Wikipedista:Cesall/editujte s odvahou

= 'Afordance' = Afordance vyjadřuje vztah mezi předmětem, nebo prostředím a organismem, který aktérovi poskytuje konkrétní možnosti jednání (tlačítko například nabízí stisknutí). Jakožto vztah, tedy nevyjadřuje charakter samotného objektu, nebo aktéra, nýbrž předkládá možné akce.

Termín afordance, byl poprvé představen Jamesem J. Gibsonem (The Ecological Approach to Visual Perception!). Od té doby ovšem vzniklo několik dalších definicí. Některé se více vztahují k akcím, které jsou na základě povahy předmětu fyzicky možné, jiné zdůrazňují potřebu vědění a předchozí zkušenost aktéra. Rozdílné názory panují také na to, zda jsou možnosti jednání spojená s daným předmětem všem druhům společné, či nikoliv, případně liší-li se i u jedinců téhož druhu (Jiří Lukavský).

Koncept afordance pochází původně z ekologické psychologie, ale brzy se rozšířil do dalších oborů, jako jsou kognitivní psychologie, filosofie, design a v praxi se velmi využívá ve zvyšování intuitivnosti práce s počítačovými systémy.

Teorie

James J. Gibson ve své knize The Ecological Approach to Visual Perception z roku 1979 definoval afordance, jako možnosti jednání, které objekt aktérovi fyzicky umožňuje. Aktér spíše než jednotlivé kvality objektu (barva, velikost, a pod.) vnímá jeho afordance, tedy jaké možnosti jednání mu poskytuje. Afordance samozřejmě záleží i na dispozicích aktéra, schody například poskytují možnost chůze dospělému člověku, nikoli však batoleti. (Hammond)

V původní Gibsonově teorii afordance nehrálo učení velkou roli, jelikož možná jednání byl objektivně dána. S jiným pohledem na problém učení ovšem přišly Eleanor Gibsonová a Anne Pricková. Ve své knize z roku 2003 An ecological approach to perceptual learning and development tvrdí, že afordance nejsou aktérovi dány bezprostředně, nýbrž že musí být nejprve objeveny a on se je musí naučit používat.

V knize The Psychology of Everyday Things z roku 1988 Donald Norman pojal afordance nikoliv jako fyzicky možná jednání, jež ve vztahu ke konkrétnímu aktérovi daný předmět nabízí, ale jako jednání, které aktér vnímá jako možná. (Kaptelinin!) Svůj koncept afordací, tedy propojil s přesvědčením, hodnotami, cíli a zkušenostmi aktéra, které u Gibsonova pojetí neměly významnou úlohu.