Přeskočit na obsah

Wikipedista:Petusek/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Česká ortoepická norma[editovat | editovat zdroj]

Česká ortoepická norma byla vypracována ortoepickou komisí při Ústavu pro jazyk český ČSAV ve dvousvazkové příručce Výslovnost spisovné češtiny.[1] Cílem budování kodifikace je vytvoření standardu pro základní mluvní praxi na bázi hovorové češtiny. Je určena pro celou oblast projevů s jistým stupněm veřejnosti, u nichž je vhodné užití standardní formy jazyka. Je založena na následujících předpokladech:

  • vyhýbá se výlučným formám (rozdíl oproti klasickému pojetí tzv. "jevištní řeči" uplatňovanému v 1. pol. 20. stol.)
  • vyhýbá se výlučným formám
  • základní vrstva tvořena souborem forem považovaných za neutrální při použití ve veřejných a poloveřejných projevech
    • nejsou zatíženy nářečním zabarvením
    • zajišťují projevu potřebnou míru formální přesnosti

Samohlásky[editovat | editovat zdroj]

Kvantita samohlásek[editovat | editovat zdroj]

Krácení[editovat | editovat zdroj]

Dloužení[editovat | editovat zdroj]

Kvalita samohlásek[editovat | editovat zdroj]

Otevření[editovat | editovat zdroj]

Zavření[editovat | editovat zdroj]

Redukce[editovat | editovat zdroj]

Ráz[editovat | editovat zdroj]

Norma upravuje také použití rázu ([ʔ]).

Požadován[editovat | editovat zdroj]

V těchto kontextech je použití rázu vyžadováno:

  • po neslabičných předložkách

V následujících kontextech je jeho použití doporučeno:

Po neslabičných předložkách[editovat | editovat zdroj]
Příklad Správně Chybně
O/N[2] M[2]
k oknu ˈkʔoknu ˈkoknu ˈɡoknu
s Evou ˈsʔɛvo͡u ˈsɛvo͡u ˈzɛvo͡u
v uhlí ˈfʔuɦliː ˈfuɦliː ˈvuɦliː
z auta ˈsʔa͡uta ˈsa͡uta ˈza͡uta

Doporučen[editovat | editovat zdroj]

Kontext Příklad Správně
Doporučená Nedoporučená
Po předložce na uhlí ˈnaʔuɦliː ˈnauɦliː
za autem ˈzaʔa͡utɛm ˈzaa͡utɛm
o eurech ˈʔoʔɛ͡urɛx ˈʔoɛ͡urɛx
do okna ˈdoʔokna ˈdookna
po Ivě ˈpoʔɪvjɛ ˈpvjɛ
při Evě ˈpr̝̊ɪʔɛvjɛ ˈpr̝̊ɪɛvjɛ
při umění ˈpr̝̊ɪʔumɲɛɲiː ˈpr̝̊ɪumɲɛɲiː
při Indii ˈpr̝̊ɪʔɪndɪjɪ ˈpr̝̊ɪɪndɪjɪ
u oka ˈʔuʔoka ˈʔuoka
u ucha ˈʔuʔuxa ˈʔuuxa
Po přeponě poučování ˈpoʔut͡ʃovaːɲiː ˈpout͡ʃovaːɲiː
doostřily ˈdoʔostr̝̊ɪlɪ ˈdoostr̝̊ɪlɪ
uondaněji ˈʔuʔondaɲɛjɪ ˈʔuondaɲɛjɪ
uudivšími ˈʔuʔuɟɪfʃiːmɪ ˈʔuuɟɪfʃiːmɪ
zaoráváme ˈzaʔoraːvaːmɛ ˈzaoraːvaːmɛ
zaalpských ˈzaʔalpskiːx ˈzaalpskiːx
neideální ˈnɛʔɪdɛaːlɲiː ˈnɛɪdɛaːlɲiː
neetickým ˈnɛʔɛtɪt͡skiːm ˈnɛɛtɪt͡skiːm
přiotočíš ˈpr̝̊ɪʔotot͡ʃiːʃ ˈpr̝̊ɪotot͡ʃiːʃ
vyirituje ˈvɪʔɪrɪtujɛ ˈvɪɪrɪtujɛ

Souhlásky[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. viz Hála 1967 a Romportl a kol. 1978
  2. a b c M = moravská, N = nepečlivá výslovnost, O = obecná čeština, V = vokál

Použitá literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HÁLA, Bohuslav. Výslovnost spisovné češtiny I. 2. vyd. Svazek 1. Zásady a pravidla: výslovnost slov českých. Praha: Academia, 1967. 2 svazky (100 s.). 
  • ROMPORTL, Milan; BUCHTELOVÁ, Růžena; DANEŠ, František; Ústav pro jazyk český ČSAV. Výslovnost spisovné češtiny II. 1. vyd. Svazek 2. Výslovnost slov přejatých. Výslovnostní slovník. Praha: Academia, 1978. 2 svazky (318 s.). 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]