Wikipedista:Lunak~cswiki

V článku je použit materiál (http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Lunak&oldid=4543013) uvolněný držitelem nebo vykonavatelem autorských práv pod licencí GFDL a CC BY-SA 3.0. Povolení bylo doručeno do systému VRTS spravovaného PR oddělením Wikimedia pod číslem 2009102710039589. Tato šablona neslouží k prohlášení autora o vlastnictví; vkládá ji pouze tým VRTS poté, co na e-mail permissions-cs@wikimedia.org obdrží jasné potvrzení o uvolnění díla pod danou licencí.

Listopad 1968 – studentská stávka v Brně.

Ve vypjatém ovzduší po 21. srpnu 1968 nebyla ani v Brně nouze o různé protesty. Režim pod tlakem okupantů zaváděl stále nová omezení občanských svobod, především byla zcela omezena svoboda shromažďování – každá trochu větší skupinka lidí na ulici (tři a více) byla esenbáky alespoň perlustrována, případně předvedena k výslechu. Proti demonstrantům 6. a 7. listopadu byli nasazeny speciální policejní oddíly a hasiči, desítky účastníků byly zraněny, další stovky zatčeny.

Také tradiční studentskou pietu k 17. listopadu u Kounicových kolejí úřady zakázaly. Studentské organizace se odmítly ovšem podřídit a i když sváteční den připadl na neděli, kdy většina mimobrněnských studentů bývá doma, sešlo se na Kraví hoře několik tisíc vysokoškoláků a středoškoláků. Původně poměrně klidné shromáždění se díky policejním provokacím změnilo v několik malých bitevních polí a dav, který se samovolně nasměroval do centra města, se esenbáckým pohůnkům podařilo rozehnat až po několika hodinách.

V aule fakulty pak Spolek posluchačů filozofie zorganizoval slavnostní shromáždění za účasti děkana fakulty. Přítomní studenti – i z jiných fakult - přijali prohlášení k politické situaci v zemi a zároveň vyhlásili stávkovou pohotovost. Text prohlášení odnesl jeden ze studentů do brněnské redakce Mladé fronty vedené Jiřím Karnetem, který později emigroval. V té době vydala ČTK aktuální zprávu o vyhlášení okupační stávky na pražské Filozofické fakultě – teprve po letech se zjistilo, že šlo o falešnou informaci. Reakce studentů FF byla jednoznačná: okamžité vyhlášení okupační stávky. Ještě téhož dne se k FF připojila JAMU, na Lékařské fakultě zástupci narychlo ustanoveného stávkového výboru neuspěli (vyhodil je vrátný). V pondělí už stávkovaly prakticky všechny brněnské vysoké školy (mimo vojenské) a postupně se připojily i školy střední (vůdčí osobou středoškoláků byl Petr Šabata). Obdobně na tom byla i další vysokoškolská města – např. na olomoucké univerzitě začala stávka také už 17. listopadu. V dostupné historiografii se tvrdí (týká se i Brna), že studentská stávka vypukla až 19. listopadu a trvala tři dny, což je v naprostém rozporu se skutečností (alespoň v Brně trvala nejméně týden, na filozofii 10 dní). Tehdejší celorepublikové vedení studentů - působil v něm i Jan Kavan - úplně vypadlo z role (v Brně Vysokoškolské centrum) a v jednotlivých městech převzaly vedení společné stávkové výbory jednotlivých fakult. Vládnoucí struktury v Brně se nezmohly na žádnou podstatnou reakci – až na několik incidentů, když se SNB pokusila několikrát zatknout studenty rozdávající letáky před vraty továren a institucí. Stálou hrozbou se staly pouze sovětské jednotky narychlo přesunuté už před 17. listopadem z Vyškova, které měly zabránit případným „kontrarevolučním“ vystoupením.

Deset bodů studentských požažadavků:

1. Základnou naší politiky je a bude Akční program KSČ, přijatý na dubnovém plénu ÚV KSČ.

2. Nedojde ke kabinetní politice, zejména se obnoví proud informací v obou směrech mezi občanstvem a vedením.

3. Zavedení cenzury v hromadných sdělovacích prostředcích je opatření dočasné a nebude trvat déle než půl roku.

4. Nesmí být dotčena shromažďovací a spolčovací svoboda.

5. Bude zaručena svoboda vědeckého bádání i literárního a kulturního projevu.

6. Osobní a právní jistota občanů bude zaručena.

7. Ti, kteří ztratili důvěru a nedostatečně hájili svá stanoviska, nebudou dále strvávat ve svých funkcích.

8. Bude se pokračovat v ustavování podnikových rad pracujících jako podnikových rad samosprávy.

9. Bude zaručena svoboda výjezdu za hranice.

10. V oblasti zahraniční politiky nesmí dojít k participaci podílu na akcích, jež jsou v rozporu s city čs. lidu, Chartou OSN a Všeobecnou deklarací lidských práv. (zdroj - archiv STB)

Důsledky stávky pocítila v následujících měsících celá akademická obec. Neuplynul ani rok a většina členů stávkových výborů byla vyloučena ze studia, akademičtí funkcionáři, kteří se jednoznačně postavili na stranu studentů přišli o práci nebo emigrovali.

17. listopad 1968 byl samozřejmě pouze jednou z epizod období konce Pražského jara. Přesto by si zasloužil důkladnější zhodnocení historiků než pouhá, mírně řečeno nepřesná, konstatování. Ostatně to se týče i následných 20 let „normalizace“.