Wikipedista:Olivali/Pískoviště

Indie

Indičtí nomádi

Indie je druhá nejlidnatější země na světě, její ekonomika vykazuje po Číně největší růst. A přesto zde na okraji společnosti žije 500 kočovných skupin, což je asi 80 milionů lidí, tj. kolem sedmi procent z více než miliardy obyvatel země.

Tito kočovníci se toulali po indickém subkontinentu stovky a někdy tisíce let. Nestáli vždy na okraji indické společnosti. Za doby své slavné minulosti kovali zbraně pro hinduistické krále. Dnes vyrábějí kuchyňské nádobí a zemědělské nářadí z kovového odpadu. O tuto práci také přišli dovozem levného čínského zboží. Stýkali se s vesničany žijícími podél jejich migračních cest.

Ke změně došlo v 19. st. za Britské kolonizace, kdy byli Britskými úředníky nazývány pobudy a zločinci. V roce 1871 vydaly koloniální úřady právní předpis nazývaný (zákon o zločinných kmenech). Po vyhlášení nezávislosti v r. 1947 byl tento zákon nahrazen opatřením nazvaným (zákon o nenapravitelných delikventech) a nomádi se tak ocitli na okraji společnosti. Nejde o to, že by nechtěli být součástí společnosti - není jim to dovoleno.

V rychle se modernizující Indii není mnoho pochopení pro pastevce, léčitele, dráteníky, krotitele hadů, kouzelníky.... Pastevci svádějí nerovný boj s průmyslem a růstem měst, půda je vyčerpaná, kočovníci nemají kde pást svá stáda - ztrácejí svou obživu a způsob života, který udržoval celou společnost v rovnováze . Úředníci jim neumožňují získat půdu, aby se mohli usadit a tak získat adresu, která by jim umožnila získávat sociální dávky a zapisovat děti do školy. Proti jejich zařazení do společnosti jsou jak úředníci tak místní politikové a vesnické obyvatelstvo. Kočovníci jsou považování za vyděděnce.

První ministerský předseda Džaváharlál Néhrú na ně apeloval, aby se usadili. Tyto iniciativy obvykle ztroskotaly na korupci a špatném plánování.

Reference

Ztracení nomádi