Wikipedista:MarJeMar/Sebeobhájce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sebeobhájce[editovat | editovat zdroj]

Sebeobhájce je člověk s poruchou učení, mentálním nebo tělesným postižením[1], který sám za sebe či osoby s obdobnými problémy[2] hovoří ve veřejném prostoru. Mluví o svých zkušenostech, věcech, jež ho tíží a zasazuje se o zlepšení svého postavení ve společnosti[3]. Cílem sebeobhájce je získat větší prostor a kontrolu nad vlastním životem[4].

Hlavní myšlenky sebeobhajování[editovat | editovat zdroj]

  • Aby se lidé s mentálním postižením uměli vyjádřit
  • Aby jejich hlas byl slyšet ve společnosti
  • Aby mluvili sami za sebe
  • Aby se učili znát důsledky svých rozhodnutí
  • Aby chtěli měnit věci, které se jim nelíbí[5]

Historie sebeobhajování[editovat | editovat zdroj]

Původní myšlenka sebeobhajování vznikla ve Švédsku v roce 1968 na setkání rodičů dětí s poruchami učení a postupně se rozšířila do celého světa[6]. V současné době existuje po celém světě velké množství skupin sebeobhájců, přičemž mnoho z těchto skupin dává přednost názvu Především člověk (anglicky People first). S tímto sloganem přišel jeden člen skupiny osob s poruchami učení v Oregonu, který vyslovil přání, aby byl považován především za člověka[7].

V roce 2000 vznikla Evropská platforma pro sebeobhájce (EPSA)[8].

Sebeobhajování v České republice[editovat | editovat zdroj]

V České republice vznikla první skupina sebeobhájců v roce 1998 pod Společností pro podporu lidí s mentálním postižením[9]. V rámci Evropské platformy pro sebeobhájce jsou v současné době registrovány dvě české skupiny sebeobhájců - Sami a spolu a Sebeobhájci Praha.[10] Činnost sebeobhájců podporuje i Národní ústav pro autismus, z.ú.[11][3]

Podpůrná legislativa[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. prosince 2006 přijalo Valné shromáždění OSN text Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. V České republice vstoupila Úmluva v platnost dne 28. října 2009[12].

Princip sebeobhajování je podpořen zejména čl. 29 Úmluvy, kde se státy zavazují:

  • zajistit, aby se osoby se zdravotním postižením mohly podílet na politickém a veřejném životě
  • aktivně podporovat prostředí, v němž se mohou osoby se zdravotním postižením podílet na řízení veřejných záležitostí včetně zakládání organizací osob se zdravotním postižením, aby je zastupovaly na mezinárodní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni
  1. Self-Advocacy Groups and Forum [online]. [cit. 2021-10-28]. [www.selfadvocacy.net Dostupné online]. 
  2. VALENTA, Milan. Slovník speciální pedagogiky. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0937-9. S. 179. 
  3. a b Sebeobhájci. Zpravodaj NAUTIS [online]. Asociace poskytovatelů služeb pro lidi s autismem, z.s, 30.6.2017 [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  4. MATOUŠEK, Oldřich. Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0366-7. S. 106. 
  5. Sebeobhájci | Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, z. s. [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  6. Self-Advocacy Groups and Forum. www.selfadvocacy.net [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  7. Welcome to People First.org!. www.peoplefirst.org [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  8. European Platform of Self Advocates [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  9. ŠIŠKA, Jan. Mimořádná dospělost. Edukace člověka s mentálním postižením v období dospělosti. Praha: Karolinum ISBN 80-246-0992-4. 
  10. Inclusion Europe [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  11. Výroční zpráva NAUTIS 2019 [online]. 2019 [cit. 2021-10-28]. Dostupné online. 
  12. ČR, MPSV. MPSV.CZ : Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením. www.mpsv.cz [online]. [cit. 2021-10-28]. Dostupné online.