Wikipedista:LukeSkyrunner/Pískoviště

Vostok (záliv)

Vostok - záliv v Japonském moři v Přímořském kraji na západ od města Nachodka a poloostrova Trudnyj.

Obsah

Fyzikálně-geografické vlastnosti

  Poloha

  Pobřeží

  Fauna a flora

  Ekologie

Historie

Poznámky

Odkazy

Záliv Vostok se nachází v severovýchodní části zálivu Petra Velikého v Japonském moři, mezi mysem Peščurova a mysem Podosjonova, který je od Peščurova mysu vzdálen 3,1 míle na východ. Jižní část zálivu ústí do širého moře. Do severozápadní a severní části zálivu ústí řeky Volčanka a Litovka.

Pobřeží je složeno jak ze skalnaté půdy (skládající se zejména z granitu a porfyritu), tak i z měkkých sedimentárních hornin (břidlice a pískovec).

Západní břeh zálivu je vysoký, ústí do něj několik zátok, z nichž nejvýznamějšími jsou zátoky Gajdamak a Sredňaja.

Severní břeh je nízký a písčitý. Široká pobřežní písčitá část, protnutá ústími několika řek, se od zbytku zálivu odlišuje svou žlutou barvou, patrnou zejména při pohledu z moře.

Východní břeh zálivu se od severu na jih postupně zvyšuje a přechází postupně do útesů s načervenalými osypy.

Ačkoli je vostocký záliv poměrně malý - pouze 15 krát 6 kilometrů, různorodost zvířectva a rostlinstva je poměrně vysoká v důsledku klimatických a hydrologických vlastností této oblasti.

V roce 1989 byla založena státní mořská rezervace Záliv Vostok.

Od července do začátku září tráví na pobřeží zálivu svůj volný čas obyvatelé celého Dálného východu. Na pobřeží zálivu nejsou žádné závody poškozující ekologický systém zálivu.

Nicméně, v roce 2010 byla v okolí mysů Jelizarova a Podosjonova započata stavba ropného závodu společnosti Rosneft s kapacitou 20 milionů tun ročně. Tento závod měl mít mořský přístav pro přepravu hotových produktů, který by mohl přijímat tankery s kapacitou do 100 tisíc tun a kontejnerové lodě s kapacitou do 120 tisíc tun. Stavba byla ale pozastavena v důsledku zamítnutí ekologickým ústavem a hlaním státním výzkumným ústavem. Na základě daného zamítnutí byly zpracovány varianty na změnu koncepce závodu na petrochemický a na možné přemístění stavby. Nakonec byl přijat návrh na snížení kapacity závodu na 5,5 milionů tun ročně.

Poprvé byly vody zálivu objeveny z moře v letech 1855 - 1856 anglickými námořníky, kteří ho zakreslili do mapy, avšak další průzkum ani podrobnější popis neprovedli.

V roce 1860 byl záliv pojmenován podplukovníkem sboru námořních navigátorů Babakinem na počest lodi Vostok, na které prováděl hydrografické výzkumy zálivu Petra Velikého.

V roce 1861 byl záliv podrobně popsán a prozkouán na zádost podplukovníka Babakina posádkou lodi clipper Gajdamak pod velením poručíka Peščurova.

V roce 1862 připlula do vostockého zálivu loď clipper Razbojnik s podplukovníkem Babakinem pro získání přesnějších údajů do mořské mapy.

Lodivodství Japonského moře.