Wikipedista:Juliejustikova/Pískoviště

Kostel Nanebevstoupení Páně ve Staré Roli

Základní informace

Kostel Nanebevstoupení Páně se nachází ve Staré Roli u Karlových Varů. Tento římskokatolický kostel byl vystavěn v novorománském slohu v roce 1908 dle návrhu stavitele Aloise Sicherta. Stará Role patřila až do roku 1909 k sedlecké farnosti a Starou Roli spravovali faráři ze Sedlce. Nyní už je vedena jako samostatná farnost. Na západ od kostela se nachází jednopodlažní fara, kterou posvětil vikariátní sekretář P. Pošmůrný z Rybář.

Historie výstavby

Dřevěná kaple zasvěcená Panně Marii

V místě nynějšího kostela stála dříve dřevěná kaple se zvoničkou, zasvěcená Panně Marii. Kdy byla postavena, není známo. Byla roku 1828 nahrazena kaplí kamennou a cihlovou, do které byla přenesena z původní kaple socha Panny Marie a zvon, který vytvořil Johann Georg Jordan z Chebu roku 1747. Zbořena byla roku 1907-1908 při stavbě kostela Nanebevstoupení Páně, který ji nahradil. Stavba kostela Nanebevstoupení Páně ve Staré Roli

Spolek

V roce 1908 započala stavba kostela na místě zbourané původní kapličky. 28. února 1889 byl také založen dobrovolný spolek (něco jako současná občanská sdružení), který měl jediný cíl a to stavbu kostela. Hlavní zásluhu neměl tedy ani státní úřad ani nějaký soukromník, podnikatel, ale dobrovolný spolek složený z místních lidí. Členové pracovali bez ohledu na oběti a bez nároku na odměnu. Dochovalo se velké množství materiálů o tomto spolku, všechny jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Karlových Varech ve fondu Farní úřad Stará Role. (Jsou tam uchovány dokumenty jako např. Statuta spolku, Akta Spolku – spisy o jednáních, Pokladní kniha, Protokoly ze schůzí a mnoho dalšího) Peníze na stavbu byly získávány z členských příspěvků, z dobrovolných darů, nadací, závětí, ze sbírek, z koncertů a divadelních představení. Členy spolku byli:

• Zakladatelé – platili nejméně 40 K členských příspěvků nebo složili jednorázově nejméně 400 K
• Příznivci – platili ročně 20 K nebo zaplatili jednou alespoň 200 K
• Čestní členové – získali mimořádné zásluhy o uskutečnění hlavního úkolu spolku, byli zvoleni hlavním shromážděním
• Aktivní členové – platili nejméně 2 K ročně

Členy spolku mohli být jak jednotlivci, tak celé organizace. Sbírky započaly roku 1889. Pokladní kniha ovšem obsahuje zápisy až od 14. srpna 1893. Spolek začal soustavně pracovat až od roku 1903, odkdy je také vedena kniha Protokolů a hlavních zasedání.

Zanikl po dosažení svého účelu, tedy po dostavbě kostela 25. června 1930.

Průběh stavby, financování

Na 1. hlavním zasedání bylo konstatováno, že se jedná již o třetí pokus o stavbu kostela. Pro průmyslovou obec se 6000 obyvateli bylo takřka nezbytné mít vlastní kostel. Shromáždění tedy odsouhlasilo nejen snahu o výstavbu kostela, ale i snahu o založení nové samostatné farnosti.

V archivu je uloženo dobrozdání faráře Schönigera ze 4. prosince 1900 o stavebních plánech kostela. Podle nich měl být postaven v novogotickém slohu. Schöniger tyto plány nedoporučil, protože by stavba byla podle něj příliš drahá a nevhodná, gotický styl je prý vhodný jen pro velké chrámy. Loď by byla příliš úzká – nevešly by se boční oltáře. Je nutno aspoň 11 m. Zákristie o rozměrech 3,14 m x 3,15 m by také nestačila. Také chór by měl být větší. Proto farář Schöniger žádal o vypracování nového plánu v novorománském slohu.

Východní pohled na kostel

Většina továrníků ze Staré Role byli vyznáním evangelíci nebo židé, a tak se od nich nedala očekávat jakákoliv finanční pomoc. Spolek si proto vyžádal Seznam lázeňských hostů, tzv. Kurliste, kvůli hledání vhodných mecenášů. Také byla sepsána žádost o příspěvek z náboženského fondu podpořena příslibem konzistoře----- i místodržitele Coudenhova. V té době bylo také prováděno hnutí Los von Rom (Pryč od Říma), které bylo podporováno jak protestanty z Karlových Varů, tak z Německa. Pozice katolické církve ve Staré Roli byla tedy silně ohrožena a zachránit ji mohlo jen vytvoření samostatné farnosti.

Ohledně hledání správného pozemku byli neúspěšní jak obec, tak okresní zastupitelství až do páté schůze výboru. Na té bylo oznámeno, že byl získán pozemek, a to Kempfovo pole u Glasserova domu s rozlohou 2050 m2 za 20000 K. 20. března 1905 byla konzistořem povolena stavba pod podmínkou zajištění stavebního programu, krytí běžných výdajů. Přesně o rok později bylo ale stavebním radou oddělení výškových staveb při ministerstvu zjištěno, že Kempfovo pole je pro stavbu dosti nevhodné. Byly prohlédnuty další pozemky, ale nakonec byl koupen pozemek na zahradě Karla Rohma.

Detailními plány byl pověřen vrchní stavební rada pan Vomáčka, ale jelikož se nijak nevyjadřoval, nechal spolek vypracovat nové plány pro menší kostel. 25. června 1906 byl do Staré Role vyslán architekt Hermann Fiedler, který později vypracoval celý plán kostela. 21. srpna byla vydána poptávka po firmě, jenž by stavbu provedla.

Aby se ušetřilo, měly se na střechu místo glazurovaných cihel použít obyčejné a místo železného kříže na věži a železných oken měla být použita kříž a okna dřevěná. To ovšem ministerstvo kultu nedoporučilo, protože by se ušetřilo málo a nebylo by to estetické. 27. srpna bylo rozhodnuto o datu položení základního kamene. A to koncem září nebo začátkem října téhož roku. Byl pozván světící biskup Wenzl Frind. 9. září byli oznámeni všichni přihlášení stavitelé. Pokrývač Racek, samotní stavitelé Waldert a Sichert a na faru Sandig. Byl zvolen Alois Sichert, který byl pověřen stavbou kostela i fary a který sliboval postavit obě stavby za 108206 K. Nabízel tedy 8% úsporu. To byla větší úspora než nabízeli ostatní.

Základní kámen byl slavnostně položen 29. září 1907, byla do něj vložena plechová schránka obsahující všechny běžné mince – měděné, niklové, stříbrné a zlaté, dále pergamenový list s historií spolku a partitura „Weihliedes“ /Světící písně), která byla patrně složena k této příležitosti.

Mramorová deska z předsíně kostela

Téhož dne večer byly na plese předloženy návrhy nákladů na vnitřní zařízení: Vše dohromady mělo stát 7302 K. Ceny uváděné v pozdějších inventářích jsou nižší, bezesporu pro opotřebování těchto věcí.

Stavba probíhala velmi rychle, a tak mohl být kostel vysvěcen již 10. října 1909 u příležitosti 60ti let panování rakouského císaře Františka Josefa I. Slavnostní vysvěcení provedl kardinál Lev Skrbenský z Prahy ( Lev Cardinal von Skrbensky). Sklářské práce v kostele provedl Richard Herold, sochy zhotovil Reinhard J. Tittl. Varhany vyrobil Kryštof Müller z Mariánských lázní. Kostel se nazýval Jubilejní kostel císaře Františka Josefa. Tehdy se v Karlových Varech pojmenovávalo po Františku Josefu snad vše – školy, nemocnice, ulice, apod. Kostel byl předán stavitelem roku 1908. V roce 1909 byl kostel vnitřně zařizován. Nebyli ještě uhrazeny všechny předměty, když vypukla válka. Ta vše ještě velmi zkomplikovala. Dluhy stoupali, ovšem nebyli z čeho splácet. Vedlo se několik sporů, dokonce proběhly i žaloby na Spolek. To vše skončilo až 2. července 1927, kdy bylo oznámeno, že dluh staviteli je vyrovnán a kostel má zhotovené nové zvony. Zásluhy mělo spoustu lidí, ale zdaleka největší učitel Johann Behr, Josef Plaß, farář Richter, katacheti Fechter a Stenuf, poštmistr Josef Sandner a stážmistr Franz Bartl.

Finální cena kostela byla 95000 K a vnitřního vybavení 50000 K.

Severozápadní pohled na kostel

Popis exteriéru

Při pohledu na kostel vás určitě zaujme štíhlá věž stoupající nad hlavním východním vstupním portálem. Věž je významnou oblastí, ve které se románská architektura rozvíjela. Slouží jako zvonice a je na ní možno vidět podvojná sdružená okna typická pro románskou i novorománskou architekturu. Je čtyřhranná ukončena osmibokou jehlancovou střechou s křížem na vrcholu. Na každém trojúhelníkovém štítu jsou hodiny, vyrobeny Josefem Kohlertem z Kraslic. Původně zde byly čtyři sochy andělů, které již nejsou k vidění. Byly deponovány z důvodu ohrožení kolemjdoucích. Po stranách jsou boční patrové přístavky. Ze severu je na ose připojen vchod krytý sedlovou střechou. Nachází se tu tedy dva vchody. Portál má v tomto slohu mimořádný význam. Je nejen hlavním vstupem do chrámu, ale symbolizuje i bránu nebes (Porta coeli). Tomu odpovídá i jeho forma. Ostění odstupňované do hloubky vytváří niku. Do tohoto pravoúhlého ústupku je vložen sloupek, který završuje půlkruhový oblouk archivolty. Archivolta by měla symbolizovat nebeskou sféru, pravoúhlý vstup pak sféru pozemskou. Hlavice sloupů pokrývají jemné vegetabilní motivy. Dřík je hladký. Sloup je patkou napojen na soklík. Celý kostel je omítnut, proto není možné všude pozorovat typ zdiva. Lze dohledat, že je vystavěn z glazurovaných cihel. To je možné vidět pouze na vnější opěrácích, kde je reliéf kvádrového zdiva dobře vidět. Co lze ale na první pohled zpozorovat je členění plochými lisenami, které jsou na kostele i barevně zdůrazněny. Typicky pro románský sloh je kostel zakončen apsidou, která je postavena na soklu a je zastřešena konchou. Na rozhraní se nachází římsa. Podřímsí celého kostela zdobí obloučkový vlys a zubořez. Konzolky obloučkového vlysu jsou pak plasticky zdobeny. Na kostele se nachází deset velkých a devět malých obdélných polokruhově zakončených oken ve dvou řadách. Velká okna v hroní řadě, malá v té spodní. Velká okna jsou malována. Na každém z oken je jméno jeho dárce. Všichni tito dárci pocházeli ze Staré Role.

Popis interiéru

Loď obdélného půdorysu kryje plochý kazetový strop. Kruchta kostela je dřevěná. Konchou klenutou apsidu zvýrazňuje triumfální oblouk, který je polokruhově zakončený. Na paměť postavení a vysvěcení jsou v kostele umístěny dvě mramorové desky. V presbytáři upomínající nevysvěcení kostela. Druhá pak v předsíni nesoucí německý nápis, v překladu: „Tento Boží dům zbudoval Katolický spolek pro stavbu kostela ve Staré Roli na paměť 60. výročí vlády Jeho Císařské Majestátu našeho císaře Františka Josefa I. léta Páně 1908 pod vedením svého předsedy Johanna Behra, faráře v Sedleci Josefa Schönigera a stavitele Aloise Sicherta z Karlových Varů“ Veškeré vybavení je vyrobeno z lipového a smrkového dřeva. Kostel je vytápěn a již od počátku má elektrické osvětlení.

Malby

Veškerá figurální výmalba pochází od karlovarského malíře Karla Lehningera. Ten se specializoval především na figurální malbu kostelů. Vyzdobil jich nejméně 45 – mezi nimi např. kostel v Kadani, jezuitský kostel v Zábřehu a po odsunu kostel v Bambergu. V konše není žádná malba. Na vítězném oblouku se nachází Narození Krista a Zmrtvýchvstání. V presbytáři jsou dvě nástěnné malby - Stvoření světa a Poslední soud. (Tato freska je zamalována a dle pamětníků je mezi odsouzenými tvář Adolfa Hitlera.) Nad bočním vchodem je vyobrazen Ježíš uzdravující nemocné. Velká vitrážní okna v podélných stranách lodi jsou zdobena malbami na skle s motivy Sv. Trojice, sv. Antonín, bolestná Ježíšova matka Marie, sv. Karel Boromejský, sv. Josef, sv. Barbora, Svatá Rodina. Nad hlavním oltářem se nachází oltářní obraz Nanebevstoupení Krista, který maloval malíř porcelánu ve Staré Roli Wenzel Gröschl. Velmi zajímavé je srovnání oltářního obrazu ve Staré Roli a oltářního obrazu z katedrály Nejsvětější Trojice v Drážďanech. Ústřední postava obou obrazů, Kristus, má stejná gesta a spodní část oltářního obrazu z drážďanské katedrály je identická s oltářním obrazem ve Staré Roli. Obraz v katedrále Nejsvětější Trojice v Drážďanech byl namalován v letech 1752-1761 a autorem je slavný Anton Raphael Mengs. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/be/Dresden_hofkirche_altargemaelde.jpg Je tedy možné, že W. Gröschl užil tento obraz jako inspiraci.

Sochy

Po stranách jsou sochy sv. Petra a Pavla, ty zhotovil Reinhard J.Tittl. Sochy u postranního oltáře nejsou původní – Začátkem 90 let byly ukradeny stejně tak jako byla vykradena schránka v pilastru v presbytáři – a nikdo neví, co v ní bylo. Kazatelna je zdobena reliéfy čtyř evangelistů. Ostatní vybavení Varhany postavil Kryštof Müller z Mariánských Lázní. Zvony – také nejsou původní. Původní zvony odlil Richard Herold z Chomutova. Ovšem 1. února 1917 byly zvony zabaveny na válečné účely. Zvony neprošly okny, a proto je vojáci rozbili uvnitř věže. Pro mnoho lidí ze Staré Role to byly velmi emocionálně vypjaté chvíle. Po válce pak bylo nutné nejen kostel opravit, ale také vznikla iniciativa, aby byly pořízeny nové zvony. Jelikož stále nebyly splaceny dluhy staviteli a pořízení nových by stálo 60- 70 tisíc K, bylo rozhodnuto, že bude nutné spokojit se zvony z ocele, které byly podstatně lacinější. I s dopravou a zavěšením stály 27.890,-Kč. Zvony ulila firma Ignáce Starcka z Brna. 13.dubna 1924 byly zvony posvěceny a den poté, 14. dubna 1924, vytaženy. Protože zvony byly větší než okna, bylo nutné kus zdi vybourat. Velký zvon jménem Marie váží 1.200 kg a v průměru má 140 cm (výška 16 cm). Střední zvon nese jméno sv. Anny, váží 800 kg a v průměru má 118 cm (výška 135 cm). Nejmenší zvon je zasvěcený sv. Anežce Římské a má v průměru 100 cm (výška 117 cm). Hlavní oltář je vysoký od podlahy k nohám kříže 7.5 m a široký 3.7 m Oltářní deska spočívá na čtyřech sloupcích s řezanými kapitálami. Oltářní stůl je ozdoben ornamenty. Na něm jsou tři stupínky a dva postranní podstavce, na kterých spočívá vlastní oltář a tabernákl, který je zevnitř pokrytý bílým atlasovým hedvábím. Střední část oltáře obsahuje obraz Nanebevstoupení Krista od místního malíře Wnezela Gröschla. Vedle sloupků jsou výklenky, dva volně stpjící sloupky a dva rohové sloupečky. Ve výklencích jsou 1,1 m vysoké sochy. Náklady na oltář činily celkem 1926 K. Postranní oltáře jsou ze smrku a lípy, 4.8 m vysoké a 2 m široké. Hlavní římsa spočívá i s oltařním stolem na dvou sloupcích. Na jednom postranním oltáři je tabernákl tapetován atlasem, na druhém řezaným dřevem, vymalován v bílé barvě a ozdoben částečně pozlacenými sochami Srdce Páně a Srdce Mariina, 1.2 m vysokými. Vedle výklenku jsou u každého oltáře dva silné a dva slabé sloupky s řezanými hlavami, na kterých spočívá stříška s křížem. Celý boční oltář stál 1286 K. Oba dva tedy celkem 2572 K. Stěny kostela vyzdobil karlovarský malíř Karl Lehninger. Lehninger se specializoval na figurální výmalbu kostelů. Vyzdobil jich nejméně 45 – mezi nimi např. jezuitský kostel v Záhřebu, kostel v Kadani, po odsunu kostel v Bambergu atd. Ve Staré Roli nad jedním bočním oltářem namaloval na stěnu Narození Kristovo, nad druhým Vzkříšení Krista. Kazatelna je vyrobena ze smrku a lípy, spočívá na jednom osmibokém sloupu a ten pak na osmi sloupcích. Na kazatelně jsou výklenky, v nichž jsou řezané reliéfy evangelistů. Vedle reliéfů jsou sloupky s řezanými hlavami. Schody se zábradlím rovněž spočívají na sloupku. Kazatelna je vysoká od podlahy k vrchoklu kříže 6.4 m a stála 1426 K. Křtitelnice stála 340 K. Je na ní socha Křest Kristův, vysoká 30 cm.