Wikipedista:MuzeumMB/Pískoviště

Muzeum Mladoboleslavska

Hlavním sídlem muzea je mladoboleslavský hrad. Počátky samotného hradu spadají zhruba do 2. poloviny 10. století. Od 13. století klesá správní význam zdejšího hradiště v důsledku rozvíjející se kolonizace horního Pojizeří, příhraničních oblastí, vznikání rodových sídel a hradů, vzniku královského hradu Bezděz. V této době dochází pravděpodobně k přestavbě prvotního hradiště (hradu) do podoby soudobého hradu. Na sklonku 13. století však ztrácí boleslavský hrad správním význam a je poškozen v důsledku válek po smrti Přemysla Otakara II. či v důsledku střetů mezi Janem Lucemburským a panskou opozicí.

V průběhu 14. století je hrad obnoven, přestavěn a vzniká z něj plně funkční městská pevnost. Na přelomu 15. a 16. století byl hrad za Jana ze Šelemberka a Johanky z Krajku částečně goticky přestavěn a nejpozději tehdy vznikl ve své prvotní podobě hradní bolwerk - parkánové opevnění. Za pánů Krajířů z Krajku v 1. pol. 16. století (i po požáru roku 1555) došlo k přestavbě hradu do podoby goticko-renesančního sídla stavitelem Mateem Borgorellim. Tehdy získal hrad svou dodnes zachovanou siluetu s palácem mezi dvěma věžemi a palácovým křídlem.

V důsledku třicetileté války byl hrad v roce 1677 bez střech, ve využitelných prostorách se nacházela kovolijecká dílna zvonaře Jeana Pricqueye. V polovině 18. století dochází k oživení hradního areálu - bylo rozhodnuto o jeho přestavbě na kasárna pro ubytování čtyř kompanií vojska. Stavbu řídil pražský architekt Palliard a prováděl mladoboleslavský stavitel Colda. Palácová budova byla přeměněna na čtyřpodlažní, velká renesanční okna byla zazděna a nahrazena strohými řadami malých oken. Střechy na věžích byly sníženy, původně samostatně stojící severní křídlo (Josefínské) bylo spojeno s východním a značně zvětšeno. Úroveň nádvoří byla zvýšena navážkou a interiéry hradu se zcela podřídily novému využití. Po dokončení přestavby roku 1783 sloužila kasárna k ubytování jednotek rakouské armády. Od roku 1817 až do konce světové války zde měl kasárna 36. pěší pluk, který byl doplňován především z Mladoboleslavska a širšího okolí.

Ke kasárenským účelům sloužil hrad i československé armádě. Od roku 1940 zde německá protektorátní správa shromažďovala Židy z Mladé Boleslavi i z okolí, odtud pak byli Židé transportováni do ghetta v Terezíně a dál do vyhlazovacích táborů. Poté, co hrad opustili v r. 1943 poslední Židé, se objekt hradu měl stát místním sídlem organizace Hitlerjugend, byly zahájeny stavební úpravy, ale díky válečnému vývoji  k zásadním úpravám nedošlo. Ve správě čs. armády zůstal hrad až do roku 1953. Poté, co přestala být kasárna použitelná pro vojsko, byla předána ministerstvu obchodu a stala se skladem textilu. Neudržovaný objekt hradu chátral a přestal vyhovovat i pro potřeby skladu. Nová perspektiva se otevřela v roce 1973 získáním mladoboleslavského hradu pro tehdejší Okresní muzeum. Započala dlouholetá rekonstrukce celého hradu, dokončená až v samém závěru 90. let. Muzejní sbírky byly postupně sestěhovány na hrad, vznikly nové expozice i nezbytné zázemí pro odbornou činnost. Polistopadové období přineslo pochopitelně řadu změn, především nového zřizovatele – od roku 2003 je „Muzeum Mladoboleslavska“ s pobočkami v Benátkách nad Jizerou, v Bělé pod Bezdězem, bývalou farou v Dolní Krupé a Leteckým muzeem Metoděje Vlacha příspěvkovou organizací Středočeského kraje.