Wikipedista:K.Proch23/Pískoviště
Právní zakotvení domácího násilí[editovat | editovat zdroj]
Česká republika má ve svém právním řádu komplexně upravenou ochranu ohrožených osob před domácím násilím a to v zákoně č. 135/2006 Sb. Tento zákon ovlivnil i další, které byly novelizovány:
a) č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky – aktuálně č. 273/2008 Sb.
V tomto zákoně a to konkrétně v § 44 - § 47 je policie oprávněna použít institut vykázání. „Vykázání je postaveno v zákoně tak, že pokud lze na základě zajištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví nebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn vykázat tuto osobu z bytu či domu společně obývaného s útokem ohroženým jedincem, jakož i z bezprostředního okolí společného obydlí.“[1]
Postup Policie ČR je:
1. vyhodnotí přítomnost znaků domácího násilí (opakovanost, stupňování)
2. zjišťuje informace od oznamovatele
3. prozkoumává informační systémy, zda už se v domácnosti něco takového neřešilo
4. zkoumá aktuální situaci na místě (intenzitu útoku, jeho průběh, míru rizika dalšího útoku, posuzuje nebezpečnost násilné osoby a riziko eskalace)
5. poté může policista vykázat násilnou osobu na deset dní a to i při nesouhlasu ohrožené osoby
6. oznámí ústně aktérům rozhodnutí o vykázání a předá jim proti podpisu písemné potvrzení
7. policie je dále povinna nejméně jednou zkontrolovat dodržování povinností násilné osoby a to do třech dnů pro vykázání. [2]
Přestupky
„Jednotlivé útoky domácího násilí jsou v současné policejní praxi spíše posuzovány jako přestupky a postupovány k projednání přestupkovým komisím obecních úřadů.“[3]
Přestupky proti občanskému soužití
Jsou návrhové, tzn., že je lze projednat pouze na návrh postižené osoby (nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se dozvěděla o přestupku – přestupek nelze projednat, pokud uplyne od jeho spáchání jeden rok) zde se jedná o přestupky typu:
• Ublížení na cti
• Ublížení na zdraví z nedbalosti
• Úmyslné narušení občanského soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním.
Přestupky proti veřejnému pořádku
Dopouští se ten, kdo:
• Neuposlechne výzvy veřejného činitele
• Poručí noční klid
• Vzbudí veřejné pohoršení[4]
b) č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – aktuálně č. 292/2013 Sb.
Předběžné opatření
§ 400 - § 414 zákona č. 292/2013 Sb. se zabývá přímo předběžným řízením ve věci ochrany proti domácímu násilí.
Předběžné opatření nařídí soud v případě, že je závažným způsobem ohrožen život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost oběti domácího násilí. Násilníkovi je poté nařízeno aby:
- opustil společné obydlí i jeho bezprostřední okolí, nezdržoval se ve společném obydlí nebo do něj vstupoval;
- nevstupoval do bezprostředního okolí společného obydlí nebo obydlí navrhovatele a nezdržoval se tam;
- zdržel se setkávání s navrhovatelem;
- zdržel se nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatele jakýmkoli způsobem. [5]
c) č. 140/1961 Sb., trestní zákon – aktuálně č. 40/2009
Trestní právo
„Nejedná se jen o fyzické týrání, psychické týrání (urážky, nadávky, sekýrování, falešné obviňování, výhrůžky, zesměšňování před dětmi), ale i o sexuální zneužívání a sexuální násilí, porušování práv svobody jednotlivce (zákaz návštěv, zákaz kontaktu s rodinou a další omezování, porušování domovní svobody).“[6]
Nejčastější trestné činy, jež mohou být páchány v rámci domácího násilí, jsou v současné době:
→ § 198 Týrání svěřené osoby
→ § 199 Týrání osoby žijící ve společném obydlí
→ § 140 Vraždy
→ § 21 k § 140 Pokusu o vraždu
→ § 122 Ublížení na zdraví
→ § 171 Omezování osobní svobody
→ § 175 Vydírání
→ § 177 Útisku
→ § 178 Porušování domovní svobody
→ § 185 Znásilnění
→ § 187 Pohlavního zneužívání
→ § 208 Neoprávněného zásahu do práva k domu [7]
- ↑ ŠEVČÍK, Drahomír; ŠPATENKOVÁ, Naděžda. Praha: portál, 2011. 192 s. ISBN 978-80-7367-690-2. S. 133.
- ↑ ŠEVČÍK, Drahomír; ŠPATENKOVÁ, Naděžda. Praha: portál, 2011. 192 s. ISBN 978-80-7367-690-2. S. 133.
- ↑ VOŇKOVÁ, Jiřina; HUŇKOVÁ, Markéta. Praha: proFem, o.p.s., 2004. 194 s. ISBN 80-239-2106-1. S. 93.
- ↑ VOŇKOVÁ, Jiřina; HUŇKOVÁ, Markéta. Praha: proFem, 2004. 194 s. ISBN 80-239-2106-1. S. 93.
- ↑ ŠEVČÍK, Drahomír; ŠPATENKOVÁ, Naděžda. Praha: portál, 2011. 192 s. ISBN 978-80-7367-690-2. S. 137.
- ↑ VOŇKOVÁ, Jiřina; HUŇKOVÁ A KOL., Markéta. Praha: proFem, o.p.s., 2004. 194 s. ISBN 80-239-2106-1. S. 97.
- ↑ VOŇKOVÁ, Jiřina; HUŇKOVÁ, Markéta. Praha: proFem, o.p.s., 2004. 194t s. ISBN 80-239-2106-1. S. 97.