Wikipedista:Matkucera99/Zámecká kaple Morzinů
Zámecká kaple Morzinů ve Vrchlabí je kaple s hrobkou někdejších majitelů nedalekého zámku rodu Černínů-Morzinů,[p 1] která se nachází ve Vrchlabí za tamějším městským parkem. Kaple je chráněnou kulturní památkou České republiky a slouží jako modlitebna sboru věřících Československé církve husitské.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Výstavba zámecké kaple na návrší nad západní stranou parku probíhala v letech 1887 – 1891 téměř současně se stavbou nového kostela sv. Vavřince na náměstí ve Vrchlabí.
Kapli nechala vystavět Aloisie Černínová, rozená Morzinová,[p 2] podle návrhu smíchovského architekta Štěpána Tragla[3] v čistém novogotickém slohu. Stavební práce na kapli s hrobkou pod ní byly svěřeny vrchlabským firmám, které budovaly i tamní kostel. Zednické práce převzal vrchlabský podnikatel Edmund Zirm[4] a kamenné Eduard Wlačih.
duchovních, dne 20. října 1891 královohradecký biskup Josef Jan Hais. Kaple byla zasvěcena sv. Jakubovi a oltář Panně Marii Bolestné oplakávající mrtvé tělo Kristovo pod křížem. Bylo to již v době, kdy v prostoru hrobky pod oltářem odpočívaly pozůstatky hraběte Heřmana z Černínu, manžela Aloisie, které sem byly uloženy 7. srpna téhož roku. Poslední vlastník panství hrabě Jaromír Černín (1818 – 1908) prodal vrchlabský zámek nacistickým úřadům tzv. Protektorátu Čechy a Morava, které v něm zřídily okresní úřad – „Landrát“. Po obnovení československé státnosti zámek podlehl, co by německý majetek, konfiskaci podle jednoho z dekretů prezidenta Dr. Edvarda Beneše. Mezi vyvlastněnými nemovitostmi byla i kaple Morzinů spolu s hrobkou.
Po vysídlení obyvatel německé národnosti z československého pohraničí noví čeští osídlenci ve Vrchlabí založili náboženskou obec Československou církev, s později přijatým názvem husitskou (ČSCH). Její diecesní rada roku 1947 požádala Okresní národní výbor (ONV) ve Vrchlabí, aby ji přidělil kapli jako bohoslužebný stánek. Poté ČSCH kapli s hrobkou a pozemkem od Ministerstva zemědělství koupila.[5] Později byl pozemek církvi zabaven a teprve po roce 1989 opět vrácen. Církev ho však odmítla převzít a věnovala ho státu, kterému dodnes patří a je ve Správě Krkonošského národního parku (KRNAP).[6]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Exteriér[editovat | editovat zdroj]
Zámeckou kapli Morzinů najdeme západně od vrchlabského zámeckého parku pod zahrádkářskou kolonií. Od parku vede ke kapli dřevěný visutý most, který je v současné době uzavřený.
Kaple je situována na vyvýšené kamenné terase se dvěma přístupovými rameny schodišť po stranách. Terasa vyrovnává kopcovitý terén, na kterém je kaple vystavěna na obdélném půdorysu s polygonálně uzavřeným presbytářem na západní straně. Mezi rameny schodišť je pod terasou s kaplí vchod do hrobky.
Vstup do kaple od východní strany je profilovaným portálem, ve vrcholu zakončeným lomeným obloukem. Na přímém překladu s koutovými konzolkami je v tympanonu umístěn kamenný reliéfní erb vytvořený spojením erbu černínsko - morzinské větve, obou původních rodových znaků.[7]
Ostění je zdobeno polosloupy a dvěma hranolovými sloupky zakončenými fiálami. V nadpraží je trojúhelný štít s kvadrilobem, který je zdoben po obvodu kraby.Nad vstupním portálem je kruhová rozeta.
Trojúhelný štít se dvěma sdruženými okny v patře vrcholí hranolovou věžičkou zakončenou osmibokým jehlancem s makovicí a latinským křížkem.
Boky kaple po evangelní a epištolní straně, s úzkými okny zdobenými vitrážovými výplněmi s vegetativními motivy, jsou zakončeny lomeným obloukem, který je zdoben kružbou čtyřlistu.
Mezi okny jsou uplatněny rytmizovaně odstupněné opěráky se stříškami a štítky. Krov sedlové střechy s bedněním a s odvětrávacími oplechovanými vikýři má pokládku eternitovými šablonami. (č.j.:865/2006)[8]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Vstup do interiéru kaple umožňují dvoukřídlé dřevěné dveře se štítkem, klikou a závěsy s povrchovým zdobným kovovým ostěním. Nad vchodem je vystavěn kůr s varhany a interiér osvětlují okna s velmi decentní vitráží.
V interiéru se nachází novogotický oltář s pietou, dále náhrobky z opuky hrabat Vojtěcha Černína z Chudenic (1745–1816) a jeho manželky Josefy, rozené Thunové († 1810). V rozích kaple jsou zahalené karyatidy.
Kaple je sklenuta křížovou klenbou. Podkruchtí je segmentové s klenebními žebry, zdobené novogotickou ornamentikou, dřevěné zábradlí kruchty nese kvadrilobní kazety.
Presbytář je od lodi oddělen triumfálním lomeným obloukem, klenební žebra ve vrcholu se svorníky, pravé křížové klenby na profilovaných žebrech. Po obvodu stavby jsou svazkové jednoduché přípory se soklem, patkou, prstencem a listovou hlavicí s krycí deskou. Podlaha je složena ze skládaného teraca s geometrickými motivy. (č.j.:865/2006) Dveře do hrobky chráněné dvoukřídlou mříží jsou dřevěné, zdobené kazetami. Předsíň hrobky má plochý strop bez výzdoby, po pravé straně kamenné zdi je pouze vytažena deska s textem o průběhu stavby kaple.
Samotná hrobka je shodná s půdorysem stavby kaple, její prostor je křížově sklenut s dvěma řadami sloupů s entazí, jejichž hlavice jsou zdobeny rostlinnými motivy. Klenební pole jsou oddělena klenebními plochými žebry s obvodovou mírnou profilací. [9] (č.j.:865/2006)
Mobiliář kaple[editovat | editovat zdroj]
Oltář[editovat | editovat zdroj]
Novogotická oltářní architektura s hranolovitou dřevěnou mensou a nárožními polosloupky je zdobená kazetami, uprostřed s latinským křížem. Plochá deska menzy nese obdélné retabulum dělené do tří částí, když jeho prostřední část je mírně předstupující a zvýšená a po stranách má fiály s kraby. Na podnožní desce uprostřed retabula je umístěno sousoší Piety, která je v životní velikosti a na jejím pozadí je prostý latinský kříž. Retabulum má tři reliéfy, uprostřed reliéf Ukřižování, po stranách reliéfy Narození a Nanebevstoupení. Leštěné dřevo retabula je ohraničeno zlatými lineárními pásky. Dřevořezby oltáře patrně pocházejí z dílny c. k. dvorního řezbáře J Steinera z Meranu v Tyrolích (stejně jako řezby v děkanském kostele sv. Vavřince) a jejich vznik lze zařadit do roku 1890. (č.j.:865/2006)[10]
Křtitelnice[editovat | editovat zdroj]
Novogotická křtitelnice má polygonální odstupňovaný sokl, hranolový dřík a osmibokou mísou. Je zhotovena z bílého mramoru o celkové výšce 100 cm a její vznik lze datovat na počátek 20. století. (č.j.:865/2006)
Lavice[editovat | editovat zdroj]
Kaple má dvě řady lavic v celkovém počtu 8 ks, které stojí na průběžném hranolovém soklu s palubovou podlahou. Mají segmentované bočnice s vpadlými zrcadly se zakončením zavíjenými volutami. (č.j.:865/2006) Lavice byly zhotoveny v roce 1890 z hnědého mořeného dřeva.
Varhany[editovat | editovat zdroj]
Nástroj s hranolovým postamentem má 5 polí s cínovými píšťalami a jeho boční pole jsou zakončena trojúhelnými štíty s fiálami a kraby. Prostřední pole má konkávní římsu. (č.j.:865/2006)[11]
Mobiliář hrobky[editovat | editovat zdroj]
Až v následujícím 20. století po stavbě kaple byly do její hrobky pochovány vedle hraběte Heřmana Černína (+ 1891) další příslušníci rodu, hraběnka Emma (r. 1905), zakladatelka kaple Aloisie Černínová, rozená Morzinová, (r. 1907), syn Emmy Rudolf, po půl roce nástupnictví na vrchlabské panství, poté jeho otec Rudolf, dědic panství a za dva roky jako poslední zde roku 1929 nalezl místo posledního odpočinku vnuk hrabě Egon.[12]
Mobiliář hrobky je prostý s několika katafalky. Ty nejsou v nejlepším stavu jako i samotná krypta. (č.j.:865/2006) Její prostor čistého novogotického trojlodí však stále působí velkoryse a důstojně. Ve zprávě o činnosti sboru ČSCH otištěné roku 1976 je mimo jiné také uvedeno: „několik rakví, které už byly vadné, bylo v roce 1950 z důvodů hygienických vyzvednuto a pietně pohřbeno v opuštěné hrobce na místním hřbitově“.[13]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Morzinsko – Černínská zámecká kaple je součástí naučné stezky Vrchlabím. Turistická trasa vede po nejzajímavějších místech v centru města, je značena zeleně a začíná v centru města u historické budovy radnice. Cesta poté pokračuje po hlavní Krkonošské ulici k jednomu z nejstarších domů ve městě a dále pak ke kapli.
V kapli se pravidelně konají každou neděli a o církevních svátcích bohoslužby ČSCH. Přímo na louce vedle kaple o prázdninách je v provozu letní kino a louka je také využívána pro sochařské sympozium. Jeden z účastníků ponechal u kaple sochařský portrét Mistra Jana Husa.[14]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Černínové (Czerninové) z Chudenic jsou staročeský šlechtický rod připomínaný od 12. Století. Morzinové byli český šlechtický rod původem ze severní Itálie (Furlanska), který vymřel po meči roku 1881.
- ↑ Aloisie (Luisa 1832 – 1907), jediná dcera posledního mužského člena rodu Rudolfa Morzina (1801 – 1881), se roku 1853 provdala za hraběte Hermana Zdenko Černína z Chudenic (1819 – 1892) a tak vznikl rod Černín-Morzin.
Reference[editovat | editovat zdroj]
[3] Stephan Tragl byl také tvůrcem kostela sv. Vavřince ve Vrchlabí, či německý spolkového domu v Terezíně [4] Edmund Zirm byl také tvůrcem jednoho z návrhů nového vrchlabského kostela, který nebyl přijat. [5] Cena nemovitosti byla 58 115.-, tehdejších Kčs. Potvrzení Ústřední rady Církve československé ze dne 21.12.1950 [6] Informace z archivu farního úřadu Československé církve husitské ve Vrchlabí (Krkonošská 21, 543 01 Vrchlabí), [7] Sloučení erbu a jmen rodů Morzinů a Černínů došlo roku 1908. [8] Archiv farního úřadu ve Vrchlabí (FúAvV) Krkonošská 21, 543 01 Vrchlabí, Rozhodnutí o prohlášení zámecké kaple ve Vrchlabí za kulturní památku č. j.: 865/2006 , v Praze 21.8.2006 , autor: Vladimíra Koubová, str. 1 z 4. [9] Informace z archivu farního úřadu ČSCH ve Vrchlabí (Krkonošská 21, 543 01 Vrchlabí), [10] FúAvV, Rozhodnutí o prohlášení zámecké kaple ve Vrchlabí za kulturní památku č. j.: 865/2006 , v Praze 21.8.2006 , autor: Vladimíra Koubová, str. 2 z 4. [11] FúAvV, Rozhodnutí o prohlášení zámecké kaple ve Vrchlabí za kulturní památku č. j.: 865/2006 , v Praze 21.8.2006 , autor: Vladimíra Koubová, str. 2 z 4. [12] Hraběnka Emma (+1905) byla snachou zakladatelky hraběnky Aloisie (Luisy) Černínové- Morzinové (+1907), Emmin manžel hrabě Rudolf (+1927) byl syn zakladatelky a Rudolf ml. pak její vnuk a hrabě Egon (+1929) pravnuk. [13] Informace z archivu farního úřadu ČSCH ve Vrchlabí. (Krkonošská 21, 543 01 Vrchlabí), Rozhodnutí Ministerstva kultury České republiky prohlášení zámecké kaple za kulturní památku V Praze dne 21.8.2006. [14] Informace z letáku naučné stezky z Regionálního turistického informačního centra Krkonoše