Wikipedista:Postrach/Pískoviště
Segerovy jehlánky je kalibrovaná sada jehlanů vytvořených z hmoty s definovanou teplotou tání. Používají se k určování teploty uvnitř pecí. Tvoří 59stupňovou řadu, umožňující měření teplot od 600 do 2000 °C. Jsou pojmenovány podle německého chemika Hermanna Augusta Segera, který je vynalezl v roce 1884.
Měření teploty[editovat | editovat zdroj]
Segerovy jehlánky umožňují měřit teplotu s přesností na několik desítek stupňů Celsia. Měření probíhá tak, že je řada po sobě jdoucích čísel Segerových jehlánků vložena na několik minut do pece. Jehlánky začnou tát a ten který se ohne, ale špičkou se ještě nedotkne podložné plochy, udává teplotu. Pokud jsou jehlánky v peci příliš dlouho, může měření ukázat teplotu až o 100 °C vyšší proti skutečnosti.
Číslování Segerových jehlánků[editovat | editovat zdroj]
| Číslo | teplota | Číslo | teplota | Číslo | teplota | Číslo | teplota | Číslo | teplota | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 022 | 600 °C | 015a | 790 °C | 08a | 940 °C | 01a | 1080 °C | ||||
| 021 | 650 °C | 014a | 815 °C | 07a | 960 °C | ||||||
| 020 | 670 °C | 013a | 835 °C | 06a | 980 °C | ||||||
| 019 | 690 °C | 012a | 855 °C | 05a | 1000 °C | ||||||
| 018 | 710 °C | 011a | 880 °C | 04a | 1020 °C | ||||||
| 017 | 730 °C | 010a | 900 °C | 03a | 1040 °C | ||||||
| 016 | 750 °C | 09a | 920 °C | 02a | 1060 °C |
|
- 022 = 600 °C, 021 = 650 °C, 020 = 670 °C, …
- 01a = 1080 °C, 1a = 1100 °C, 2a = 1120 °C, …
- 42 = 2000 °C
Reference[editovat | editovat zdroj]
- Sv. Černoch: Strojně technická příručka (Praha 1930) str. 127
- Stránka jednoho z výrobců s popisem a tabulkami (en)
Seznam ponorek shrnuje všechny významnější třídy ponorek všech států a období. Je primárně členěn podle států, sekundárně podle období, v tabulkách pak podle roku zahájení stavby.
V současnosti provozuje ponorky 46 států.
Seznam prozatím není seznam kompletní. Neobsahuje ani miniponorky a čistě výzkumné ponorky, ale pouze velké vojenské ponorky.
Německo[editovat | editovat zdroj]
I když první pokusy s ponorkou prováděl Německo začalo stavět ponorky až na počátku 20. století. Jeho ponorky však v obou světových válkách znamenaly smrtelné ohrožení pro lodě protivníků - především Anglie. Celkem potopily německé ponorky během válek lodě o celkové tonáži několika milionů tun.
| Třída | Rok výroby | Počet kusů | posádka | Rozměry [m] | Výtlak [t] | Pohon | rychlost [uzly] ([km/h]) |
Akční rádius [nám. mil] (km) |
Výzbroj | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| délka | šířka | výška | vynořena/ponořena | Druh | Výkon na hladině [PS]/[kW] | Výkon pod hladinou [PS]/[kW] | na hladině/ponořena | Při rychl. [uzlů]([km/h]) |
Počet x druh
| ||||
| U 139 | 1917 | 3 | 62 | 94,8 | 9 | 5,2 | 1930 | 2D+2E, | 3500 PS + 450 PS | 1780 PS | 15,8/7,6 (30/15) | 17800 (33000) při 8 uzlech | 6x torp. 500mm, 2x kanon 150 mm |
| Projekt křižníkových ponorek. Bylo rozestavěno dalších 6 kusů, které nebyly dokončeny | |||||||||||||
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Vladimír Hynek, Petr Klučina, Evžen Škňouřil: Válečné lodě 3, Naše Vojsko 1988
- Robert Jackson: Ponorky, Encyklopedie vojenské techniky, Naše vojsl¨ko, 2008 (ISBN 978-80-206-0919-9)