Wikipedista:Libor Vilímek/Názory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Proč mají opilci štěstí?[editovat | editovat zdroj]

Možná už jste slyšeli, že se říká, že pokud je někdo opilej a spadne z větší výšky, tak to narozdíl od střízlivých to spíš přežije nebo má aspoň menší zranění(semtam je to i v televizi a tak). Tak ono ne jenom že se to povídá, ale ona je to pravda. V čem to spočívá? Pokud je někdo opilej, jeho tělo je mnohem uvolněnější a vláčnější. Zatímco střízlivý člověk při pádu zatne všechny svaly a dopad není rovnoměrně rozložen na jedno místo a tím vznikají mnohem větší zranění, opilec dopadne jako žok, energie při dopadu se pěkně rozšíří po celém jeho těle a šance na vážnější zranění je menší.

Parlamentní volby o dvou kolech?[editovat | editovat zdroj]

Byli byste pro? Na stejném principu jako třeba senátní. (Tedy první kolo by měly šanci všechny strany a šlo by jenom o to, kdo přesáhne určitou mez - např. těch 5%. Do druhého kola by tedy šly všechny strany, co by splnily toto kritérium a tam by se rozhodlo, kolik kdo dostane křesel.)

Já osobně ano - chtěl bych dát příležitost novým stranám a novým lidem, pokud by měli zajímavý volební program. Teď to ale samozřejmě neudělám stejně jako plno dalších lidí - rovnalo by se to zahození lístku do koše. Na druhou stranu - méně stran v parlamentě má i svá pozitiva. Čím více stran, tím více rozdílných názorů a zkuste pak ve vládnoucí koalici něco domluvit.

Do budoucnosti lze cestovat[editovat | editovat zdroj]

Zatímco do budoucnosti odcestovat můžeme, do minulosti už nikoli. Čas plyne vždycky stejným směrem. Nicméně v různých částech vesmíru plyne různou rychlostí. Můžete tedy odcestovat někam, kde čas plyne pomaleji a zatímco tam budete např. hodinu, tak uteče tady na zemi jeden rok.

Ale bohužel, opačným směrem to vážně nejde.

0,9periodických = 1[editovat | editovat zdroj]

Potvrzeno by : doc.Mgr. Petr Habala, Ph.D.(učitel na ČVUT)

Hustota racionálních čísel[editovat | editovat zdroj]

"Důkazem toho, že 0,9perioda=1 neplatí, nechť je věta o hustotě racionálních čísel."
Tato věta říká, že mezi kterýmikoli dvěma reálnými čísly existuje nekonečně mnoho čísel. Řekněte mi aspoň jedno číslo z toho nekonečna mezi 0,9periodických a jednou.

Prachobyčejná soustava rovnic[editovat | editovat zdroj]

Umím to podstatně jednodušeji pomocí dvou rovnic:
je-li x= 0,9999 periodických
pak 10x = 9,9999 periodických
Odečtu první rovnici od druhé a dos
tanu 9 x = 9,
takže x = 1.

Součtem nekonečné řady[editovat | editovat zdroj]

Máš geometrickou posloupnost, jejíž kvocient |q|<1.
Tedy takovou posloupnost, kde každé další číslo je menší než to předešlé. Pokud by |q| >= 1, potom by součet takové řady byl nekonečno.
Poté můžeme použít vzoreček pro součet této nekonečné řady a tj. s = a1/(1-q).

Například pro 0,3periodických : a1 = 0,3
q = 1/10
libovolný prvek geometrické poslounosti můžeš zjistit takto an = a1*q^n

Dosadíš do vzorečku a dostaneš 0,3/(1-1/10), což po úpravě je 1/3. Tedy ověřeno, že aspoň pro toto číslo to platí :).

No a teď si vezmeme 0,9periodických : 0,9/(1-1/10), po úpravě zjistíš, že je to rovno jedné.

Ve vakuu není žádná teplota[editovat | editovat zdroj]

Začal bych prvně základní definicí teploty : "Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty." Tedy pouze hmota(v jakémkoli skupenství) má určitou teplotu. Ta je určena rychlostí, jakou kmitají atomy v té hmotě. Ve vakuu nemá co kmitat, proto tam není žádná teplota.

Ve vesmíru je TÉMĚŘ vakuum(hustota vodíku, který se tam nachází, je mizivá). Tedy vesmír ani neochlazuje ani neotepluje prostředí svojí teplotou(tedy naprosto nepatrně ano). Nebylo by poznat, jestli by těch pár atomů, co se tam nachází, mělo třeba 300stupňů celsia nebo -100C.

Věci, které se ve vesmíru ochlazují(včetně naší planety), se neochlazují teplotou vesmíru, ale tepelným vyzařováním. Tedy každá hmota, která má určitou teplotu, tak teplo vyzařuje.

Mnozí namítají - a jak bych se cítil ve vesmíru? Nijak? Ne, vaše tělo má teplotu a podle toho se budete cítit - nějakou teplotu budete vyzařovat, nějakou teplotu vyrábět. Podle teploty v nervových zakončeních poté i ucítíte teplotu ve vašem těle.

Jak je to vlastně s KDU-ČSL[editovat | editovat zdroj]

Mnoho lidí kritizuje lidovce za tzv. "kam plášť, tam oni". Tedy že se vždy přifaří k nejsilnější straně a že jsou to podlézavé svině atd. Jako vždy, pravda je mnohem, mnohem složitější.

Zaprvé je důležité si uvědomit kde se nacházejí lidovci a kde ostatní strany. ODS je středopravicová. ČSSD je středolevicová. A lidovci jsou opravdu téměř úplně ve středu. Už z tohoto hlediska tedy není nic špatného když se tedy spojí s výhercem.

Ovšem teď se dostáváme k nejdůležitější věci. Co by se vlastně stalo, kdyby se lidovci nespojili s nejsilnější stranou?

1)Nepovedla by se sestavit vláda - což asi nikdo nechce 2)Vznikla by velká koalice - což v zásadě taky nikdo nechce. Většina lidí volila levici nebo pravici a teď místo toho dostane od všeho trochu, přičemž ani jedna strana si neprosadí nějakou větší reformu, protože té druhé se to líbit nebude. A co víc? Lidovci budou stejně jako komunisté jenom tiše přihlížet, občas zvednou ruku, ale nic neprosadí, nic nedokáží a sotva je pak někdo bude další období volit. 3)Vznikne koalice s Marťany(nepravděpodobné) - což už vůbec nikdo nechce.

Ideální tedy je, pokud se lidovci dostanou do vlády, protože teprve potom mohou prosazovat to, co chtějí oni. Svěřit jim finance je taky dobrý nápad, když vezmete v potaz, že kdyby nepřišla krize, tak máme schodek pouze 35miliard(konečně po dlouhé době opravdu radikální snížení). Mimojiné fungují i jako určitý filtr, protože jsou konzervativnější a nehodlají experimentovat s českou republikou(což někdy může být i na škodu). Ovšem dá se s nimi dobře domluvit, takže vládnoucí strana prosadí své reformy a posune republiku zase dál. A lidé budou taktéž spokojeni, protože pouze v takovém případě mohou plnit své volební sliby.

PS : Já osobně volím ODS, tohle je pouze zdravý nadhled nad věc(protože to slyším pořád dokola, jak někdo říká, jak jsou lidovci strašní a přelétaví atd., ale většina lidí si odmítá připustit podstatu).

Pravda o hamburgeru[editovat | editovat zdroj]

Zdravím všechny... Už docela dlouhou dobu je "in", pokud pomlouváte McDonalds... Přičemž mnoho lidí papouškuje to, co jim napovídají jiní, aniž by o tom něco málo tušili. Tak tady vidíte, jak vypadá hamburger(dle mého názoru nic hrozného) :

Nutriční hodnoty[1] :

Nutriční hodnoty hamburgeru u McDonalds [2]
Nutriční hodnoty Jednotka Objem
Hmotnost porce g 106
Energie kcal 255
Bílkoviny g 13
Sacharidy g 30
Cukry g 7
Tuk g 9
Nasycené mastné kyseliny g 3
Vláknina g 2
Sůl g 1,3

viz. sacharidy = součet všech využitelných sacharidů včetně škrobu apod.

Složení :

  • plátek mletého hovězího masa
  • pšeničná žemle
  • kečup
  • hořčice
  • nakládaná okurka
  • cibule
  • sůl
  • pepř

Kolem Boha je i pravda[editovat | editovat zdroj]

Aspoň to málo, co jsem slyšel o tom křesťanském.

Například samotné chápaní Boha se dá chápat logicky a tedy deterministicky a to kvůli následujícím vlastnostem Boha :

-Je všude kolem nás.
Pokud je všude kolem nás, chápu ho jako činitele veškerých chemických a fyzikálních reakcí, které na tomto světě jsou - tedy veškerých fyzikálních vlastností.

-Všechno je vůle Boží
Pokud platí to předtím, potom platí i toto. Už v okamžiku stvoření vesmíru byl dán celý jeho osud, včetně všech lidských osudů. Viz determinismus

Proč vidím pravici jako lepší volbu než levici[editovat | editovat zdroj]

Zdravím, vzhledem k některým poněkud zmateným diskuzím o politice a tomu, že mnozí nevidí to, co by vidět měli, chtěl bych vám představit trochu lidský názor bez zbytečností a výkřiků typu : "Jde jim jen o koryta, ten a ten je zloděj" apod., bez nějaké velké zaujatosti, ale pouze dle mého celkem objektivního názoru, který byl vytvořen veškerými informacemi, které se mi donesli.

Hned na začátku bych chtěl podotknout, že odstraníme některé konkrétní věci, jako jsou konkrétní politické strany. Nebudeme tedy mluvit o současné ODS a současné ČSSD jejich konkrétních vůdcích a o jejich konkrétních chybách. U toho by se naprosto zbytečně vyřvalo 90procent lidí. Velký problém je, že většina lidí má tendenci chovat se jako ředitelé vesmíru a vidí mnoho skutečností pouze černobíle. Pravda je opravdu většinou někde uprostřed a je jasné, že dobré rozhodnutí lidi mine téměř bez povšimnutí, zatímco jakákoli chyba nebo jen nepopulistický krok se odrazí 10ti násobně.

Jinak mluvím o obyčejné pravici(podobné ODS) a levici(podobné ČSSD). Levice o které budu mluvit NEJSOU komunisti a nepoužívají jejich praktiky a názory.

Další věc, která je nutná podotknout - neexistuje absolutní pravice a absolutní levice. A pokud se některé názory k takovým extrémům blíží, jsou obyčejně špatné.

Nyní se už můžeme pustit do jednotlivých bodů, ve kterých se obě vlády liší a které považuji v pravicovém smýšlení za rozumnější.

V čem vlastně spočívaji některé zásady jednotlivých vlád?

Daň z příjmů a její důsledky[editovat | editovat zdroj]

Pravicová : Snaží se ocenit především ty úspěšné. Daně z příjmu se snaží držet na co nejnižší hranici. Levice : by naopak daně zvedala a to především těm úspěšným a bohatým. Což bývají velmi často podnikatelé. Levice vychází z názoru, že bohatí mají dost a proto jim mohou vzít více. Pravice je pro to, aby všichni platili procentuálně stejně. Je důležité si uvědomit, že z daní z příjmů získává stát oproti jiným daním(zvláště DPH) poměrně minimum. Čím větší daně jsou, tím více lidi šidí(není to hezké, ale je to tak). Když máš někdo platit velkou daň, je i rozdíl peněz obrovský a proto se bude snažit schovat každou korunu, kterou zvládne. Když jsou daně menší, je jasné, že kvůli pár procentům nebudou riskovat obrovské pokuty či zastavení činnosti apod. Další důležitá věc - menší daně nastartují (v naprosté většině případů) ekonomiku. Bohužel dopad tohoto rozhodnutí je vidět pouze dlouhodobě a to za mnoho let. Tedy většinou v dobách, kdy je u vlády jiná strana a přivlastňuje si úspěchy, které nastartoval někdo jiný(což je tedy naprosto logický mocenský boj a dělají ho všichni. Jak strany levicové, tak pravicové). Taktéž zahraniční firmy si budou vybírat země s malou daní, protože se jim vyplatí zde budovat továrny a dávají lidem práci. Stejně tak zaměstanavatelé nebo budoucí podnikatelé mnohem snáze rozjíždějí svůj bussiness a mají větší motivaci. Což má opět další důsledek. Čím větší poptávka je po zaměstancích a čím méně je lidí bez práce, tím je logicky větší zájem o pracovní sílu a jelikož volný trh je ten nejlepší obchodník, tak zaměstnavatelé musejí dávat zaměstnancům vyšší platy. Pokud to neudělají, pracovní síla se postupně přesune za lepší nabídkou. Poptávka a nabídka jak ji známe. A opět to vede k dalšímu důsledku. Čím vyšší je poptávka po lidech a tedy i stoupá jejich cena, tím více se začně zefektivňovat výroba. Poté je už výhodnější si zaplatit za nové technologie, které dlouhodobě vedou k lepším výsledkům za nižší cenu. Což nakonec vede ke zvýšení celkových zisků z daní z příjmů, protože celková výroba země je mnohem vyšší. A to především dlouhodobě.

Shrnuto podtrženo - po takovýchto krocích dochází k menší míře nezaměstnanosti, vyšší produktivitě práce a k tomu ještě mají zaměstnanci lepší platy, menší i větší firmy zde zakládají nové výrobní prostředky, protože se jim to vyplatí.

Privatizace[editovat | editovat zdroj]

Pravice se snaží rozprodat takřka úplně všechno. Levice se snaží udržet aspoň některé podniky, které se jim zdají z nějakého hlediska výhodné. Tady už nebude vysvětlování tak dlouhé. Co se týká privatizace nemocnic, to je tak trochu kapitola sama pro sebe. Co se týká privatizace všeho ostatního(telecom) apod., tak je to dle mého názoru jedině správně. Stačí se podívat na jednotlivé úřady nebo na státní podniky za totality, které byli všude, a jak to tam funguje. Jelikož jsou veškeré prostředky státní, je i všem jedno, jaká bude efektivita práce. Váš nadřízený nebude doopravdy kontrolovat, jestli něco dělate... proč si taky přidávat práci navíc? Jakékoli investice apod. jsou strašně těžkopádné, manipuluje se s majektem lidí a přitom to nemusí zaručit úspěch. Prostě státní podniky nemohou nikdy fungovat tak dobře jako soukromé a mnoho peněz tam protéká úplně zbytečně, protože málokdo má zájem se o to doopravdy starat.

Schodek a dávky[editovat | editovat zdroj]

Pravice se snaží mít co nejnižší schodek a snížit různé dávky apod., které podporují určitým způsobem nezaměstnanost(tedy že se lidem nevyplatí být nezaměstnaní atd.). Pokud už se pravice zadlužuje, tak především proto, že zrovna tento rok byly výhodné podmínky pro rozvoj průmyslu a jeho dotování apod. Levice se do určité míry zadlužovat nezdráhá. Snaží se, aby všichni potřební dostali dost peněz, což má ovšem za následek, že z toho vytěží i mnoho nepotřebných. Lidem dávají co chtějí a nehledí na dlouhodobou prosperitu.

Uznávám, že některé dávky jsou pro některé lidi za pravicové vlády poměrně nízké. Ale pokud byste je zvýšili, ovlivníte tím spoustu lidí, kteří místo práce budou radši obcházet zákon a brát si peníze takto.

Tím nemyslím, že by stát nemohl růst i za levicové vlády, ale bude to rozhodně pomaleji. Pokud by byla u sedla dlouhou dobu pravicová vláda, za nějaký ten rok(a ano, chvilku by to prostě trvalo) bychom se všichni měli tak dobře, jako když levice rozdá mnoho prostředků, jenom abychom se měli TEĎ dobře. Tedy za pravice bychom dlouhodobě získali všichni mnohem víc. Což ale lidi většinou nechtějí vidět nějak zvlášť do budoucnosti. O tom svědčí i obrovská zadluženost domácností v ČR. Zdravě myslící člověk si radši peníze našetří a PAK si koupí pohovku. Ovšem je mnoho takových, co si tu pohovku chtějí koupit HNED, půjčí si a pak za ní zaplatí ve výsledku o 20procent více. Sice jí mají dřív, než ti výše zmínění, ale pokud se na to podíváme dlouhodobě, za nějaký čas ti, co si nepůjčují, našetří o tolik peněz víc, že dosáhnou momentu, kdy si koupí nějakou novou věc, kterou ti, co si půjčují, mít nebudou. A pak už jsou vlastně vepředu ti nepůjčovači.

A podobně jako v tomto příkladu to funguje i za pravicové/levicové vlády. Já osobně bych se chtěl dívat dopředu dlouhodobě. Stejně tak i s těmi dávkami - pokud za pravicové vlády stoupnou platy i celková výroba apod., zvýší se logicky i dávky, aby reflektovali současnou situaci. Za 10-20let pak mohou být dávky za pravice stejné, jako za levice teď(i s tím, že k tomu připočteme inflaci) a navíc budou mít všichni více.

Skutečný dopad bionafty na přírodu[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli při samotném spalování bionafty oproti klasické naftě nevzniká tolik skleníkových plynů a dalších nečistot, musíme brát v potaz plyny, které vznikají při pěstování rostlin využitelných pro výrobu bionafty, což je dvojnásobek skleníkových plynů, oproti tomu, co vznikne, při následném spálení v motoru. Dle analýzy z Chemistry & Industry je zde řešení. Pokud budeme jezdit na standardní naftu a zalesníme pole, kde se pěstují plodiny pro výrobu bionafty, dostáváme se na pouhou třetinu produkce skleníkových plynů, oproti budoucnosti s bionaftou.[3][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]