Wikipedista:Hanzys/pískoviště2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Harmonikový nasávač
Harmonikový nasávač

Harmonikový nasávač

Je přenosný detektor, který se používá spolu s délkovými detekčními trubicemi k indikaci různých plynů ve zkoumaném důlním a povrchovým ovzduší.[1] V roce 1961 bylo v provozu OKD 80 kusů detektorů a v roce 1963 již bylo 1932 kusů.[2] Jednalo se o detektory typu LS III, dále GCH 1 vyráběné v bývalem SSSR a polský typ WG 2 61[3]. Indikaci a detekci pomocí detektoru provádí záchranáří a THZ pracovnící.[1]

V OKD se od roku 1967 používájí dva typy československých harmonikových nasávačů o objemu 100 cm3:

  1. UNIVERZAL 66
  2. UNIVERZAL 86

Nasávač se skládá z těchto hlavních částí

  • hlavice pro detekční trubice
  • omezovací řetízek s ulamovačem hrotů
  • víko s výfukovým ventilem
  • pryžový vrapový vak (harmonika)[4]

Postup při převzetí přístroje ve výdejně indikační a detekční techniky uživatelem[editovat | editovat zdroj]

  1. Provede se kontrola těsností přístroje tak, že do nasávače vložíma detekční trubičku (nesmí mít ulomené hroty) a následně stiskneme nasávač. Po dobu 30 sekund nesmí dojít k rostažení vrapového vaku (přístroj je těsný).[4]
  2. Následně zkontrolujeme počet a druhy detekčních trubic (podle předpokladu měření).[4]

Měření pomocí nasávače[editovat | editovat zdroj]

  1. U vybrané detekční trubice (zvolený plyn) před měřením ulomíme v ulamovači hrotů obě špičky
  2. Detekční trubici vložíme do nasávače tak, aby šipka na trubici směřovala k nasávači (ve směru nasávaného ovzduší)
  3. Stlačíme nasávač a následně ho uvolníme (čekáme, až se napne omezovací řetízek). Počet stlačení nasávače závisí dle druhu detekční trubice a koncentraci plynů.
  4. Následně vyhodnotíme výsledek měření, tím že na stupnici odečteme délku zabarvení indikační vrstvy na detekční trubici.
  5. Vybarvení exponované indikační vrstvy je stále po dobu 8 hodin jen u detekčních trubic CO - 0,001% (nízkoprocentní) a H2S-1, pokud budou vzduchotěsně uzavřené.
  6. V těžko přístupných místech, pod stropem, v úzkých profilech, kanálech apod., lze provádět detekci pomocí prodlužovací hadičky.
  7. Po ukončení měření je nutno nasávač pětkrát prosát čerstým ovzduším (stiskneme bez vložené detekční trubice).

Detekční trubice[editovat | editovat zdroj]

  • Náplń v detekčních trubic reaguje jen s jedním plynem
  • Přítomnost jiného plynu stanovení měření neovlivní (výjimku tvoří pouze CO 0,001% v přítomnosti CnHm)
  • Vyhodnocuje se podle stupnice na trubici
  • Odečítá se v procentech %
  • Odečítá se v ppm (1 ppm %=0,0001%, 1 %= 10 000 ppm)
  • Přesnost měření je +- 10% ze skutečné hodnoty u kyslíkových trubic
  • Přesnost měření je +- 15% ze skutečné hodnoty u trubic NO+NO2
  • Přesnost měření je +- 25% ze skutečné hodnoty u ostatních trubic[4]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b FASTER, PETR. Báňské záchranářství.. Ostrava: Montanex, 2000. 485 s. Dostupné online. ISBN 80-7225-043-4, ISBN 978-80-7225-043-1. OCLC 46962504 S. 229. 
  2. Detekce plynů. Listovka [online]. Ostravský horník, 1964 [cit. 19.5.2020]. Dostupné online. 
  3. HAVRÁNEK, Z. Detektor WG 2-62. Čtvrletník [online]. HBZS Ostrava, 1964 [cit. 20.5.2020]. Dostupné online. 
  4. a b c d FENCL, Jaroslav. pracovní pravidla pro používání harminikového nasávače. www.hbzs-ov.cz [online]. Ředitel HBZS Ostrava, 2013 [cit. 19.5.2020]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FASTER, Petr, Roman MAKARIUS a Václav POŠTA. Báňské záchranářství 1: kompendium pro báňského záchranáře, Ostrava: Montanex, 2000. ISBN 9788072252718
  • ZIELINSKA, Petra. Důlní ovzduší a metody jeho měření. Ostrava, 2018. Bakalářská práce. VYSOKÁ ŠKOLA BÁŃSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]