Wikipedista:ProchazkaVA/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zderadiny


Historie[editovat | editovat zdroj]

Zderadiny se historicky skládaly ze tří osad označovaných obvykle jako Velké Zderadiny, Malé Zderadiny a Hrochovy Zderadiny. Velké Zderadiny a Malé Zderadiny jsou již uváděny v r. 1318. Jednalo se o jakéhosi Puše, v r. 1415 pak Oldřicha, o nichž není žádná další zmínka. [1]V osadách žili také svobodníci. Hrochovy Zderadiny dostaly jméno od svobodnické rodiny Hrochů. Území kolem Sázavy bylo v minulosti charakteristické hustými a těžko proniknutelnými lesy. Na tomto území probíhalo osídlení vnitřní českou kolonizací. První osadníci tak byli svobodní rolníci nebo bojovníci, kteří obdrželi pozemky za svou službu panovníkovi.

Dějiny Zderadin jsou spojeny s dějinami Kácova.

V r. 1412 si dosavadní majitelé bratři Jindřich a Beneš  rozdělili Zderadiny s tím, že každý si ponechal polovinu Zdeardin. Tak se poprvé objevuje označení horní a dolní části Zderadin. V r. 1454 jsou Zdeardiny uváděny jako součást majetku Aleše Holického ze Šternberka v důsledku vymření dosavadních majitelů.

V r. 1542 jsou zmiňovány Zderadiny dolní, horní a prostřední nacházející se v majetku Petra Vesky z Vesce. V r. 1552 a 1554 prodal pak tuto část dědic Jan Veska Janu Čejkovi z Olbramovic, který je spojil s kácovským zbožím.

V soupise poddaných podle víry z r. 1651 je soupis poddaných ve Zderadinách uveden ve společném soupise s Vranicemi. Soupisy berní ruly z r. 1654 uvádějí ve vsi Zderadiny 3 usedlé rolníky a pusté rolnické grunty.

V r. 1673 se v literatuře uvádí označení zadní Zderadiny a menší Zderadiny. [2]

V r. 1876 byla postavena školní budova.

V r. 1859 byla vystavěna nová silnice od Kácova k Uhlířským Janovicům. Majitelé statku ve Zderadinách se přičinili o to, aby prosadili změnu dosavadní trasy a cesta vedla namísto přes Vranice přes Zderadiny.

Topografický statistický slovník Čech uvádí, že část vesnice Velké Zderadiny s vinopalnou, poplužním dvorem, cihelnou a vápenkou se nazývá Zderadiny Hrochovy. [3]

Ve Zderadinách sídlil v r. 1885 c.k. nadlesní úřad. Úřad lesní správy se v r. 1928 přestěhoval do zámku v Kácově.

V r. 1960 na základě zákona se Zderadiny a Zderadinky staly součástí obce Kácov.

Na návsi u rybníka je vztyčen pomník jedenácti obětem první světové války.

Reference

  1. Vlasák, N.: Okres Uhlířsko-Janovický v Čáslavsku. Bibliotéka místních dějepisův pro školu a dům. Tábor 1885, 162 s.
  2. F. Beneš: Berní rula 10. Kraj čáslavský.
  3. Sedláček, A.: Místopisný slovník historický království Českého. Praha : Bursík a Kohout, 1909. 1043 s.
  4. Šimák,J.V.: Zpovědní seznamy arcidiecéze pražské z let 1571 - 1725. Sv. 2. Chrudimsko a Čáslavsko, Historický spolek, 1918, s. 557.
  5. Orth, J., Sládek, F.: Topograficko-statistický slovník Čech, čili, Podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad království českého. Praha, Kober, 1870. 1048 s.
  6. Zahradníková, M.: Štrejnová, E.: Soupise poddaných podle víry z roku 1651. Čáslavsko. Praha, Státní ústřední archiv v Praze.
  1. Sedláček, A.: Místopisný slovník historický království Českého. Praha : Bursík a Kohout, 1909. 1043 s.
  2. Šimák,J.V.: Zpovědní seznamy arcidiecéze pražské z let 1571 - 1725. Sv. 2. Chrudimsko a Čáslavsko, Historický spolek, 1918, s. 557.
  3. Orth, J., Sládek, F.: Topograficko-statistický slovník Čech, čili, Podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad království českého. Praha, Kober, 1870. 1048 s