Wikipedista:Jirka Dl/Občanské shromáždění

Athény 2004

Zahajovací ceremoniál OH v Athénách 2004

Jak nejlépe uvést OH v Athénách 2004? Vypůjčili jsme si krátký text z úvodní strany Českého olympijského výboru. ,,Hry v Aténách se po 108 letech vrátily do své novodobé kolébky. Jejich hrdinou se stal americký plavec Michael Phelps, který vybojoval šest zlatých a dvě bronzové medaile. Nejúspěšnější z tehdy rekordních 201 zemí byly USA, Češi si odvezli osm cenných kovů, jeden jim připadl dodatečně. Vysoké investice do sportovišť výrazně přispěly k následnému propadu řecké ekonomiky“.

OH se konaly 13. 8. 2004–29. 8. 2004, účastnilo se na 10 625 startujících a Česká výprava vypravila na 142 sportovců.

Lesk a bída na fotografii, OH po 10 letech

Internetové stránky listu The Guardian, se zabývají stavem OH a to 10 let po ukončení. V článku Stevana Bloora (2014) ,,Opuštěná místa konání olympijských her v Aténách v roce 2004, 10 let na obrázcích.“ Fotoreportáží popisuji stav opuštěných sportovišť, kde se skloubí emoční stránka, a to od hrdosti, pýchy, z pořádání her, až po depresi plynoucí z prázdných budov, zrcadlící se neutěšující stav propadu ekonomiky Řecka. Jen málo budov, sportovišť našlo další využití.

Environmentální udržitelnost olympijských her

M. Konstantaki (2018) ve své práci ,,Udržitelnost Olympijských her na životní prostředí: a narativní přezkum událostí, iniciativ, dopadů a skrytých aspektů“ konstatuje, že byla dobře definovaná environmentální politika byla rozdělena na čtyři složky dle Girginova a Parryho (2005).

1. Umístění místa konání a vypracování plánu udržitelnosti Athén.
2. Na všech olympijských místech vyloučilo použití po olympiádě budování hotelů, kanceláří, domy, kasina, restaurace. Zákon 2730/99.
3. Počet stavebních povolení na sportovištích byl udržen v kategorii velmi nízká.
4. Nejpozději do šesti měsíců měly být odstraněny všechny dočasné stavby pro OH. Zahrnuto v zákoně č. 2819/2000 o založení místa konání, olympijské vesnice, a ochraně olympijských symbolů a dalších prostředků;

Dále cituje ostatní badatele. Pořadatelé olympijských her v Aténách v roce 2004 byli silně kritizováni za špatné plánování. Dále byla zdůrazněna problematika špatně navržených stadionů, které byly po použití velmi nevyužité Horst (2012). Při stavbě olympijských zařízení byly volné plochy nedbale zničeny, místo toho, aby byly zachovány jako zelené prostory (Reyes, 2005).

Enviromentální hodnocení

Světový fond na ochranu přírody WWF (World Wide Fund for Nature) uveřejnil zprávu ,,Žádná zlatá medaile za životní prostředí na olympijských hrách v Aténách.“ Zpráva hodnotila environmentální přínosy a ztráty na OH.

,,Na stupnici 0–4 hodnotí environmentální složku olympijských her v Aténách ve velmi neuspokojivém skóre 0,77. Nejnižší skóre byla dána oblastem, jako je environmentální plánování a hodnocení, ochrana křehkých přírodních a kulturních oblastí, nakládání s odpady a ochrana vody a používání stavebních technologií šetrných k životnímu prostředí. Nejvyšší skóre dosáhly oblasti veřejné dopravy, zlepšení stávající infrastruktury a podpora environmentálního povědomí. WWF se obává, že tyto výhody mohou zmizet, až se olympijské hry přiblíží ke konci. (Mitzi Borromeo 2004). Skóre týkající se infrastruktury a využití veřejné dopravy obyvatelstvem je shodné ve zmíněných studiích a vykazuje též pozitivní vliv.

POZNÁMKA: Všechny výsledky na stupnici se týkají vlivu na životní prostředí, a to v období sedmi let. Bodovací postup, má řadu kritérií. V úvahu byly vzaty také zkušenosti z předešlých OH, hlavně ze Sydney a Barcelony.

Ekonomika vs Ekologie

Ekologické snahy, jsou vždy silně provázány s ekonomikou. Ekologii bez peněz nelze dělat. Hospodářský růst a ochrana životního prostředí prochází testem slučitelnosti her se zásadami a směry udržitelného rozvoje. V Mezinárodním věstníku udržitelného rozvoje a plánování, v podrobné studii ,,Udržitelnost a olympijské hry: Případ Atén 2004“ se přímo touto problematikou zaobírají autoři studie G. Tziralis, A. Tolis, I. Tatsiopoulos a K. Aravossis (2008). Podle nich by ekonomika a ekologie měly sdílet podobné cíle, skutečnost ovšem bývá odlišná. Ekonomický růst je s ohledem na životní prostředí ve své podstatě neslučitelný; postup, výsledky a cíle jsou postaveny na jiných hodnotách.

G. Tziralis a kol. (2008) popisují: ,,V mnoha případech například investice spouštějí akce, které konkurují[JaDl1] bohatství životního prostředí, zatímco přísné uplatňování směrnic v oblasti životního prostředí často vede k zastavení rozvoje. V závěru G. Tziralis a kol. (2008) v rámci zmíněné studie hodnotí financování OH, dopad na regionální ekonomiku, ale taktéž udržitelný dopad události her na životní prostředí. Shrneme-li údaje, tak 11,274 miliard EUR vynaložených na OH byla financována převážně z veřejných zdrojů.

M. Vlnas (2017) ve své knize ,,Architektura olympijských her“ popisuje pohled, jak hodnotit ekologičnost OH. Po OH v Sydney 2000 se nejvíce řešily emise skleníkových plynů. Ekologické organizace už v Athénách 2004 docílila snížení používání flouruhlovodíku (HFC) v chladících zařízeních[1]. Na stav životního prostředí v pořádajícím městě může olympiáda působit, a to jeho zlepšením, nebo naopak na zhoršením. Možnosti působení na životní prostředí viz Tabulka 1.

ZISKY	NÁKLADY
Zelený obraz města	INVESTICE DO PROJEKTU NA ZLEPŠENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Rekreační oblasti, veřejné parky	SOCIÁLNÍ NEVYVÁŽENOST OLYMPIJSKÉHO ODKAZU (NAPŘ. MNOHO PARKŮ NA ÚKOR VÝSTAVBY ŠKOL A ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ)
Snížení hluku novým dopravním řešením	ZVÝŠENÍ EMISÍ BĚHEM VÝSTAVBY
Snížení emisí	ZASTAVENÍ VOLNÉHO ÚZEMÍ
Zlepšení kvality vody	MOŽNÉ POŠKOZENÍ PŘÍRODY Z DŮVODU VÝSTAVBY NOVÝCH SPORTOVIŠŤ A INFRASTRUKTURY
Výstavba sportovišť šetrných k životnímu prostředí
REALEZACE DLOUHODOBÝCH PLÁNOVANÝCH PROJEKTŮ V KRAŠÍCH TERMÍNECH
VYŠŠÍ KVALITA ŽIVOTA VE MĚSTĚ
PROPAGACE EKOLOGICKÝCH HODNOT

Tabulka 1:Ekologické dopady Olympijských her, M Vlnas (2017)

Ekologie

• Velký význam měl také udržitelný dopad události her v Athénách na životní prostředí. [JaDl2]
• Výsledný pokles atmosférických znečišťujících látek po letech intenzivních konstrukčních prací, navzdory vysoké spotřebě surovin, je další dokumentací udržitelného dopadu her.[JaDl3]

• Koncentrace hlavních atmosférických znečišťujících látek, jako CO₂, CO, NO₂ a SO₂, byly všeobecně popisovány společným rysem lokálního maxima, a to okolo roku 2000. [JaDl4] Od tohoto období je zaznamenán mírný pokles pod stanovené [JaDl5] limity Evropská unie. Nejspíše za snížení může být zodpovědné právě ono zlepšení [JaDl6] v silniční síti.
• Látka PM10 (polétavý prach), představovala vrchol v letech 2001–2002. Poté byl zaznamenán pokles zpět na nižší úrovně. Nárůst byl zaznamenán v letech 2001–2002.

Nejspíše lze hodnoty přičíst nové fázi veřejných prací přípravy [JaDl7] OH. G. Tziralis a kol. (2008).

Ekonomie

· Byl zaznamenán významný dopad události na regionální ekonomiku.

· Míra nezaměstnanosti ukazovala vyšší pokles[JaDl8] .

· Hry zajistily růst odvětví staveb a hotelů, a to v měřítku větším, než je celkový růst národní ekonomiky[JaDl9] .

· Dopad OH na spotřebu energie nebyl jasně sledovatelný,

· Hry vyústily v masivní reengineering systému veřejné dopravy a silniční sítě.

· Podzemní železniční síť vzrostl faktor na 1,74,

· Železniční a autobusová síť, zajistilo se na 200 km nových, nebo modernizovaných dálnic. Byl vysledován výrazný pokles stacionární dopravy.

· Z těchto důvodů mluvíme o celkovém zlepšení dopravních zvyklostí občanů Athén, velký nárůst využívání veřejné dopravy, namísto svých aut.

Soči 2014

Obrázek 6 Znak Olympijských her v Soči. Dostupné z https://www.brandsoftheworld.com/logo/2014-winter-olympics

Úvod

Zimní olympijské hry (ZOH) se konaly v časovém rozmezí od 6. února do 23. února 2014. Jednalo se již o XXII. ZOH, které se konaly v přímořském městě v Rusku s názvem Soči. O hostitelském městě rozhodlo hlasování členů Mezinárodním olympijským výboru (MOV) v Guatemale již 4. července 2007. Tyto hry byly organizovány ve dvou centrech, v horském středisku Krasnaja Poljana a v pobřežním městě Soči. Olympijské hry se na území Ruska konaly již podruhé. Na ZOH se kvalifikovalo již 88 zemí z celého světa.

Pokud tyto hry budeme porovnávat s ZOH ve Vancouveru 2010 můžeme říci, že na těchto ZOH se objevilo 12 nových soutěží, kterými jsou například: ženské skoky na lyžích, smíšená štafeta v biatlonu, smíšené saně nebo snowboardový slopestyle žen a můžu. (Discover the twelve new winter sports events for Sochi 2014!)

Podle International Business Times UK stály ZOH zhruba 51 miliard dolarů, což je minimálně pětkrát víc než byl původní odhad MOV. Tyto hry byly dražší například než hry, které se koaly v Londýně nebo v Pekingu. Lze je tedy zařadit na první místo nejdražších OH v historii. Hry také měly rekordní počet návštěvníků, který se odhaduje zhruba na dvě miliardy po celém světě.

Ekologický dopad

ZOH v Soči měly významný dopad na ekologii, převážně kvůli poškozování kavkazské přírody. Na tuto problematiku upozornil ruský ekolog Sergej Volkov, který toto prohlášení pronesl v ruských médiích a poslal několik kritických dopisů presidentu Medveděvovi, na jejichž základě bylo zahájeno trestné stíhání na Volkova, který musel vyhledat azyl na Ukrajině.

Podle Volkova se výstavba totiž nedotkla pouze ohrožení životního prostředí, ale také ohrožovala životy několika tisíců lidí. Stavbaři totiž výrazně odbyli geologický průzkum. Volkov dále upozorňuje na nebezpečí, které plyne z výstavby dopravního koridoru, který spojuje sočské pobřeží s vysokohorským sportovním komplexem Krasnaja Polnaja, protože právě tento objekt se nachází ve velice nestabilní zóně. Nové silnice mohou ohrožovat sesuvy půdy, v místech nalezišť rtuti a uranu hrozí při budování tunelů kontaminace podzemních vod. Dále se také ostatní ruští ekologové shodovali, že budování této cesty má značné dopady z důvodu zničení jedinečných druhů rostlin a živočichů. Jak již bylo zmíněno, pitná voda byla velice kontaminovaná těžkými kovy. Podle OSN se organizátoři vůbec nesnažili tuto zátěž zmírnit.

Několik budov v areálu dopadlo stejně jako po hrách v Pekingu – chátrají a rozpadají se. Všechny částice z této destrukce se poté dostávají do půdy a to může mít fatální následky.

Areál

I přesto, že celý areál stál, jak již bylo zmíněno, zhruba 50 miliard dolarů, tak i tento olympijský komplex chátrá. Po skončení ZOH 2014 Rusko nenašlo možné využití celého areálu. I přesto, že bylo slibováno využití jednotlivých budov. Tudíž se tyto stavby staly dalším městem duchů. Celý moderní komplex trpěl nespočetným množstvím rabování, od televizí až po ručníky na pokojích. Jediným využitím areálu v Soči po skončení olympijských her se staly závody Grand Prix Ruska, organizované po sto letech v rámci série Formule 1; dohoda o dalším využití je podepsána na dalších sedm let. V roce 2018 je zde a v dalších 10 ruských městech naplánováno Mistrovství světa ve fotbale. V aréně Bolšoj také hraje nový hokejový tým KHL, Sočinskije Leopardy.

Obrázek 7: Chátrající stadion v areálu dostupné z https://sport.tn.nova.cz/clanek/nejdrazsi-mesto-duchu-na-svete-soci-rok-po-olympiade.html

Jednotlivé části toho komplexu navštěvují mladí obyvatelé, kteří ho svým vandalizmem neustále ničí. Hlavní dominantou celého areálu měl být Stadion Fišt, jehož výstavba stála necelých 230 milionů dolarů – byl za celou dobu jeho existence využitý přesně dvakrát, při zahájení her a při jejich skončení. Dále se spekuluje, že momentální areál je využíván spíše pro skládku a dokonce si místní obyvatelé myslí, že se sem vyváží toxický odpad.

Tokio 2020

Úvod

Olympijské hry nejsou zrovna shovívavé k životnímu prostředí. Další ekologická rána přišla před rokem, kdy začala demolice Pyeongchangského olympijského stadionu. Na jeho výstavbu bylo zapotřebí přibližně 1,5 miliardy korun. Otázkou je, zda to stálo za jeho využití, vzhledem k tomu, že se zde sportovní akce konala celkem pětkrát.Nové olympijské hry by tedy měli být přívětivější i v tomto ohledu a jejich snahou nebude vyplenit přírodní i finanční zdroje bez ohledu na budoucnost.

Nové olympijské hry by tedy měli být přívětivější i v tomto ohledu a jejich snahou nebude vyplenit přírodní i finanční zdroje bez ohledu na budoucnost.

Příští letní olympijské hry 2020 (oficiálně Hry XXXII. Olympiády) se budou konat v japonském Tokiu. Slavnostní zahájení proběhne 24. července 2020 s následným ukončením 9. srpna 2020. Tokio se tak stane pátým městem historie, kde se OH budou konat podruhé. Poslední hry se tu konaly v roce 1964.

V roce 2020 by se měly olympijské hry výrazně lišit od her minulých. A to hlavně po stránce ekologického vlivu na životní prostředí. Dále pak také přidáním či návratem některých sportů, ale to pro nás není tak podstatné.

Ekologické medaile a energetika

Vleklým problémem východní a jihovýchodní Asie je otázka nakládání s použitou elektronikou. Během posledních pěti let se objem vyhozených zařízení rozrostl o 63 %, čímž se tento region stal jedním z největších producentů e-odpadu na světě.

Ekologickou předností olympijských her v Tokiu 2020 mají být olympijské medaile, kterými budou odměňováni sportovci. Ty se vyrobí z kovů, získaných recyklací starých elektronických zařízení. Díky tomu vznikne přibližně 5000 zlatých, stříbrných a bronzových medailí pro nejlepší sportovce olympiády. (Moore 2019)

Velkou pozornost budou také poutat dva robotičtí maskoti, jejichž úkolem bude vítat sportovce a diváky. Ti dokáží rozpoznávat osoby pomocí kamer a následně je doprovodit na místo. (Sedláček 2019)

Po tragické nehodě ve Fukušimě se Japonsko kompletně vzdalo zdrojů z jaderné energie a stále zde roste podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Olympijské hry se mají stát přehlídkou alternativních zdrojů.

Proto zde napříč krajinou rostou nové solární elektrárny. Cílem této několikatýdenní akce je prezentovat využití energie výhradně z obnovitelných zdrojů. Během OH se počítá s využitím jak sluneční, tak i geotermální energie.

Odpady a recyklace

Na ostrovní olympiádě se rozhodli bojovat s jednorázovými plasty. Proto si organizační komise vytyčila cíl využít alespoň 65 % obnovitelných materiálů. Například se to má týkat také jmenovek zaměstnanců, nebo antidopingové sady.

Dalším projevem ekologického myšlení je způsob výroby slavnostních uniforem sportovců na zahajovací ceremoniál, které budou šity z recyklovaných kusů oblečení. (Svačina 2019)

Olympijské hry se uskuteční na stadionu, který vyrostl na stejném místě v japonské metropoli jako aréna na OH roku 1964. Také ostatní stadiony by měly být stavěny na bývalých stadionech pro šetření financí a prostředí. (ČTK, iDNES.cz 2019)

OH v Japonsku mají být opravdu nadčasové. To dokládá i plánovaná technologie na snižování teploty. To se má realizovat pomocí technologie na rozprašování mlhy o velikosti nanočástic. K dalšímu snížení má napomoci speciální povrch silnic a chodníků, který sníží teplotu až o 8 stupňů. Dalším krokem bude nástřik asfaltu a betonu látkou, která vyvolá pocit o několik stupňů nižší teploty. Dále by divákům měli posloužit klimatizované stany v diváckých zónách. (ČTK 2019)

Možné další využití olympijských zařízení

M. Vlnas (2017) se zamýšlel nad olympijskými stavbami a jejich využití po ukončení her. Popsal možnost dle dlouhodobého makroekonomického efektu. Viz tabulka 2.

TYP SPORTOVIŠTĚ	POZNÁMKY K NÁSLEDNÉ VYUŽITELNOSTI
Olympijský stadion	Nově postavený stadion lze použít pro národní a mezinárodní sportovní akce, politické, náboženské a kulturní události nejvyššího významu a v neposlední řadě může mít komerční využití. Samotná existence stadionu obvykle přitahuje další události.
Olympijská hala	Většina hostitelských měst již má olympijskou halu pro sportovní a kulturní akce. Je otázkou, zda je pro město přínosné stavět další sportovní halu, protože její ekonomická životaschopnost závisí na množství různých pořádaných akcí a pro její návratnost není ryze sportovní využití obvykle postačující.
Multifunkční hala	Hostitelské město může pro tyto účely využít již existující veletržní halu nebo kongresové centrum. Výstavba nové budovy, či modernizace stávající může po skončení olympiády zvýšit atraktivitu konaných veletrhů nebo se město stane vyhledávanou lokalitou pro pořádání kongresů.
Malé haly, malé stadiony	Jde o multifunkční haly a stadiony bez velkých tribun, které během olympiády slouží především pro trénink. Po skončení her slouží pro školy a rekreační sport.
Venkovní sportoviště	Venkovní sportoviště jsou dočasné instalace na volných plochách. Tyto plochy se po olympijských hrách obvykle stanou parky či rekreačními oblastmi. V atlantě 1996 byly dvě třetiny těchto ploch v centru města následně rozprodány jako lukrativní pozemky.
Olympijská vesnice, media centrum	Následné využití olympijské vesnice je pro různé druhy bydlení. Obvyklé typy jsou následující: sociální bydlení (1972, 1956, 1960, 1968, 1980), bydlení pro rodiny/studenty (1972, 1976), luxusní bydlení (1988, 1992), studentské koleje (1984, 1996) (munoz, 1996, str. 49). Mediální centrum v barceloně 1992 bylo po skončení olympiády využíváno jako univerzitní budova.
Speciální sportoviště	Speciální sportoviště mohou být využita pouze pro velmi omezený okruh sportů. Tato sportoviště jsou vhodná pouze pro trénink a příležitostné soutěže.
Veledrom	Veledrom je natolik specifický, že je v podstatě možné využít jej pouze pro cyklistiku. Může sloužit pro trénink a hostit cyklistické závody. Většina měst nedisponuje tímto zařízením a obvykle je nutné postavit nový veledrom pro potřeby olympijských her. V montrealu byl veledrom přestavěn na výstavní centrum, protože nebylo možné pokrýt provozní náklady z malého sportovního využití (phillips, 1989).
Plavecký stadion	Plavecký stadion se po skončení olympijských soutěží obvykle otevře pro veřejnost, čímž se navýší kapacita rekreačněsportovních zařízení daného města. Jelikož se jedná o závodní bazén, nikoli o „akvapark“, je nepravděpodobné, že příjmy ze vstupného plně pokryjí náklady na provoz a údržbu. Plavecký stadion je tak následně využíván pro trénink a doplněn o některé komerční aktivity. V atlantě 1996 byl plavecký stadion po skončení olympiády věnován místní univerzitě.

Tabulka 2: Poolympijské využití, M. Valnas (2017)

Závěr

Soudíme-li OH v Athénách z hlediska využitelnosti budov, je jasné, že budovy nenašly další uplatnění, jejich využitelnost je v Athénách minimální a osud sportovišť je pokryt prachem zašlých dějin. Z hlediska ekologického je patrný určitý pozitivní posun od předešlých her. Je potřeba vždy posuzovat ekologické dopady s určitým odstupem a logikou věci. Ohledně OH v Soči je zde veliká pravděpodobnost, že se snaží o využití jednotlivých staveb. Bohužel se to netýká celého komplexu, který, jak bylo zmíněno, je vystaven vandalismu a chátrání.

Domnívám se, že novodobý eko-pohled různých organizací postrádá to hlavní, tedy člověka a selský rozum. Tato skupina většinou staví sama sebe nad zákon a snaží se o vytvoření vlastní hodnotové hierarchie, která se neslučuje s přírodou, ale pouze s jejich egem a přesvědčením o své důležitosti a neomylnosti. [JaDl10] Nepochybně je důležité, starat se o životní prostředí, hledat cesty k zachování bohatství a krásy modré planety. Končím slovy Amerického básníka „Z hlediska politiky a ekologie se ukazuje, že člověk je takový hlupák a chamtivec, že mu není pomoci.“ Lawrence Ferlinghetti. Dostupné z: https://citaty.net/autori/lawrence-ferlinghetti/.

Literatura

1. VLNAS, Martin. Architektura olympijských her. Praha: Grada Publishing, 2017. ISBN 978-80-271-0213-6.

Internetové zdroje

1. [online] http://www.evvoluce.cz/vyukove-balicky/balicek24/c5_priloha7.pdf [cit. 2019-12-07].

1. Citáty slavných osobností [online] [cit. 201912-27]. Dostupné z: https://citaty.net/autori/lawrence-ferlinghetti/.
2. Český olympijský výbor, [online] [cit. 201912-27]. Dostupné z:
3. Environmentální udržitelnost olympijských her, [online] [cit. 201912-27]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/328249298_Environmental_Sustainability_of_Olympic_Games

https://www.olympic.cz/olympiada/53--ateny-2004

5. Most expensive Olympics in history: Sochi 2014 Games to cost over $50 billion. RT International. Dostupné online [cit. 2019-12-7]. (anglicky)

6. Odvrácená strana soči – domy nakřivo a náhrada nikde. ceskatelevize.cz[online]. 7.12.2019[cit.2019-12-7].Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/zoh/politika-abezpecnost/261933-odvracena-strana-soci-domy-nakrivo-a-nahrada-nikde/

7. Radim Svačina. TOKYO 2020: nejudržitelnější olympiáda v historii [online] 2019. [cit. 2019-12-13] dostupné z: https://blog.cope.cz/cs/technologie/tokyo-2020-nejudrzitelnejsi-olympiada-v-historii

8. Russia Blows $51bn on Sochi Winter Olympics as Costs Spiral. International Business Times UK [online]. 2019-12-07. Dostupné online: https://www.ibtimes.co.uk/russia-blows-51bn-sochi-winter-olympics-costs-spiral-1435507

9. Shotaro Honda Moore, How Japan Plans To Make Tokyo 2020 More Eco-friendly [online] 2019. [cit. 2019-12-13] dostupné z: https://medium.com/age-of-awareness/how-japan-plans-to-make-tokyo-2020-more-eco-friendly-c7b632c6a4be

10. Stadion pro olympijské hry v Tokiu už je hotový [online] 2019. [cit. 2019-12-13] dostupné z: https://www.idnes.cz/oh/tokio-2020/olympijsky-stadion-tokio.A191130_101635_olympiada-tokio-2020_tof

1. The Guardian, [online] [cit. 201912-27]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/sport/gallery/2014/aug/13/abandoned-athens-olympic-2004-venues-10-years-on-in-pictures
2. Udržitelnost a olympijské hry: Případ Atén 2004 [online] [cit. 201912-27]. Dostupné z:https://www.researchgate.net/publication/240311940_Sustainability_and_the_Olympics_The_case_of_Athens_2004

13. V Tokiu chtějí poručit vedru, teplotu při olympijských hrách mají snížit nanotechnologie [online] 2019. [cit. 2019-12-13] dostupné z: https://www.irozhlas.cz/sport/ostatni-sporty/olympijske-hry-tokio-2020-pocasi-vedro-nanotechnologie_1807241017_vman

14. Vojtěch Sedláček. Japonsko se chce ukázat jako technologická velmoc. Na olympiádě v Tokiu budou roboti i recyklované medaile [online] 2019. [cit. 2019-12-13] dostupné z: https://www.czechcrunch.cz/2019/07/presne-za-rok-vypuknou-letni-olympijske-hry-v-tokiu-chybet-nebudou-roboti-ani-recyklovane-medaile/

15. William Will the Tokyo 2020 Olympics be the “eco Olympics”? [online] 2015. [cit. 2019-12-13] dostupné z: https://www.japantrends.com/will-the-tokyo-2020-olympics-be-the-eco-olympics/

1. Žádná zlatá medaile za životní prostředí na olympijských hrách v Aténách [online] [cit. 201912-27]. Dostupné z: https://wwf.panda.org/?14216%252FNo-gold-medal-for-the-environment-in-the-Athens-Olumpics10.

---

[1] Fluorované uhlovodíky (HFC) jsou skupinou organických látek obsahujících uhlík, fluor a vodík – jde o těkavé, bezbarvé, nezapáchající a nehořlavé látky s takřka žádnou reaktivitou, které se v přírodě přirozeně nevyskytují. Uplatnění nacházející především jako náhrada freonů v chladničkách a klimatizacích – HCF sice nepoškozují ozónovou vrstvu, patří ale mezi velmi účinné skleníkové plyny. Zdroj: Havel, M., Válek, P. (2014) Arnika. Online https://arnika.org/fluoruhlovodiky-hfc.

---

[JaDl1]Spíše ohrožují

[JaDl2]Pokud jej mají dokumentovat následující body, tak to neplatí. Prosím o nějaké jiné argumenty.

[JaDl3]Tady je jasné, že když je dostavěno, tak se dopad stavění sníží... Nebo pokles souvisí s něčím jiným?

[JaDl4]dtto

[JaDl5]dává smysl jen jako součást předchozího bodu

[JaDl6]dtto

[JaDl7]pokud již bylo dostavěno, tak to není argument. Byla tedy přijata nějaká opatření na zlepšení postupů při výstavbě?

[JaDl8]V jakém období?

[JaDl9]Jsou stále využívány? Pokud ne, a chátrají, tak zde je vidět, jak ekonomické ukazatele zkreslují celkový přínos ekonomiky.

[JaDl10]Na tento názor máte právo, nicméně argumenty uvedené výše svědčí o opaku. Odporuje to i následnému citátu.