzv. divulse (rozšíření řitního kanálu v celkové anestezii) se využívá jen u těch případů, kdy bolestivost znemožňuje vyprazdňování a pro bolest nelze provést vyšetření zasunutím prstu do řitního otvoru.[2]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Prevencí proti análním fisurám je především změna životního stylu. Je důležité volit vhodnou stravu se zvýšeným obsahem vlákniny a tekutin, mít pravidelný pohyb a dodržovat dostatečnou hygienu anální oblasti.[1]

Při análním sexu je potřeba používat lubrikační gely, které díky vysoké kluznosti brání anální otvor před poraněním. Také je potřeba se na sex připravit a pomalu roztáhnout anální otvor. V normálním stavu je totiž hodně stažený, takže může rychle a snadno dojít k jeho poškození.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c www.prolekare.cz [online]. [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  2. a b c d e Anální fisura, řitní trhlina. vibratory.net [online]. [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f Anální fisury - Anamneza.cz. www.anamneza.cz [online]. [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. 
  4. MEDITORIAL.CZ. Anální fisura. www.ulekare.cz [online]. [cit. 2019-12-19]. Dostupné online.