Wikipedista:IvetaK/Pískoviště

Trestný čin propadnutí majetku

==== Propadnutí majetku ====

je jedním z trestů, které mohou soudy uložit za trestný čin. Propadnutí majetku je pokládáno za nejpřísnější majetkový trest. Postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu část, kterou určí soud ( např. movitost ) v souladu s § 66 zákona č. 40/2009., Sb., trestní zákoník, v platném znění. Výrokem o propadnutí majetku zaniká zákonné společenství majetkové, tím je myšleno společné jmění manželů. Vlastníkem propadlého majetku se stává stát.

Vyloučení z propadnutí majetku

Trest propadnutí majetku se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o nichž je třeba uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.

==== Ukládání trestu ====

Soud může trest propadnutí majetku uložit spolu s dalším trestem za předpokladu, že se odsuzuje pachatel nejčastěji k trestu výjimečnému nebo za zvlášť závažný zločin, přičemž pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se alespoň snažil získat majetkový prospěch. Tento trest však může být uložen také samostatně, a to za předpokladu, že vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a k osobě a poměrům pachatele není nutno uložit trest jiný, tento trest lze uložit alternativně.<ref name=""trestní zákoník"">{{Citace Sbírky zákonů

Trest alternativní

Trest propadnutí majetku může být trestem alternativním, tzn., že je alternativou k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Pachatel trestného činu tak není uvězněn, neboť má povinnost dodržovat určité povinnosti a respektovat omezení. Tento trest je tak mnohými považován za alternativní tzv. v užším slova smyslu, nicméně vzhledem k tomu, že není spojen se ztrátou svobody ( s nepodmíněným trestem odnětí svobody ), tak jejich zařazení lze považovat za diskutabilní.