Wikipedista:NinaDobrev 123
Švýcarský bílý ovčák je plemeno psa pocházející z bíle zbarvených německých ovčáků. Název bílý švýcarský ovčák byl předběžně přijat v roce 2002, oficiálně byl uznán na zasedání FCI v Paříži dne 4 a 5. 7. 2011. Původní název je americko-kanadský ovčák nebo též kanadský ovčák.[editovat | editovat zdroj]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Bílá barva se u německých ovčáků vyskytovala od počátku plemene – zakladatel chovu Horand von Grafrath v majetku Maxe von Stephanitze měl bílého děda a v prvních patnácti letech chovu bylo ze třiceti chovných zvířat 18 bílých. Když se na začátku 20. století německý ovčák dostal do Ameriky, začali se v USA i v Kanadě bílí i barevní němečtí ovčáci chovat odděleně. V Evropě po 2. světové válce došlo ke změně názoru na bílou barvu, nejprve docházelo k diskvalifikaci bíle zbarvených jedinců na výstavách a roce 1968 byla bílá barva uznána nepřípustná pro německého ovčáka. Krátce nato došlo ke změně standardu plemene i v zámoří, ale chovatelé bílých linií v Americe reagovali založením vlastních klubů a vedením plemenných knih. K návratu bílých ovčáků do Evropy došlo v roce 1970 importem psa jménem Lobo White Burch do Švýcarska. O rok později byla dovezena také bílá fena, první vrh bílých psů se narodil 19. 4. 1973. Od té doby došlo k mnoha dalším importům v 80. a 90 letech, jak si bílí ovčáci získávali další příznivce. Až do roku 2002 se používalo označení americko-kanadský ovčák, ale mezinárodně uznaný název zní bílý švýcarský ovčák, berger blanc suisse.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Švýcarský bílý
ovčák je středně velký, silný, dobře osvalený pes obdélníkového formátu těla. Kostra je středně těžká, uši vzpřímené a postava psa elegantní a harmonická. V porovnání s moderním německým ovčákem má ne tak dlouhou a tak spadající záď. Srst je patrová, dvouvrstevná s bohatou podsadou a rovnými pesíky, může být středně dlouhá nebo dlouhá, bílé barvy. Bílý švýcarský ovčák není albín. Žádoucí je černě pigmentovaná nosní houba, okraje víček, pysky i drápy, oči jsou hnědé až tmavě hnědé. Je živý a vyrovnaný, miluje a vyžaduje pohyb, je bdělý, přátelský, inteligentní a schopný všestranného výcviku, i když je povahově poněkud citlivější než německý ovčák. Vůči cizím se chová ostražitě, ale neměl by být bojácný nebo agresivní.