Wikipedista:Gabriel Svoboda~cswiki/Pískoviště
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto rámcového rozhodnutí se rozumí:
a) "dítětem" každá osoba mladší 18 let;
b) "dětskou pornografií" pornografický materiál, který zobrazuje:
i) skutečné dítě, které se aktivně nebo pasivně účastní jednoznačně sexuálního jednání, a to včetně dráždivého vystavování přirození nebo ohanbí dítěte, nebo
ii) skutečnou osobu se vzhledem dítěte, která se aktivně nebo pasivně účastní jednání uvedeného v bodě i), nebo
iii) realistické znázornění neexistujícího dítěte, které se aktivně nebo pasivně účastní jednání uvedeného v bodě i);
c) "počítačovým systémem" zařízení nebo skupina propojených nebo souvisejících zařízení, z nichž jedno nebo více provádí na základě programu automatické zpracování údajů;
d) "právnickou osobou" subjekt, který má takové postavení podle použitelného práva, s výjimkou států nebo jiných veřejných subjektů vykonávajících státní moc a veřejných mezinárodních organizací.
Článek 2
Trestné činy týkající se pohlavního vykořisťování dětí
Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti těchto úmyslných jednání:
a) donucování dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických dílech nebo kořistění prostřednictvím dítěte nebo jiné vykořisťování dítěte k takovým účelům;
b) najímání dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických dílech;
c) provádění sexuálních praktik s dítětem, pokud
i) je k nim použito nátlaku, síly nebo pohrůžek;
ii) je dítěti za jeho účast na sexuálních praktikách placeno nebo mu jsou poskytovány jiné odměny nebo výhody nebo
iii) dochází ke zneužití uznávaného postavení důvěry, nadřízenosti nebo vlivu nad dítětem.
Článek 3
Trestné činy týkající se dětské pornografie
1. Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti těchto úmyslných jednání, jsou-li prováděna neoprávněně, bez ohledu na to, zda jsou prováděna prostřednictvím počítačového systému či nikoli:
a) výroba dětské pornografie;
b) prodej, rozšiřování nebo další předávání dětské pornografie;
c) nabízení nebo zpřístupňování dětské pornografie;
d) pořizování nebo držení dětské pornografie.
2. Členský stát může vyloučit trestněprávní odpovědnost za jednání týkající se dětské pornografie:
a) uvedené v čl. 1 písm. b) bodu ii), pokud skutečné osobě se vzhledem dítěte bylo v době zobrazení ve skutečnosti 18 let nebo více;
b) uvedené v čl. 1 písm. b) bodech i) a ii), pokud v případě výroby a držby jsou vyobrazení dětí, které dosáhly pohlavní dospělosti, vyráběna a držena s jejich souhlasem a výhradně pro jejich vlastní soukromé užívání. I za předpokladu, že byl souhlas prokázán, nebude na něj brán zřetel, pokud za účelem jeho dosažení byl zneužit například vyšší věk, dospělost, situace, postavení nebo zkušenosti pachatele nebo závislost oběti na pachateli;
c) uvedené v čl. 1 písm. b) bodu iii), pokud je prokázáno, že pornografický materiál je vyroben a držen výrobcem výhradně pro jeho vlastní soukromé užívání, a to za podmínky, že k jeho výrobě nebyl použit žádný pornografický materiál uvedený v čl. 1 písm. b) bodě i) a ii), a za předpokladu, že zde nehrozí další rozšiřování materiálu.
Článek 4
Návod, pomoc, účastenství a pokus
1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění trestnosti návodu, pomoci a účastenství na spáchání protiprávních jednání uvedených v článcích 2 a 3.
2. Každý členský stát přijme opatření k zajištění trestnosti pokusů o spáchání jednání uvedených v článku 2 a čl. 3 odst. 1 písm. a) a b).
Článek 5
Sankce a přitěžující okolnosti
1. S výhradou odstavce 4 přijme každý členský stát opatření nezbytná k zajištění toho, aby protiprávní jednání uvedená v článcích 2, 3 a 4 podléhala trestům odnětí svobody s horní hranicí alespoň mezi jedním a třemi roky.
2. S výhradou odstavce 4 přijme každý členský stát opatření nezbytná k zajištění toho, aby tato protiprávní jednání podléhala trestům odnětí svobody s horní hranicí alespoň mezi pěti a deseti roky:
a) trestné činy uvedené v čl. 2 písm. a) spočívající v "donucování dítěte k prostituci nebo k účasti na pornografických dílech" a trestné činy uvedené v čl. 2 písm. c) bodu i);
b) trestné činy uvedené v čl. 2 písm. a) spočívající v "kořistění prostřednictvím dítěte nebo jiném vykořisťování dítěte k takovým účelům" a trestné činy uvedené v čl. 2 písm. b), v obou případech, pokud jde o prostituci a pokud je splněna nejméně jedna z následujících okolností:
- oběť je dítě nedosahující podle vnitrostátních právních předpisů věku pohlavní dospělosti,
- pachatel úmyslně nebo z nedbalosti ohrozil život dítěte,
- trestné činy byly spáchány za použití hrubého násilí nebo způsobily dítěti vážnou újmu,
- trestné činy byly spáchány v rámci zločinného spolčení ve smyslu společné akce 98/733/SVV bez ohledu na výši trestu uvedenou v této společné akci;
c) trestné činy uvedené v čl. 2 písm. a) spočívající v "kořistění prostřednictvím dítěte nebo jiném vykořisťování dítěte k takovýmto účelům" a trestné činy uvedené v čl. 2 písm. b), v obou případech pokud jde o pornografická díla, v čl. 2 písm. c) bod ii) a iii), čl. 3 odst. 1 písm. a), b) a c), pokud je oběť dítě nedosahující podle vnitrostátních právních předpisů věku pohlavní dospělosti a pokud je splněna nejméně jedna z okolností uvedených ve druhé, třetí a čtvrté odrážce písm. b) tohoto odstavce.
3. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby fyzické osobě, která byla odsouzena za některý z trestných činů uvedený v článcích 2, 3 nebo 4, mohlo být případně dočasně nebo trvale zabráněno ve výkonu pracovní činnosti vztahující se k dozoru nad dětmi.
4. Každý členský stát může za jednání související s dětskou pornografií uvedená v čl. 1 písm. b) bodu iii) stanovit další sankce včetně jiných než trestněprávních sankcí nebo opatření.
Článek 6
Odpovědnost právnických osob
1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, že právnické osoby lze činit odpovědnými za protiprávní jednání uvedená v článcích 2, 3 a 4, která v jejich prospěch spáchá jakákoli osoba jednající samostatně nebo jako člen orgánu dotyčné právnické osoby, která v této právnické osobě působí ve vedoucím postavení na základě
a) oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;
b) pravomoci přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby nebo
c) pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.
2. Kromě případů stanovených v odstavci 1 přijme každý členský stát opatření nezbytná k zajištění odpovědnosti právnických osob v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany osoby uvedené v odstavci 1 umožnil spáchání protiprávních jednání uvedených v článcích 2, 3 a 4 ve prospěch právnické osoby osobou jí podřízenou.
3. Odpovědnost právnické osoby podle odstavců 1 a 2 nevylučuje trestní stíhání fyzických osob pro spáchání trestných činů uvedených v článcích 2, 3 a 4, návodu k nim nebo účastenství na nich.
Článek 7
Sankce ukládané právnickým osobám
1. Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby právnickou osobu odpovědnou podle čl. 6 odst. 1 bylo možné postihnout účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, které zahrnují pokuty trestní nebo jiné povahy a mohou zahrnovat i jiné sankce, například
a) zbavení oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory;
b) dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti;
c) uložení soudního dohledu;
d) zrušení rozhodnutím soudu nebo
e) dočasné nebo trvalé uzavření provozoven, jichž bylo užito ke spáchání protiprávního jednání.
2. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění možnosti postihnout právnickou osobu odpovědnou podle čl. 6 odst. 2 účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi nebo opatřeními.
Článek 8
Příslušnost a trestní stíhání
1. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2, 3 a 4 a spáchaným
a) zcela nebo zčásti na jeho území;
b) některým z jeho státních příslušníků nebo
c) ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území.
2. Pokud byl trestný čin spáchán mimo jeho území, může dotyčný členský stát rozhodnout, že nebude uplatňovat pravidla o příslušnosti podle odst. 1 písm. b) a c) nebo že je bude uplatňovat pouze ve zvláštních případech nebo za zvláštních okolností.
3. Každý členský stát, který podle svých právních předpisů nevydává své státní příslušníky, přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti a k případnému trestnímu stíhání ve vztahu k trestným činům uvedeným v článcích 2, 3 a 4, pokud byly spáchány jeho státními příslušníky mimo jeho území.
4. Každý členský stát vyrozumí generální sekretariát Rady a Komisi o svém rozhodnutí použít odstavec 2 a případně uvede zvláštní okolnosti nebo podmínky, za kterých své rozhodnutí použije.
5. Každý členský stát přijme opatření nezbytná k založení své příslušnosti pro trestné činy podle článku 3, případně podle článku 4, spáchané prostřednictvím počítačového systému, do kterého bylo vstoupeno z jeho území, bez ohledu na to, zda se počítačový systém samotný nachází na jeho území či nikoli.
6. Každý členský stát přijme nezbytná opatření k tomu, aby v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy bylo možné trestně stíhat přinejmenším nejzávažnější trestné činy uvedené v článku 2 poté, co oběť dosáhla zletilosti.
Článek 9
Ochrana obětí a pomoc obětem
1. Členské státy zajistí, aby vyšetřování ani stíhání trestných činů, na které se vztahuje toto rámcové rozhodnutí, nezáviselo na výpovědi ani trestním oznámení vzneseném obětí trestného činu, a to přinejmenším v případech, na které se vztahuje čl. 8 odst. 1 písm. a).
2. Oběti trestných činů uvedených v článku 2 je třeba považovat za zvlášť zranitelné oběti podle čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 4 a čl. 14 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2001/220/SVV ze dne 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení [15].
3. Každý členský stát přijme veškerá možná opatření k zajištění vhodné pomoci pro rodinu oběti. Každý členský stát zejména v případech, kdy je to vhodné a možné, uplatní ve vztahu k této rodině článek 4 rámcového rozhodnutí 2001/220/SVV.
Článek 10
Místní působnost
Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar.
Článek 11
Zrušení společné akce 97/154/SVV
Zrušuje se společná akce 97/154/SVV.
Článek 12
Provedení
1. Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rámcovým rozhodnutím nejpozději do 20. ledna 2006.
2. Ke stejnému dni členské státy sdělí generálnímu sekretariátu Rady a Komisi znění předpisů, kterými se v jejich vnitrostátním právu zavádějí povinnosti vyplývající z tohoto rámcového rozhodnutí. Na základě těchto údajů a písemné zprávy předložené Komisí prověří Rada nejpozději do 20. ledna 2006, do jaké míry dosáhly členské státy souladu s tímto rámcovým rozhodnutím.
Článek 13
Vstup v platnost
Toto rámcové rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 22. prosince 2003.
Za Radu
předseda
A. Matteoli
[1] Úř. věst. C 62 E, 27.2.2001, s. 327.
[2] Úř. věst. C 53 E, 28.2.2002, s. 108.
[3] Úř. věst. C 19, 23.1.1999, s. 1.
[4] Úř. věst. L 63, 4.3.1997, s. 2.
[5] Úř. věst. L 138, 9.6.2000, s. 1.
[6] Úř. věst. L 333, 9.12.1998, s. 1. Společná akce naposledy pozměněná rámcovým rozhodnutím 2001/500/SVV (Úř. věst. L 182, 5.7.2001, s. 1).
[7] Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1.
[8] Úř. věst. L 322, 12.12.1996, s. 7.
[9] Úř. věst. L 342, 31.12.1996, s. 4.
[10] Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 4.
[11] Úř. věst. L 105, 27.4.1996, s. 1.
[12] Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 1.
[13] Úř. věst. L 33, 6.2.1999, s. 1.
[14] Úř. věst. L 34, 9.2.2000, s. 1.
[15] Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 1.