Wikipedie:WikiProjekt Knihovna umění/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pavel Holeka (2018)

Pavel Holeka (* 14. srpna 1945, Dvůr Králové nad Labem) je spisovatel, básník, překladatel a kolážista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství prožil v Úvalech u Prahy a Českém Brodě, roku 1954 žil v Lázních Bělohrad, odkud pocházeli jeho prarodiče. Absolvoval Střední všeobecně vzdělávací školu v Kralupech nad Vltavou a roku 1963 nastoupil jako laborant v Ústavu patologické fyziologie FVL UK. V následujícím roce začal studovat na Fakultě dětského lékařství, ale studia roku 1967 opustil. Krátce pracoval jako dělník v mělnickém přístavu a poté absolvoval dvouletou vojenskou službu ve Vojenské ústřední nemocnici v Praze-Střešovicích. Od roku 1970 byl zaměstnán jako úředník v podniku Technomat Praha.

Vytváření koláží se začal věnovat od roku 1967. Roku 1971 měl svou první autorskou výstavu. Setkání s katolickým knězem Bohumilem Štvánem otevřelo cestu k jeho duchovní konverzi a několikaletému přerušení výtvarné činnosti. V roce 1975 se oženil s Martou Procházkovou. Z manželství se narodily jeho děti Noemi (* 1977) a Matouš (* 1979).

K volné tvorbě se vrátil roku 1988 a v následujícím roce strávil týden na mezinárodním uměleckém festivalu v holandském Dalfsenu. Od roku 1992 je výtvarníkem ve svobodném povolání. V 90. letech se stýkal s Jiřím Kolářem (1993) a s historičkou umění Evou Petrovou, která uvedla jeho výstavu a katalog v okresní galerii v Náchodě (1995). V letech 2005-2010 byl zaměstnán jako knihovník. Je členem mezinárodních sdružení Christian Artists Europe a SIAC, od roku 2003 je členem Umělecké besedy, od roku 2012 členem Českého centra PEN klubu. Knižní vydání Hebrejské abecedy získalo roku 2010 cenu Ministra kultury v soutěži PNP Nejkrásnější české knihy (za rok 2009). Uskutečnil více než 50 samostatných výstav a zúčastňuje se kolektivních výstav, po roce 2003 zejména s Uměleckou besedou.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pavel Holeka je autodidakt. V dětství ho ovlivnil svět romantické a secesní obrazivosti, když si v dědečkově knihovně prohlížel časopisy Zlatá Praha z přelomu století. Jedna pro něj charakteristická skupina motivů má svůj původ v dobových ilustracích ve stylu Gustava Dorého z konce 19. století.[1]

Začínal jako básník a koláže ho zaujaly, když v 19 letech objevil časopis Host do domu ilustrovaný Jiřím Kolářem. Slovní obrazy už nestačily k výstižnému vyjadřování jeho představ, a proto začal vytvářet obrazy vizuální, složené se stejnou promyšleností jako báseň, jejíž úspornost v sobě nese velké bohatství významů, a proto i možností výkladů.[2] S papírovými výstřižky zachází jako se slovy a uvádí je do syntaktických vztahů, jako by šlo o básně slovní (Triptych na verše Bohuslava Reynka, 2010).[3] Svá díla vytváří v cyklech, které jsou výmluvné samy o sobě a lze považovat za protějšek básnické sbírky (Katedrála, 1993, Vnitřní prostory, 1994, Vnitřní krajiny, 1995, Básně o hudbě, 1995). Hudební ladění cyklu Partitury(1992) ilustruje pohyb kolážovaných prvků po notové osnově. V cyklu Snění o svobodě (1993) využil prostorové konstrukce sestavené z geometrických elementů.[4]

V cyklu Dívčí stínohry (1999) je zakotveno tajemství, které vyrůstá ze vztahu mezi mužem a ženou a promítá se do nich mnohoznačnost a složitost lidských citů. V Chasidských písních a příbězích (1999) jsou písmové znaky prolnuty se siluetami figur vznášejícími se v neurčitém prostoru, který jakoby naznačoval nepřeberné množství cest, jimiž se vydáváme a křižovatek, na nichž se můžeme octnout.[5] Cyklus Vzpomínky na dětství byl zamýšlen jako ilustrace k poetickým textům Dory Gabeové, založené na vzájemném emotivním souznění. Koláže představují osobitý výtvarný ekvivalent, který může existovat samostatně.[6] Další cykly koláží jsou nazvány Básně (1993-2005), Imaginární portréty, Jungiana (2004), Pieroti (2004), Záznamy (2009), Dětské hry (2013).

Holekova tvorba je meditativní[7] a prostor jeho koláží je zároveň prostorem duchovním, v němž je sdělení soustředěno do minimálních prostředků (Abstraktní básně, 2001-2008).[8] Díky charakteristickému způsobu, jakým pracuje nejen s nalepovanými prvky, ale především s prázdnem mezi nimi a obrazovým prostorem, který je jimi vymezen, lze jeho koláže poznat na první pohled. Jsou oproštěny od veškerých podružností a soustředěné k přesnému výrazu, kde důležitou roli hraje vzájemné vztahování navzájem oddělených prvků. Výtvarný efekt vytrhávání, konfrontovaného s prázdným prostorem, je méně doslovný, zato více otevřený divákově imaginaci. Při asketickém užití prostředků zde vše má dvojí smysl – jednak formální, estetický, zdůrazněný monochromním či bílým podkladem, ale zároveň významotvorný. Fragmentárnost, ať už se jedná o útržek melodie či vzpomínky, je zároveň odkazem na jistou labilitu a křehkost řádu a kultury v chaosu světa.[9] Kolážím svěřuje své pocity (Stránky z deníku) a pracuje s nápověďmi a útržky textů (Vytrhané básně, 1994). Sám uvádí, že hledá hlubší smysl lidských příběhů a jednotlivým barvám přisuzuje symbol oběti (červená) a záchrany (bílá), ztišení (modrá). Dojem nekonečného prostoru navozují koláže na černém papíru.[10] Jeho díla charakterizuje typografická čistota, preciznost a cit pro kaligrafické kvality písma.

V cyklu Hebrejská abeceda (2009) je několika charakterizujícími prvky přiblížen skrytý význam každého jednotlivého písmene, jehož vnitřní podstata a kauzální propojenost se zjevuje zcela nečekaně, jakoby náhle ostře nasvícena. Každý z Holekových obrazů, který napomáhá k otevření dveří do komnat, kde již přebývá tajemství, provází krátký básnický text.[11] V cyklu hebrejských písmen autor odhaluje jejich prvotní významy, ale i čistě vizuální možnosti. Existenciální, posléze spirituální obsah se tu promítá v rovině sugestivních příběhů.[2] Impulsem k této práci byla kniha Friedricha Weinreba Znamení života, ale také osobní zájem o duchovní zdroje našeho bytí.[12]

Kromě autorských knih, ilustrovaných kolážemi, navrhuje knižní obálky nebo plakáty. V letech 1991-1993 navrhoval obálky pro nakladatelství Návrat domů. Roku 2005 vytvořil plakát k 80. výročí založení českého PEN klubu. Přispívá do revue Umělecké besedy Život [13][14]

Výtvarné publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Holeka, Hebrejská abeceda, Arbor vitae 2009, ISBN 978-80-87164-28-0 (zařazena mezi Nejkrásnější české knihy roku 2009 v soutěži Památníku národního písemnictví)
  • Pavel Holeka, Koláže, Státní galerie výtvarného umění v Náchodě 1995, ISBN 80-85057-46-8
  • Pavel Holeka: Básně psané papírem, text Martin Souček, kat. 16 s., Nadační fond Galerie Smečky, Praha 2016

Literární tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Holeka, Vábení slov (poezie ilustrovaná autorovými kolážemi), doslov Rudolf Matys, Arbor vitae 2012, ISBN 978-80-7467-006-0

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Spolu s manželkou Martou se podílel na překladu knihy Potřebuji tvou lásku od Dr. Rose Cambella, která je věnována výchově dětí a vyšla opakovaně ve čtyřech vydáních (nakl. Návrat domů, 1992)

Zastoupení ve sbírkách[editovat | editovat zdroj]

  • Galerie Klatovy/Klenová
  • Památník národního písemnictví v Praze
  • Sbírka koláže Pražské plynárenské
  • Konos Connection, USA
  • SEA Zürich
  • London Bible College, London

Autorské výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1971 Pavel Holeka: Koláže, knihovna Sobotka
  • 1975 Pavel Holeka: Koláže, Galerie ve věži, Mělník
  • 1991 Pavel Holeka: Koláže, Malá galerie Melantrich
  • 1993 Pavel Holeka: Collages, Galerie Hibiscus, Dedemsvaart,
  • 1993 Pavel Holeka, Galerie Ruach, Haag, Holandsko
  • 1994 Pavel Holeka: Vnitřní prostory a básně, Galerie Genesis, Praha
  • 1994 Pavel Holeka: Báseň a hudba, Středočeské muzeum, Roztoky u Prahy
  • 1995 Pavel Holeka: Koláže, Státní galerie výtvarného umění v Náchodě
  • 1996 Pavel Holeka, Galerie Krause, Pfäffikon, Švýcarsko
  • 1999 Pavel Holeka: Vytrhané básně, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy
  • 2000 Pavel Holeka: Koláže, Městské muzeum, Dobruška, Duše hudby, Prácheňské muzeum, Písek
  • 2001 Pavel Holeka, Západomoravské muzeum, Malá galerie, Třebíč
  • 2003 Pavel Holeka, Městské muzeum, Kouřim
  • 2005 Pavel Holeka, Kongresové centrum, Praha
  • 2008 Pavel Holeka, Salón Zdeňky Podhajské, Umělecká beseda, Praha
  • 2010 Pavel Holeka: Hebrejská abeceda, Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze, pobočka Brno
  • 2011 Pavel Holeka: Hebrejská abeceda, Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze, Praha, GVU Cheb
  • 2012 Pavel Holeka: Vábení slov, České centrum Mezinárodního PEN klubu Praha
  • 2013 Pavel Holeka: Hebrejská abeceda, Muzeum Kroměřížska
  • 2014 Pavel Holeka: Hebrejská abeceda, zámek Mikulov
  • 2015 Pavel Holeka: Hebrejská abeceda, Masarykovo muzeum v Hodoníně
  • 2016 Pavel Holeka: Básně psané papírem, Galerie Smečky, Praha
  • 2017 Pavel Holeka: Básně psané papírem, Městské kulturní středisko, Lázně Bělohrad

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Martin Souček, Pavel Holeka: Básně psané papírem, katalog výstavy, Nadační fond Galerie Smečky, Praha 2016
  2. a b Richard Drury, „Dívčí sny a jiné koláže“, Galerie Felix Figura, Praha, 2009
  3. Naše koláže, 2018, s. 10
  4. Petrová E, in: Pavel Holeka, Koláže, 1995
  5. Jiří Machalický, úvodní text na vernisáži Galerie Ledeburské zahrady, 2000
  6. Vilma Hubáčková , Jiří Kolář a koláže básníků, Sborník Památníku národního písemnictví, Praha 2014 , str. 165-175
  7. Iva Janáková, Koláž jako cesta, Ateliér, 1996, č. 9
  8. Česká koláž, sbírka Pražské plynárenské, 2010, s. 59-60
  9. Marcel Fišer, Vytrhané básně, úvod katalogu, Galerie U bílého jednorožce, Klatovy, 1999
  10. Holeka P, in: Pavel Holeka, Koláže, 1995
  11. Gustav Erhart, doslov, Hebrejská abeceda, Arbor vitae 2009
  12. Ivo Binder, úvodní text k vernisáži VKC ŽM Brno, 2010
  13. Holeka Pavel , Listopadová vzpomínka, Život, 1 (22), 2005, s. 31
  14. Holeka Pavel, Nachový pierot, Život, 3,4, 2007, s. 41

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pavel Holeka, Christian Artists Directory, Rotterdam 1992, s. 22
  • Eva Petrová, Básně v kolážích, úvod katalogu Pavel Holeka: Koláže, Státní galerie výtvarného umění v Náchodě 1995
  • Eva Petrová, Umělecká beseda 1863 - 2003, Život, 1 (22),1, 2005, s. 23-27
  • Česká koláž, Sbírka Pražské plynárenské, Gallery (Jar. Kořán) Praha 2010
  • Cykly (Jiří Kolář, Jan Koblasa, Jan Švankmajer, Libor Fára, Michal Šanda, Pavel Holeka), Gallery (Jar. Kořán) Praha 2012
  • Martin Souček, Naše koláže, Sbírka Pražské plynárenské, Galerie Smečky, Praha 2018

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]