Wikipedista:Alkrist/Pískoviště
Peer review[editovat | editovat zdroj]
Co je Peer review?[editovat | editovat zdroj]
Peer review je proces používaný v akademickém a vědeckém prostředí k hodnocení kvality, platnosti a relevance výzkumu před jeho publikováním nebo prezentací. Tato metoda zahrnuje hodnocení výzkumných prací, článků nebo návrhů experty ve stejném oboru (kolegy), kteří obvykle nejsou součástí výzkumného týmu. Hlavními cíli peer review jsou zajistit přesnost a integritu výzkumu, poskytnout konstruktivní zpětnou vazbu autorům a pomoci ve výběru kvalitních prací k publikaci nebo prezentaci. Proces pomáhá udržovat standardy kvality, zlepšovat výkon a poskytovat věrohodnost vědeckým a akademickým komunitám[1].
Obecný přehled[editovat | editovat zdroj]
Posuzování odborníky, známé jako peer review, je proces používaný k hodnocení a ověření odborných a vědeckých prací. Jedná se o klíčový prvek akademické a vědecké publikační komunity, který zajišťuje kvalitu, přesnost a důvěryhodnost výzkumu před jeho šířením veřejnosti. Proces peer review zahrnuje nezávislé odborníky, nazývané "peers", kteří hodnotí rukopis nebo výzkumný návrh předložený k publikaci v odborném časopise, sborníku konference nebo v žádosti o výzkumné financování.
Zde je obecný přehled, jak obvykle peer review proces probíhá:
- Předání: Výzkumníci odevzdají své rukopisy nebo výzkumné návrhy do odborného časopisu nebo konference.
- Redakční kontrola: Redakční tým časopisu nebo konference přezkoumá předložený materiál, aby zkontroloval základní požadavky, etická uvažování a dodržení zaměření publikace.
- Odborné hodnocení: Redaktor následně předá předložený materiál nezávislým odborníkům (peers) v oboru k detailnímu hodnocení. Ti, kteří jsou často sami výzkumníky nebo akademiky, posuzují práci z hlediska originality, metodologie, významu, jasnosti a platnosti.
- Zpětná vazba od odborníků: Odborníci poskytují zpětnou vazbu redaktorovi, nabízejí komentáře, návrhy a doporučení k vylepšením nebo opravám.
- Redakční rozhodnutí: Na základě zpětné vazby od odborníků redaktor rozhoduje o přijetí, revizi nebo odmítnutí příspěvku.
- Revize od autora: Pokud jsou požadovány revize, autoři mohou svou práci přepracovat a znovu odevzdat, což podléhá dalšímu kolečku peer review nebo redakčního hodnocení.
- Konečné rozhodnutí: Konečné rozhodnutí o publikaci je učiněno redaktorem s ohledem na přepracovaný rukopis a zpětnou vazbu od odborníků[2].
Historie vývoje Peer review[editovat | editovat zdroj]
Vývoj peer review: Sledování jeho historických kořenů Koncept peer review, nedílná součást odborné komunikace, se v průběhu staletí výrazně vyvíjel. Tento proces, zásadní pro ověřování akademické práce a udržování vědecké integrity, má bohatou historii, která odráží měnící se dynamiku šíření znalostí. Rané začátky a vědecká revoluce Peer review má své kořeny v době počátku vědecké revoluce v 17. století. Královská společnost v Londýně, založená v roce 1660, je často považována za formálního zakladatele procesu peer review. Toto období znamenalo významný posun ve způsobu, jakým byly vědecké poznatky ověřovány a šířeny. Královská společnost přijala proces, při kterém byly předkládané práce distribuovány členům pro jejich komentáře a schválení, čímž položila základy pro moderní praxi peer review.
18-19. století: Rozšíření a formalizace
18-19. století bylo svědkem rozšíření odborných časopisů, které přinesly více struktury do procesu peer review. Toto období vidělo zřízení specializovaných časopisů v různých oborech, což si vyžadovalo přísnější proces pro zajištění důvěryhodnosti publikované práce[zdroj]. Toto období také vidělo zavedení redakční rady, skupiny expertů, kteří převzali odpovědnost za peer review, čímž došlo k posunu od dřívějších, méně formálních metod.
20-21. století: Standardizace a výzvy
století znamenalo období standardizace procesu peer review. Vědecké a akademické komunity stále více uznávaly potřebu formální a standardizované metody pro hodnocení kvality výzkumu. Toto uznání vedlo k vývoji různých forem peer review, jako jsou jednostranně a oboustranně anonymní recenze, které usilovaly o eliminaci zaujatosti a zvýšení objektivity v hodnotícím procesu[3]. Nicméně toto období také zdůraznilo několik výzev v systému peer review, jako jsou problémy se zaujatostí, nedostatek transparentnosti a rostoucí zátěž pro recenzenty v důsledku proliferace vědeckých publikací. Digitální věk a otevřené hodnocení Příchod digitálního věku a internetu na konci 20. a na začátku 21. století transformoval peer review. Online platformy usnadnily rychlejší a širší šíření výzkumu a představily nové modely, jako je otevřené peer review. Tento model, kde jsou známy identity recenzenta i autora, si klade za cíl zvýšit transparentnost a odpovědnost v hodnotícím procesu[4].
Závěr
Historie peer review odráží vyvíjející se povahu vědeckého zkoumání a šíření znalostí. Od jeho neformálních kořenů ve vědecké revoluci až po strukturovaný a digitalizovaný proces dneška zůstává peer review základním kamenem akademické integrity a vědeckého pokroku. Jak postupujeme, neustále se přizpůsobuje a řeší své výzvy, přičemž si zachovává svůj hlavní cíl, kterým je zajištění důvěryhodnosti a kvality odborné komunikace.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SHATZ, David. Peer review: a critical inquiry. Lanham Boulder New York Toronto Oxford: Rowman & Littlefield Publishers, Inc 249 s. (Issues in academic ethics). ISBN 978-0-7425-1435-5, ISBN 978-0-7425-1434-8.
- ↑ STARCK, J. Matthias. Scientific peer review: guidelines for informative peer review. Wiesbaden [Heidelberg]: Springer Spektrum 59 s. (Essentials). ISBN 978-3-658-19915-9, ISBN 978-3-658-19914-2.
- ↑ PEH, Wcg. Peer review: concepts, variants and controversies. Singapore Medical Journal. 2022-02, roč. 63, čís. 2, s. 55–60. Dostupné online [cit. 2024-01-25]. DOI 10.11622/smedj.2021139.
- ↑ PEH, Wcg. Peer review: concepts, variants and controversies. Singapore Medical Journal. 2022-02, roč. 63, čís. 2, s. 55–60. Dostupné online [cit. 2024-01-25]. DOI 10.11622/smedj.2021139.