Wikipedista:Lexa-8102/Pískoviště
Cvičné pole.[editovat | editovat zdroj]
Ocelářské strusky a jejich využití.[editovat | editovat zdroj]
Ocelářské strusky vznikají během výroby oceli v různých typech ocelářských agregátů. Nejrozšířenějším způsobem výroby oceli je výroba kyslíkovým procesem v konvertorech. Základními vsázkovými materiály jsou kromě kovonosných materiálů, tj. ocelového odpadu a surového železa /v tekuté formě nebo ve formě tzv. housek/ také struskotvorné přísady /nejčastěji vápno, vápenec, dolomitické vápno nebo dolomit/, které po roztavení slouží k rafinaci oceli a jako krycí vrstva chránící tekutou ocel před oxidací vzdušným kyslíkem.[1] [2][editovat | editovat zdroj]
Vápenato - hlinité strusky.
Vápenato - hlinitá struska je materiál na bázi oxidů CaO a Al2O3, jejichž množství činí sumárně minimálně 80 hm.%. Další předností této syntetické strusky jsou nízké obsahy lehce redukovatelných oxidů /FeO, Fe2O3, MnO, K2O, Na2O, P2O5, Cr2O3, případně TiO2/.[3]
Vápenato - hlinité syntetické strusky slouží k vytváření a úpravě rafinačních strusek používaných při mimopecním zpracování oceli.
Obsahy Al2O3 v syntetické strusce jsou zajištěny v takové koncentraci, aby přispěly ke zvýšení dostatečné tekutosti rafinačních strusek, což je dáno nízkou teplotou tavení syntetické strusky, která se pohybuje do hodnoty kolem 1 450oC, čímž se následně příznivě projevuje na rafinačních a odsiřovacích schopnostech vytvořených rafinačních strusek.
Nízká teplota tavení této syntetické strusky souvisí s tím, že při vhodném podílu CaO a Al2O3 je při tavení, respektive při mimopecním zpracování oceli na pánvové peci, vytvářena fáze 12 CaO.7 Al2O3, která je tavitelná při teplotách do 1 400oC.[4]
Hlavní předností vápenato-hlinitých strusek je to, že při styku s tekutým kovem nebo tekutou struskou se neuvolňují plynné sloučeniny /například fluoridy/ jako při použití kazivce /CaF2/ nebo alkálie /K2O, Na2O apod./, které jsou součástí hlinitanových směsí tvořených příměsí hliníkových stěrů.
Další výhodou syntetických strusek je, že neobsahuje volnou vodu, takže lze s výhodou použít i při mimopecním zpracování náročnějších značek ocelí, u nichž jsou přísnější požadavky na obsahy vodíku.
V důsledku dobré tekutosti vytvořené rafinační strusky s použitím vápenato-hlinité strusky se vytvoří na hladině oceli v odlévací pánvi izolační vrstva, která chrání ocel před sekundární oxidací /zejména u prvků s vysokou afinitou ke kyslíku/ a proti pohlcování dusíku a vodíku ze vzduchu.
Měrná spotřeba syntetické vápenato-hlinité strusky je dána požadavky na obsahy Al2O3 v rafinační strusce a pohybuje se v závislosti na kvalitativních požadavcích vyráběných značek ocelí obvykle v rozmezí 3,5 až 5 kg.t-1oceli. Hlavním parametrem je požadovaný obsah síry ve vyráběné oceli.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BOHM, Zdeněk. Výroba oceli v tandemových pecích. Praha: SNTL, 1984.
- ↑ eBETON neboli SVĚT BETONU. www.ebeton.cz [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.
- ↑ MELECKÝ, Jan. Použití vápennato - hlinitých - strusek při mimopecním zpracování oceli.. Hutnické listy. 1999-04-20, čís. 4, s. 10 až 16.
- ↑ Werkstoffkunde STAHL. dx.doi.org. 1985. Dostupné online [cit. 2023-02-05]. DOI 10.1007/978-3-642-82208-7.