Wikipedista:Eliška Halaštová/Pískoviště

Obchodně vážený efektivní směnný index

Obchodně vážený efektivní směnný index je běžná forma efektivního směnného indexu (popisuje sílu měny v poměru k jiným měnám), je mnohostranný směnný index. Je sestaven jako vážený průměr směnných kurzů domácí versus cizí měny, přičemž váha každé zahraniční země se rovná jejímu podílu na obchodu. V závislosti na účelu, pro který se používá, to může být zváženo pro export, pro import nebo pro celkový zahraniční obchod.

Podle tohoto přístupu lze efektivní směnný kurz vypočítat jako poměr normalizované směnné hodnoty měny vůči americkému dolaru k normalizované směnné hodnotě srovnávacího měnového koše (portfolio vybraných měn s různými váhami) vůči americkému dolaru.

Obchodně vážený efektivní směnný index je ekonomickým ukazatelem pro srovnání směnného kurzu země vůči směnným kurzům její hlavních obchodních partnerů. V tomhle modelu pohyby měn obchodních partnerů s větším podílem na vývozu a dovozu mají větší vliv na efektivní směnný kurz. V dnešním globalizovaném světě je efektivní index směnného kurzu mnohem užitečnější než bilaterální směnný kurz, hlavně pro hodnocení změn konkurenceschopnosti.

Použití obchodních vah v globalizované ekonomice je zcela zavádějící, protože množství obsahu přidané hodnoty v exportu určeném pro zemi se může významně lišit od hrubé hodnoty exportu odesílaného do této země. [1]

Měnový koš

Je definován jako srovnávací ukazatel pro měny. Jde o skupinu měn s různou vahou, podle kterých můžeme stanovit tržní hodnotu měny. Měnový koš se také používá proti kolísání měn. Známým příkladem měnového koše je například Evropská měnová jednotka. [2], [3]

Existují dva způsoby, jak docílit udržení fixního kurzu. První z nich je zafixování vůči jedné nebo více světových měn = měnový koš. Počet měn není pevně stanovený a závisí na rozhodnutí ČNB. Na rozhodnutí ČNB závisí i stanovení váhového podílu v měnovém koši či časový horizont, kdy jsou váhové podíly aktualizovány.

Special Drawing Rights = zvláštní práva čerpání jsou mezinárodní rezervou, která byla zavedena Mezinárodním měnovým fondem v roce 1969 k zajištění potřebné výše mezinárodních rezerv, odpovídající potřebě mezinárodního obchodu. Úloha SDR byla doplňovat úlohu tehdejších rezervních aktiv (zlato, USD).

SDR představují pro své držitele aktivum, zvýšení jejich devizových rezerv. IMF (Mezinárodní měnový fond) je oprávněn vytvořit a přidělit SDR členským zemím IMF, které se na operacích s SDR zúčastní – tj. účastníkům tzv. Správy zvláštních práv čerpání. Hodnota SDR je určována denně, přičemž SDR je tvořeno košem pěti hlavních měn – EUR, GBP, JPY, USD a čínským RMB, který byl do koše zařazen s účinností od 1. 10. 2016. Složení tohoto měnového koše je každých pět let přezkoumáno, aby byla zajištěna reprezentativní úroveň vah jednotlivých měn v měnovém koši. [4]

Domácí měna je většinou na předem určený koš zahraničních měn navázána podle pevného kurzového režimu. Na začátku hospodářské transformace České republiky byla česká koruna navázaná na koš pěti měn, konkrétně na německou marku, francouzský frank, britskou libru, americký dolar a rakouský šilink. Později už to byl koš dvou měn, a to německé marky a amerického dolaru. [5]

Evropská měnová jednotka

Evropská měnová jednotka je známým příkladem měnového koše. Má zkratku ECU a byla složená z měn členských zemí Evropského hospodářského společenství (např. z 3,8 belgických franků, 0,828 německých marek, 0,217 dánských korun atd.). Množství měn byla určena ekonomickou sílou příslušné země. Po pěti letech se pak prováděly revize vah a případně řazeny do koše nové měny. Složení koše je fixní od Maastrichtské smlouvy, takže do ní nebyli zahrnuté před zavedením eura rakouský šilink, švédská koruna a finská marka. ECU zaniklo vznikem eurozóny a bylo nahrazeno jednotnou měnou euro v poměru jedna ku jedné.

ECU mělo v Evropském měnovém systému různé úlohy. Sloužilo například jako rezervní měna pro vypořádání pohledávek a závazků vzniklých z intervenční aktivity členských centrálních bank EMS. Taky se používalo ke stanovení centrálních parit národních měn, které byly v mechanismu směnných kurzů. A nakonec bylo i konstrukčním prvkem indikátorů divergence. [6]

Reálný efektivní kurz

Jako indikátor vývoje mezinárodní konkurenceschopnosti se používá taky reálný efektivní kurz (REER). Jde o relativní ceny a náklady v konkrétní měně. Pokud je hodnota REED nad 100, znamená to, že konkurenceschopnost země se snižuje oproti základnímu období. Když index klesne pod 100, konkurenceschopnost se proti základnímu období zvyšuje. REER se počítá metodou váženého geometrického průměru poměru indexu nominálního kurzu a cenových indexů, při výpočtu se zvažují taky podíly největších obchodních partnerů na obratu zahraničního obchodu. [7]

Evropský mechanismus směnných kurzů

Evropský mechanismus směnných kurzů, anglicky Exchange Rate Mechanism se zkratkou ERM byl důležitou součástí Evropského měnového systému. Ten fungoval od března 1979 do vytvoření eurozóny 1. ledna 1999. Členské země ERM měly stanovenou centrální paritu vůči ECU, díky nim se vyčíslovaly centrální parity pro dvoustranné kurzy členských měn. Flutktuační pásma měla původně základní stanovenou šířku ± 2¼ % a takzvané indikátory divergence měly ukazovat a varovat na nadměrné odchylování kurzu od centrální parity. Po měnových změnách v letech 1992 až 1993 se fluktuační pásma rozšířily na ± 15 %. Takto ERM fungoval do vzniku eurozóny. Účast v tomto režimu byla jedním z maastrichtských konvergenčních kritérií. Po režimu ERM nastoupil ERM II., který upravoval kurzové otázky mezi členy a nečleny eurozóny.

Pravidla ERM II. Byla schválena v prosinci 1996 na summitu Evropské rady v Dublinu, návrh vypracoval Evropský měnový institut. Účast v ERM II. Je dobrovolná, stále využívá široká fluktuační pásma ± 15 % a centrální parity stanovuje jako kurzy národních měn vůči euru.

Česká republika členem ERM II. Není. O zapojení může rozhodnout vláda po doporučení České národní banky a Ministerstva financí. Strategie přistoupení ČR k eurozóně vnímá členství v ERM II. Jako vstupní bránu do eurozóny a Česká republika by podle ní neměla být v ERM II. Dýl než je nutné pro plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. [8]

Konvergenční kritéria o měnové stability

Stabilita měny je důležitá v kontextu Evropské unie. Pro členské země EU platí tzv. konvergenční kritéria, která musí splnit, aby mohly být přijaty do eurozóny. Plnění konvergenčních kritérií hodnotí ve dvouletých intervalech Evropská komise a Evropská centrální banka. [9] Mezi konvergenční kritéria patří i kritérium stabilit měny. Země musí být aspoň dva roky členem kurzového mechanismu ERM II. Podmínkou stability kurzu měny pak je, že má stát normální rozpětí bez značného napětí během posledních dvou let. [10] Při hodnocení stability kurzu se se taky posuzuje například míra odchylování od středního kurzu, vývoj krátkodobých úrokových diferenciálů, posuzování úlohy devizových intervencí či zohlednění mezinárodní finanční pomoci při stabilizaci měny. [11]

Zdroje:

[1] Federal Reserve Board - Home. Federal Reserve Board - Home [online]. Dostupné z: https://www.federalreserve.gov/default.htm

[2] Currency basket. Oxford reference [online]. Oxford University press [cit. 2020-11-28]. Dostupné z: https://www.oxfordreference.com/view/10.1093/oi/authority.20110803095653851

[4] IMF - Mezinárodní měnový fond | Mezinárodní instituce | Ministerstvo financí ČR. Ministerstvo financí ČR [online]. Copyright © 2005 [cit. 28.11.2020]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-instituce/imf-mezinarodni-menovy-fond-11650

[5] Ministerstvo financí ČR - Zavedení eura [online]. Dostupné z: https://www.zavedenieura.cz/cs/vykladovy-slovnicek/e-2335#evropska-menova-jednotka-european-currency-unit-ecu

[6] viz pozn. 4

[7] Reálný efektivní kurz koruny deflovaný cenovými indexy: Metodický list [online]. [cit. 2020-11-28]. Dostupné z: doi:Česká národní banka

[8] viz pozn. 4

[9] M | Výkladový slovníček | Ministerstvo financí ČR - Zavedení eura. Ministerstvo financí ČR - Zavedení eura [online]. Copyright © 2013, MF [cit. 28.11.2020]. Dostupné z: https://www.zavedenieura.cz/cs/vykladovy-slovnicek/m-2341

[10] Kritéria konvergence - Česká národní banka. Wayback Machine [online]. Copyright © Česká národní banka, 2003 [cit. 28.11.2020]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20181115024424/https:/www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/cr_eu_integrace/eu_integrace_04.html

[11] IMF - Mezinárodní měnový fond | Mezinárodní instituce | Ministerstvo financí ČR. Ministerstvo financí ČR [online]. Copyright © 2005 [cit. 28.11.2020]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/zahranicni-sektor/mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-instituce/imf-mezinarodni-menovy-fond-11650