Wikipedista:Cepice/Pískoviště

Největší tiskařské podniky

1. Melantrich

Ředitel Jaroslav Šalda

• národní socialisté
• od té doby na trhu bezkonkurenční – noviny, časopisy i knihy
• nejvýznamnější koncern meziválečné ČSR – rozvoj ve 30. letech
• pražské deníky
  • České slovo – nejdůležitější – oficiální vydavatel Melantrich, ne strana
  • Večerní České slovo – nejpopulárnější titul v ČSR, i ve střední Evropě
  • A-Zet (ve 30. letech populární, náklad až 135 tisíc výtisků)
  • Telegraf
• mimopražské deníky, časopisy (např. Ahoj na neděli, Pražský ilustrovaný zpravodaj, bulvární Rozruch…)
• lidový styl, orientace na většinového čtenáře

2. Novina

• 2. největší vydavatelský deník
• založena 1884
• tituly republikánské strana zemědělského a malorolnického lidu > Agrární strana – nejmocnější meziválečná strana
• deníky: konzervativní (Selské noviny)
• mnoho místních variant, nižší úroveň než LN
• krom jiného zpravodajství – praktické a servisní info zemědělcům – zajištění odbytu mezi straníky, ale i v družstevním hnutí
• pražský deník: Venkov * 1906 (dříve pro monarchistický)

3. Pražská akciová tiskárna (PAT)

• Národní listy (zal. 1861)
• vysoká úroveň rubrik, tradice, náklad kol. 30 tisíc ks, neděle o cca 10 tisíc ks víc; mezi odběrateli příslušníci polit. a eko. elity
• tisk Národních demokratů
• nejstarší tituly na čs. trhu
• pražské deníky

4. Českoslovanská akciová tiskárna (ČAT)

• méně úspěšná
• Čs. strana lidová
• 1910/1-1953
• deník Lidové listy (ústřední orgán strany)
• politicky lavírovaly (jako celá strana) mezi hradním a protihradním zaměřením
• špičkový novinář Alfréd Fuchs
• Pražský večerník (v Olomouci Našinec)

5. koncern Tempo

• Jiří Stříbrný
• komerční/bulvární tisk – novinka na českém novin. trhu – od 2. půle 20. let pikantnosti, celebrity, vraždy, tragédie, drobná neštěstí, soutěže
• Polední list, Šejderem a Expres (bulvár), Večery pod lampou

6. Lidová tiskárna Antonína Němce

• Sociálně demokratická strana
• Právo lidu a Večerník Práva lidu
• komunistický tisk: málo čtivé tituly, stranická propaganda, noviny Rozsévačka
• hlavní tiskový orgán; od počátku 20. let Rudé právo; dále: Večerník rudého práva
• oslovovali čtenáře nižších vrstev

První výtisky periodik

• před distribucí musel schválit odpovědný justiční úřad (dříve policie)
• v praxi: státní zastupitelství provádělo oficiálně tzv. konfiskaci závadných textů > rozhodnutí státního zástupce musel potvrdit soud > pak se to dověděl vydavatel a odpovědný redaktor > policie vydání zkonfiskovala po konfiskaci možno vytisknout
• bílá místa na místě potlačeného textu, cenzura extrémistů (nacisti, komunisti, extrémní katolíci)

Komunistický tisk

• hlavní tiskový orgán
• od počátku 20. let Rudé právo
• dále Večerník Rudého práva – málo čtivé tituly, stranická propaganda
• Rozsévačka

Pražské jaro (1967 – 1969)

Akční program KSČ

• 1968 – politický program
• ČsRo, ČST a ČTK převedeny pod vládu
• Ředitel ČsRo = Miloš Marko, ale řídí Rostislav Běhal, nový ředitel Zdeněk Hejzlar
• Koordinační výbor tvůrčích svazů – převzaté aktivity Fides – předseda Ladislav Helge, tajemník Ludvík Pacovský
• Dělnické výbory na obranu svobody tisku
• Do médií pronikaly aféry a skandály, investigativní žurnalistika
• Úvahy o reformě politického systému – články V. Havla, I. Svitáka, P. Pitharta
• Zájem publika, růst nákladů, zesílení segmentu kulturních časopisů (Literární listy)
• Ojediněle snížení nákladu Rudého práva

Zrušení cenzury

• 1968 – mimořádný sjezd Svazu čs. novinářů – podpora Dubčekovu vedení
• Požadavek začlenit svobodu slova do Ústavy
• Zrušení Svazu čs. novinářů
• Celostátní Ústředí novinářů ČSSR, předseda Vladimír Kašpar
• Zákon č. 84/1968 – cenzura je nepřístupná
• Vláda zrušila statut Ústřední publikační správy
• Manifest Dva tisíce slov – Ludvík Vaculík – vyšel v Literárních novinách, v Mladé frontě, Práci, Zemědělských novinách
• KSČ v oblasti médií ztratila vedoucí úlohu
• 20. – 21. 8. 1968 – vojenská intervence do Československa o Zaměstnanci rozhlasu odmítli zveřejnit zvací prohlášení ospravedlňující intervenci o ČTK zveřejnění fingovala o Pozvání musela zveřejnit sovětská média – Rozhlas vyzývá posluchače, aby nevypínali vysílače – před půlnocí Vladimír Fischer četl provolání předsednictva ÚV KSČ odmítající intervenci, poté Karel Hoffman přerušuje vysílání – Ilegální vysílání rozhlasu – J. Dientsbier, E. Kopecká, O. Neff – ČST vysílání v improvizovaných studiích (Kamila Moučková, Richard Houzovič) – Odvolání ředitelů ČsRo Zdeňka Hejzlara, ČST Jiřího Pelikána a ČTK Miroslava Sulka – Propagandistické vysílání Vltava z NDR a časopis Zprávy – Zastavena periodika Reportér, Politika, Kultúrný život – Černá kniha x bílá kniha – dokumenty mapující srpnové dny (Bílá = propaganda) – TV pořad Je to kniha bílá nebo proužkovaná – 1969 – Federální výbor pro tisk a informace, Český úřad pro tisk a informace – Cenzura, autocenzura – 1968 – 1969 – svobodné tvůrčí prostředí – Předběžná cenzura – Listy, Reportáže, Zítřek

Normalizace

• 17. 4. 1969 – G. Husák, 1. tajemník KSČ
• Cenzura, personální čistky, média jako nástroj propagandy, zastaveny desítky titulů, sankce, systém
• následné kontroly, autocenzura
• Změna až na počátku 80. let – zákon č. 180/1980 Sb.
• Zřízen Federální úřad pro tisk a informace, podřízen ÚV KSČ
• Předběžná kontrola pomocí tzv. mimořádných opatření

Informační zdroje

• ČTK – propagandistická agentura Orbis (vydával Československý svět, Socialistické Československo)
• kontrola přísunu informací ze zahraničí, zahraniční zpravodajové – spolupracovníci StB
• 80. léta – zavedení počítačů
• 1988 – první databanka ČTK

Tištěná média

• KSČ rozhodující vliv na tisk, rozhlas, TV
• Personální opatření v redakcích – očista – odvolán šéf Rudého práva
• 1969 – stranický dokument – opatření v oblasti hromadných sdělovacích prostředků
• Týdeník Tribuna – orgán ÚV KSČ
• Rudé právo a Slovo do vlastních řad
• Prohlášení Slovo do vlastních řad – otištěn v Rudém právu – zahájení normalizace médií
• Prominenti režimu – šéfredaktoři Rudého práva, Tvorby, Květů, ředitel ČST
• Zrušené tituly – Studentské listy, Reportéři, Listy, Politika, Dějiny a současnost, Zítřek, Orientace + nezávislé časopisy – Skauting, Junácká stezka, Tramp
• Struktura tištěných médií
  • Velký pokles titulů, tzv. ústřední tisk (celostátní), regionální tituly, podnikavý a závodní tisk, registrovaný tisk
    • Ústřední tisk – Rudé právo, Lidová demokracie, Svobodné Slovo, Mladá fronta, Práce,
    • Zemědělské noviny, Obrana lidu, Československý sport
  • Vydavatelé – politické strany, společenské organizace, státní orgány
  • Kulturně-společenská periodika – Tvorba, Literární měsíčník, Scéna, Ateliér

Tisk a přestavba

• polovina 80. let, Gorbačov, přestavba
• Uvolněnější deník Lidová demokracie, týdeník Mladý svět, ALE regulace přidělení papíru
• Zastarávání výrobních technologi
• Nenáročné čtení – Večerní Praha, Brněnský večerník, Moravskoslezský večerník

Samizdat

• Počátky v 50. letech
• Charta 77 – 40 novinářů (J.Hanák, K.Kynal, J.Dientsbier, J.Petránek)
• 1977 – Rudé právo zveřejňuje text Čí je to zájem? a Ztroskotanci a samozvací text
• Anticharta, tvrdá perzekuce signatářů
• Neoficiální periodika – psací stroj, omezený počet kopií
• Cyklostyl – větší počty kusů (Vokno)
• Technologický rozvoj – polovina 80. let – kopírka, počítač, bez nároku na zisk
• Samizdatové Lidové noviny
• Různé zaměření – informační bulletiny (Infoch – o Chartě 77)
• Aktuální publicistika – Ze zásuvky i z bloku, Komentáře, Lidové noviny
• Specializované tituly – Spektrum (chartisti – Klíma, Kantůrková…), Kritický sborník, Prostor, Střední Evropa, Revolver revue, Jednou nohou
• Undergroundová periodika – Vokno (příloha Voknoviny)

Informační agentura a videojournal

• 1988 – Východoevropská informační agentura
• Originální videojournal

Exilová média

– Mnichovské rádio Svobodná Evropa

– Pavel Tigrid – Paříž – Svědectví

– Absence cenzury, obtížná ekonomická stránka

– Od 1969 – mnichovský měsíčník Text

– Tajní agenti StB na Západě – záškodnické a desinformační aktivity

– Primární orientace obsahů na exilové publikum, výjimkou Listy Jiřího Pelikána, 1970, Řím

– Právo lidu – navazuje na politické listy první republiky

– Západ – 1979, Ottava

– Obrys

• Exilová tisková agentura a videomagazín:
  • 1975 – Palach Press, Jan Kavan, Londýn
  • Literární agentura Palach Press Bulletin
  • Titul Uncensored Czechoslovakia – anglická mutace Infochu
  • Audiovizuální Videomagazín – od 1985, Londýn, Karel Kyncl

Rozhlas

• 1969 – Bohuslav Cuňoupek – jmenován ústředním ředitelem, 1970 Ján Riško
• řada publicistů odchází do exilu
• 1970 – personální čistky
• Od 1972 redakce podléhaly útvaru Ústřední vysílání politického zpravodajství a publicistiky
• Příprava propagandistických pořadů proti exilu – Hovory z druhé strany
• 70. léta – programové proměny
• Vysílání ČsRo – 5 programových okruhů:
  • Celostátní zpravodajská stanice Hvězda
  • Národní stanice Praha a Bratislava
  • Kulturní stanice Vltava a Děvín
  • 1989 vzniká nový okruh pro mladé EM
• Zpravodajská relace, pořady:
  • Rozhlasové noviny
  • Propaganda – Jak já to vidím, Dělnický komentář, Lidé kolem nás, Zápisník zahraničních zpravodajů, Nad dopisy posluchačů, Vysílání pro ženy
• 1988 – Ozvěny dne
• S mikrofonem za sportem, Mikrofórum, Vysílá studio mladých
• Rozhlas podporuje dramatickou tvorbu, technické zaostávání

Televize

– Personální čistky, programové změny

– 70. léta – výstavba nového sídla na Kavčích horách

– 1969 – ředitel Jan Zelenka, 1989 – Libor Batrla

– Dokument Svědectví od Seiny, Obchod s důvěrou – snaha zdiskreditovat Tigridovo Svědectví

– Kvalitativní propad, přísná stranická kontrola

– 1970 – zahajuje vysílání druhý program

– Původní TV seriály, seriály pro děti

– 1972 – Československý svaz novinářů (nahrazuje Ústředí)

– Nakladatelství Novinář – měsíčník Novinář, Sešity novináře, Svět v obrazech

– 1977 – schváleny Zásady etiky socialistického novináře