Wikipedista:Matbed/Pískoviště

Nahřbetskoč

Nahřbetskoč je nejznámější postava ašských pověstí

Kde se zjevuje

Nahřbetskoč se zjevuje u kočičího smrku, který stával na cestě z vrchu Háj do Vernéřova. Dnes už z kočičího smrku stojí jen trouchnivějící zbytky zasypané hromádkou kamenů. Jako památka je na tomto místě cedulka, která říká o této pověsti.

Pověst samotná

Od pradávných dob je na tomto místě nevlídno a člověka sevře tajemná úzkost. Jednou musel Dolnopasecký sedlák odvézt svou nemocného koně přes vrch Háj k pohodnému, ten mu ale už nedokázal pomoci. Sklíčený sedlák se tedy vydal na cestu zpět, ještě nikdy mu tato cesta nepřišla tak dlouhá. Jak tak šel, tak došel ke zbytku kočičího smrku, tak však samou hrůzou zkoprněl, jelikož zjistil, že na pařezu sedí šedý mužíček zvaný Nahřbetskoč. Sedlák vědíc, že toto stvoření rádo skáče lidem na záda, se k němu přiblížil a slušně ho pozdravil. Mužíček pozdrav neopětoval a odpověděl, že se nevidí naposled. Muž vzal nohy na ramena a utíkal domů, tam ho jeho žena uklidnila a dala mu silný čaj. Teprve v noci začalo to pravé peklo, sedlák se dusil a vykřikoval: " Šedý mužík je zase tu." Žena ho uklidnila a následující dny u něj nechala držet noční hlídku. Pověst se rozšířila po vesnici a lidé začali spekulovat, kdo je ten tajemný muž, ale nakonec se všichni shodli na tom, že to je starý papírník, který pyká za to, že přemístil hraniční kámen svého pozemku.

Několik let trvalo toto strašení, až zde zabloudil podnapilý chlapík, co popíjel v Aši. To ho však nevyděsilo, jelikož by se v opilosti popral i s ďáblem. Opravdu tam potkal starého papírníka s kamenem, který bědoval: " Kam já s ním. Kam já s ním." Mohutný muž zařval: "Tak ho zahoď tam kde byl dříve." Jakmile to dopověděl, kámen i duch se slovy "Děkuji ti na věky" nadobro zmizel. Od těch dob už bylo okolo kočičího smrku klidno a bezpečno.

Místo dnes

V okolí dnes vede nespočet turistických a běžkařských stezek, které jsou perfektně upravovány.