Wikipedista:Dostálovi/Pískoviště
Zeno Dostál (* 12. listopadu 1934 Konice - 30.ledna 1996 Praha), byl český spisovatel a režisér.[editovat | editovat zdroj]
| Zeno Dostál | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. listopadu 1934 Konice u Prostějova, Československo |
| Úmrtí | 30. ledna 1996 Praha |
| Povolání | spisovatel, scénárista, filmový režisér |
| Vzdělání | Gymnázium Jiřího Wolkera, HTF UK Praha (bakalář) |
| Ocenění | Zlatý ledňáček 1996 /Golet v údolí/ Český lev 1995 za kameru a hudbu /Golet v údolí/ |
| Politická příslušnost | Bez politické příslušnosti |
| Manžel(ka) | Olga Bourková |
| Děti | Johana, Debora, Zuzana |
| Rodiče | Mojmír Dostál, Charlota Bock-Löw |
| Příbuzní | Igor Dostál (bratr) |
Život
Narodil se jako druhorozený syn konického advokáta, starosty, malíře a hudebníka JUDr. Mojmíra Dostála a Charloty, roz. Bock-Löwové. Oba rodiče byli za války vězněni v koncentračních táborech, synům poskytly dočasný asyl na venkově dvě z otcových sester. Rodiče přežili, ale krátce po návratu přišli při epidemii tyfu o staršího syna Igora. Zeno vystudoval klasické gymnázium v Prostějově, po neúspěšné přijímací zkoušce na Výtvarnou akademii v Praze začal studovat matematiku a výtvarnou výchovu na pražské Pedagogické fakultě. V důsledku otcova nového, tentokrát komunistického uvěznění, byl z kádrových důvodů ze studia vyloučen. V letech 1954-56 absolvoval základní vojenskou službu ve východoslovenském Trebišově a poté vystřídal řadu dělnických profesí (v acetonárně Litovel, v ostravských dolech), byl skladníkem, obchodním zástupcem, truhlářem a od r. 1959 topičem a poté strojvůdcem parní lokomotivy v kladenských hutích. V letech 1960-91 byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov, kde se vypracoval od pomocného rekvizitáře, asistenta režie a pomocného režiséra k II. režisérovi. Spolupracoval s O. Vávrou, L. Helgem, J. Krejčíkem, J. Machem, J. Jirešem, J. Herzem, K. Kachyňou. V roce 1969 se chystal debutovat jako režisér (scénář podle Času ozimů J. Křenka), z politických důvodů k tomu však nedošlo, k samostatné práci se dostal až v roce 1990 (celovečerní film Král kolonád podle vlastní prózy Lev).
Od r. 1961 publikoval příspěvky ve filmovém časopise Záběr (pod šifrou ZEDO), fejetony a povídky v Rudém právu, v Československém rozhlase, scénáristicky se prosadil v ostravské televizi (Modche a Rézi podle V. Rakouse). Do literatury vstoupil v roce 1981 triptychem Býk, Beran a Váhy, kterým zahájil cyklus inspirovaný znameními zvěrokruhu.
V devadesátých letech se věnoval psaní, filmové režii a působil jako předseda Židovské obce v Praze. Během šesti let realizoval řadu filmových projektů. Zemřel v důsledku maligního onemocnění při přípravě scénáře k filmové adaptaci Olbrachtovy povídky O smutných očích Hany Karadžičové, kterou později natočil pod názvem Hanele K. Kachyňa.
Literární dílo
- Býk, Beran a Váhy, MF 1981
- Lev a Štír, MF 1983
- Vrata (Střelec), ČS 1987
- Vodnář, MF 1987
- Rekrut (Rak), Blok 1989
- Labuť, FAVIA 1991, 1993
- Blíženci, FAVIA 1993
- Ryby, MF 1994
- Malý vůz, Akropolis 2021
- V rukopise zůstal:
- autobiografický román z dětství Soukromá trestní obžaloba
- Až za uherský rok, zamýšlený jako Kozoroh
- V 80. letech se projekt mapující proměnu venkova od první publiky po období normalizace stal terčem marxistického literárního kritika Vítězslava Rzounka, z toho důvodu vyšly některé z novel pod jinými názvy.
Filmové dílo
Chlípník, 1995
Odkazy
V. Novotný, Svět v trojklanném znamení, in: Zemědělské noviny, 13.3. 1982
B. Dokoupil,Třikrát z Hané, in: Tvorba, 31.3. 1982
J. Lukeš, O hrdinství a zbabělosti, in: Svobodné slovo, 28.7. 1983
Nesoustavná poetika. Milostný akt a erotické sblížení v současné české literatuře (ed. N. Macurová), in: Iniciály 1, 1991, č. 13, s. 37-42
P. Janoušek, Pět z dvanácti, in: Literární měsíčník 13, 1984, č. 3, s. 134n.
Slovník české literatury 1970-1981, Praha 1985, s. 71-72
V. Novotný, Ryby: kdyby – kdyby!, in: Tvar 5, 1994, č. 14, s. 20n.
V. Macura, Z. Ds.´Zodiac Novels, in: Czechoslovak and Central European Journal 11, 1992, č. 1
V. Macura, Případ Z.D. aneb Román ve zvěrokruhu, in: Tvar 6, 1995, č. 14, s. 10
B. Dokoupil – M. Zelinský, Slovník českého románu 1945 – 1991, Ostrava 1992, s. 32-34
B. Dokoupil – M Zelinský, Slovník české prózy 1945 – 1994, Otrava 1994, s. 48-50
P. Janoušek a kol., Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1, Praha 1999, s. 139-140