Wikipedista:NikMyt/Pískoviště

Definice

Předškolní pedagogika je věda o výchově dětí v předškolním období ve věku od 3 do 6 let. Předškolní pedagogika se postupně stává jednou z důležitých disciplín pedagogiky, která řeší problematiku výchovy předškolního věku dítěte v mateřské škole. Rozvíjí poznatky o výchově dětí předškolního věku a snaží se naučit dítě k základním potřebám. Slovo pedagogika má svůj původ v řečtině, kde pais znamená dítě, agein znamená vést a tedy paidagogos byl člověk, který doprovázel dítě a pečoval o ně. V latině má slovo paedagogus význam učitel.

Základní pojmy předškolní pedagogiky

K základním pojmům můžeme například zařadit:

• cíl

• prostředky

• obsah
• organizace

Základními předškolními pojmy jsou výchova a vzdělání.

Výchova je jednou z nejnáročnějších úkolů pro rodiče, prarodiče či opatrovníka dítěte, je to proces během, kterého se musí dítě naučit základní návyky. Výchova je činnost směřující k přípravě dítěte na společenský život. Výchova je záměrná činnost, která směřuje k určitému cíli. Například se to liší podle věku a  vývoje jedince , podle obsahu (př: hudební výchova), podle instituce, kde výchova dítěte působení probíhá (výchova v úplné / neúplné rodině nebo přímo v mateřské škole).

Cíl výchovy vychází z rodiny, která má na dítě vliv a rodič je s dítětem v kontaktu 24 hodin denně.  Vzdělávání a výchova je soudružný pojem, který se doplňuje. Při vyučování se pod vedením pedagoga děti vzdělávají, učí se novým věcem tak, aby dosáhly určitého stupně vzdělanosti. Vzdělání v mateřské škole pak dítě použije na základní škole, protože mateřská škola by měla dítě připravit na výuku a povinnosti.

Předškolní výchova

 Předškolní výchova může probíhat v:

1. v mateřské škole
2. v dětské skupině
3. v centru pro předškolní děti

Stanoví se obecně platné zásady, které musí respektovat všechny děti ve skupině. Samozřejmě na prvním místě musíme brát ohled na věk dítěte, smysl pro povinnost a každé dítě má mít svůj program, dle kterého se budeme řídit. Za základní vychování dítěte v předškolním věku považujeme rodinu, která velmi silně působí na vychování svého dítěte, mateřská škola má jen určitý vliv na dítě. Základem pro dítě je rodina, která se považuje za nejdůležitější. Dítě by mělo mít oporu ve svých rodičích.

Spolupracující vědní disciplíny s předškolní pedagogikou

• Biologie
• Sociologie
• Logika
• Filozofie
• Etika
• Estetika
• Psychologie

Vlastnosti a rysy pedagoga          

 Na prvním místě se ocitá vztah k dětem a láska k dětem. S tím úzce souvisí schopnost motivovat a mít pozitivní přístup k dítěti, snahu učit dítěte novým věcem (např. nové pomůcky) .

Další vlastností je vzdělávat dítě, tím je myšlen pedagogický takt.  Pro pedagoga je tato práce velice obtížná, protože chce svým působením na dítě ovlivnit a utvářet. Pedagog ve vztahu k ostatním společenským skupinám, rodičů, dětí, nadřízeným či široké veřejnosti se jeho role rozšiřuje. Pedagog by měl především mít správný instinkt k dětem, napodobovat matku pro malé děti, které teprve přicházejí do mateřské školy a nemůžou si zvyknout na prostředí bez matky a děti pláčou.

V předškolním zařízení si můžeme všimnout, že pedagog musí umět hrát na hudební nástroj a umět zpívat. Pedagog by měl mít osobnost, která je trpělivá s dítětem a rodinou, sebeovládání, každodenní optimismu, bystrost na detaily a smysl se umět rozhodnout.

Důležitou součástí je také navozovat:

• veselou atmosféru,

• hrát si s dětmi,

• zvládat výtvarnou výchovu

• mít přirozený projev.

Bezprostředně by měl pedagog umět navázat kontakt s dítětem, spolupracovat a být ochotný. Důležité je také kamarádství, přívětivost, dobré vyjadřovací schopnosti, přicházet s novými nápady, být spolehlivý, mít pevnou vůli a trpělivost. Pedagog je vystaven psychické zátěži, kterou musí zvládat a být schopný vyřešit nečekané a složité situace.  Pedagogická práce je náročnou a tvořivou prací. Role pedagoga patří bezesporu k náročným sociálním rolím.

Pedagog by měl být zejména:

1. spravedlivý

2. cílevědomý

3. správně volit metody učení

4. pohotově reagovat

Reference

OPRAVILOVÁ, Eva. Předškolní pedagogika. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-5107-8.

MONATOVÁ, Lili. Předškolní pedagogika. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.

DOSTÁL, Antonín M.; OPRAVILOVÁ, Eva. Úvod do předškolní pedagogiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.

KOŤÁTKOVÁ, Soňa. Směr vývoje současné mateřské školy. Pedagogická orientace, 2006. s. 57 -71, dostupné online.

PRŮCHA, Jan. Jazyk dětí předškolního věku a komunikace v mateřské škole. Pedagogická orientace, 2009. s. 22 - 37, dostupné online.

HELUS, Zdeněk. K psychologii láskyplného vztahu: pedagogické inspirace se zaměřením na předškolní výchovu. Pedagogická orientace, 2014. s. 468 - 487, dostupné online.