Wikipedista:Novysvet2012
Píseň práce[editovat | editovat zdroj]
Píseň práce byla a je velmi populární písní socialistických, sociálně demokratických a za minulého režimu komunistických uskupení. Za autora textu z roku 1867 je považován tehdy 21-letý Josef Zapf (1847 - 1902). Melodii složil Josef Scheu , velitel sboru Gumpendorferstrasse- Dělnické vzdělávací asociace v Mariahilf. Vzdělávací asociace Gumpendorferstrasse byla 8. prosince 1867 jako první svého druhu ve Vídni považována za v té době jako jeden z nejaktivnějších klubů v dělnickém hnutí v tomto městě. Rok po jejím založení v roce 1868 si byl založen zdravotní a invalidní fond pro své členy. V rámci valné hromady tohoto sdružení "Píseň práce / Lied der Arbeit /" byl také prezentován poprvé. Dokonce 3.000 návštěvníků, kteří byli s vystoupením a výkonem sboru spokojeni, zůstali stát a poslouchat píseň až do konce.
U nás[editovat | editovat zdroj]
Píseň byla vcelku populární nejen během socialismu, ale už za první republiky. Jen tak si lze vysvětlit, že byla i ve zpěvníku pro vyšší ročníky obecných škol. Slova písně se s postupem času různě měnila. Snad jen první a poslední sloka zůstaly zachovány.
Překlad: F. Hlaváček[editovat | editovat zdroj]
sloka 1
Ó, zazni písni vznešená,
o práci která vrozena
přírodou lidstvu jest.
Vše, čeho člověk užívá,
z šlechetné práce vyplývá.
Buď práci čest,
buď práci čest. (Ta čest.)
sloka 2
Ta práce, matka pokroku
a s ní armáda otroků
jde hájit svoji čest
Zásada naše na světě
po šťastném boji rozkvete.
Buď práci čest,
buď práci čest. (Ta čest.)
Z roku 1922[editovat | editovat zdroj]
====== Ó zazni písni vznešená,
o práci, která vrozená
přírodou lidstva jest,
a vše, co člověk užívá.
Z šlechetné práce vyplývá,
buď práci čest, buď práci čest! ======
Když podobal se zvířeti
a bydlel v skalním doupěti,
po stromech musel lézt:
kdo zhotovil mu první zbroj?
Šlechetné práce byl to zdroj!
Buď práci čest, buď práci čest!
Když v pralesu pak ve hloubce klad základ první chaloupce by zimu spíš moh‘ snést’. Kdo poskytnul mu výhody? Jen práce jeho výplody! Buď práci čest, buď práci čest!
Když lesy v pole zdělával, půdů kzahradám hledával by hojně mohly kvést: kdo vyrobil mu první pluh? Byl to jen práce tvůrčí duch! Buď práci čest, buď práci čest!
Ta práce matka pokroku a s ní armáda otroků, hájejí svojí čest. Zásada naše na světě po šťastném boji rozkvete. Buď práci čest, buď práci čest.
Z roku 1948[editovat | editovat zdroj]
=====
Ó zazni písni vznešená,
o práci, která vrozená
přírodou lidstva jest,
a vše, co člověk uživá.
Z šlechetné práce vyplývá,
buď práci čest, buď práci čest! =====
Když slabý proti zvířeti
ve skalním kryl se doupěti
a za zbraň měl jen pěst.
kdo zhotovil mu první zbroj?
Šlechetné práce byl to zdroj!
Buď práci čest, buď práci čest!
Když v pralesu pak ve hloubce
klad základ první chaloupce
by zimu spíš moh‘ snést’.
Kdo poskytnul mu výhody?
Jen práce jeho výplody!
Buď práci čest, buď práci čest!
Když lesy v pole zorával, půdu k zahradám vzdělával by hojně mohly kvést. kdo vyrobil mu první pluh? Byl to jen práce tvůrčí duch! Buď práci čest, buď práci čest!
Když v pospolitém životě se styděl ve své nahotě a počal látky plést kdo zhotovil mu první šat? Či nebyla to práce snad? Buď práci čest, buď práci čest!
Když touhou k předu jedině byl pouzen v úzké dědině zakládal velkých měst kdo vystavěl mu první dům? Byl šlechetné to práce um. Buď práci čest, buď práci čest!
Když v stálém lidstva množení jde práce v blahém tvočení mír snáší lidstvu hvězd kdo zpříjemnil tu jeho stav? Jen pracovníků pilných dav. Buď práci čest, buď práci čest!
Když sbratření všech národů zve vítězně v boj přírodu, kdo tisíc razil cest po horách, moři, planině? Muž práce byl to jedině! Buď práci čest, buď práci čest!
A přec ta všeho tvůrkyně jest lenochů otrokyně a bitvu musí svést, by svobody si dobyla a lenost navždy zhybila. Buď práci čest, buď práci čest!
Jen, muži práce nelkejte, a k zápasu se chystejte, již přichází nám zvěst, že práce zvítězíti má, že padnout musí krytá zla. Buď práci čest, buď práci čest!
Ta práce matka pokroku
a s ní armáda otroků,
jde hájit svojí čest.
Zásada naše na světě
po šťastném boji rozkvete.
Buď práci čest, buď práci čest.
Německá verze:[editovat | editovat zdroj]
- Stimmt an das Lied der hohen Braut,
- Die schon dem Menschen angetraut,
- Eh' er selbst Mensch war noch.
- Was sein ist auf dem Erdenrund,
- Entsprang aus diesem treuen Bund.
- Die Arbeit hoch!
- Die Arbeit hoch!
- Und wie einst Galilei rief,
- Als rings die Welt im Irrtum schlief:
- Und sie bewegt sich doch!
- So ruft: Die Arbeit sie erhält,
- Die Arbeit, sie bewegt die Welt!
- Die Arbeit hoch!
- Die Arbeit hoch!