Wikipedie:WikiProjekt Autorské právo/Rozhodné právo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hippopotamův rozbor[editovat | editovat zdroj]

Sepsal: Hippopotamus

Otázka rozhodného práva, znamená otázka pod jaké právo Wikipedie spadá. Ačkoli tato působí triviálně, rozhodně není triviální a neexistuje na ní stoprocentně správná odpověď. Přesto existují řešení, která považuji za právně pravděpodobnější a výhodnější.

Rád bych zdůraznil, že to jaký se zvolí pohled na tento bod je stěžejní pro další vývoj. Wikipedista:Mormegil uvedl, že si nemůžeme vybrat právo. Má pravdu nemůžeme, ale musíme se rozhodnout, kterým se budeme řídit. Není možné řídit se dvěmi, protichůdnými právními systémy. A je zcela nemožné dělat si výběr toho co chci jak se občas děje. Není samozřejmě možné říci budu se řídit právem Tatarstánu, ale u otázky pod které právo patří jednotlivé příspěvky (autorská díla) české Wikipedie se musíme jednoznačně rozhodnout a to na základě relevantních informací.

§ 107 AutZ odst. 1 říká, Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů a umělecké výkony výkonných umělců, kteří jsou státními občany České republiky, ať byly vytvořeny nebo zveřejněny kdekoli.. Toto pak doplňují odstavec 2 a 3 Na díla a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti vztahují se ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů České republiky, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost. a odstavec 3 Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje se tento zákon na díla autorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou státními občany České republiky, byla-li poprvé v České republice zveřejněna, anebo má-li zde autor či výkonný umělec bydliště.

Pojďme se zamyslet co to znamená a zda je to skutečně zcela klíčové. Říká se tam (1), že ať uveřejní český občan své dílo kdekoli je jeho dílo chráněno tímto zákonem, ale co autor? Podobná ustanovení nalezneme i v jiných AutZ.

Protože ohledně Internetu neexistuje dostatek jednoznačných příkladů ani žádné ustanovení, které dává jednoznačnou odpověď na tuto otázku, proto musíme hledat podobné případy, pro které již právo tento problém nalezlo všeobecně uznávané řešení.

Tímto problémem jsou satelity. Proč právě satelity? Protože jejich problematika je v této oblasti stejná – někdo vysílá svůj signál někam, odkud je šířen dále, tento signál může být přijímán i na dalších místech. Zde díky řadě soudních rozhodnutí nalezlo obecně uznávané řešení, že se satelitní signál řídí právem země odkud je signál vysílán na družici (technicky problematice nerozumím zcela, prostě odkud signál dopraví na satelit, toho právo je rozhodné) a v tomto duchu se nese např. směrnice ES z 27. 3. 1993 (93/83). Ovšem i zde nastávají (ve smyslu některých rozsudků) rozhodnutí, kdy tomu tak není. Příkladem je pokud bude vysíláno řečí, kterou se v zemi vysílání nemluví, popř. tak, že je v této zemi nepůjde přijímat, rozhodne soud podle práva země, která je cílovou, či podle mezinárodního práva (zde je třeba uvažovat v rámci toho, že pokud se jedná o vysílání do země nedemokratické, atp. bude opět posuzováno právem země z níž je vysíláno – např. Svobodná Evropa).

Otázkou je, kdo je vysílač a kdo "satelit"? V tom je právě problém, za "vysílač" lze považovat jak server, kde jsou data uložena, tak toho, kdo to na server umístil. Podle některých právníků bude rozhodné právo to, jemuž podléhá server (zde často používaná věta "Servery jsou v Americe"). To by se v některých ohledech Wikipedii hodilo, ale bohužel tento přístup se opírá o nezjistitelnost (resp. problematickou zjistitelnost vkladatele a o předpoklad, že dílo bude užito v místě, kde je server). U Wikipedie lze s jistotou tvrdit, že dílo je užito v ČR, ačkoliv je umístěno v USA, obdobou jsou právě ony satelity. Samozřejmě se lze odvolávat na teritoriální princip Bernské úmluvy, atp. jenže u těchto smluv je problém, že vznikly před vznikem Internetu, nové tzv. "Intrenetové smlouvy" již nejsou tak jednoznačné a mezinárodní úmluvy IMHO směřují k chápání, že jednotlivé příspěvky lze chápat jako díla spadající pod české právo. Navíc bych k tomuto připojil, že stažení a další šíření (pokud se bude dít v ČR a českými občany, což je nejpravděpodobnější) bude spadat pod zákony ČR. Má-li být tedy naplněna GDFL a její smysl a celý smysl Wikipedie (obecně) musí nutně směřovat k českému právu a jeho dodržování.

K původní otázce, zda si Wikipedie může vybrat právo, pod které spadá. Nemůže, ale bude-li dodržovat striktně právo jednoho z možných systémů, bude se moci hájit dobrou vůlí. Přesto předpokládám, že přijetí výkladu, kdy jednotlivé příspěvky spadají pod české právo je výrazně pravděpodobnější. Protože opačný výklad by jednoznačně směřoval k poškození, těch co chtějí dílo užívat v místě, kde lze očekávat a předpokládat jeho užití. Jelikož Wikipedie se již několikrát dožadovala určení díla způsobem jak je běžné v evropských podmínkách a že je schopna rámcově dodržovat pouze český AutZ, nepřijde mi snaha pokoušet se zdůvodňovat a směřovat pod právo USA jako rozumná, zvláště pokud se tak děje účelově.

Pokud se Wikipedie rozhodne přijmout tezi, že spadá pod právo USA a bude se jim řídit, měla by tak činit důsledně a s přihlédnutím k faktu, že pak by se i tímto právem řídily a posuzovaly i díla, která české zákony povolují užívat. Každopádně takový názor nejen znemožňuje vydat Wikipedii jinde než v USA, ale znemožňuje i její užití v ČR, tak jak je užití díla ve smyslu GDFL prezentováno. Pokud sledujete ostatní Wikipedie, lze u nich nalézt tendenci směřovat pod rozhodné právo jejich země a dodržovat tak autorské právo právě v tomto duchu, což je další okolnost ke které by mohlo být přihlíženo.

Domnívám se tedy, že vzhledem k uvedeným citacím, záměrům k nimž je česká Wikipedie tvořena a ve shodě s jejich cíli, lze opravněně očekávat, že jednotlivá díla (příspěvky) budou spadat právě pod české právo a jednotliví přispěvatelé se jimi musí řídit.


Poznámka pod čarou[editovat | editovat zdroj]

Hodně mimo problematiku české Wikipedie, ale reakce na příspěvek, který sepsal Wikipedista:Miraceti zde.

Tuto poznámku umisťuji pod čáru, neboť se domnívám, že pro českou Wikipedii nemá žádný význam, ale jelikož byl projeven hlubší zájem o tuto problematiku, je vhodné se tím, alespoň rámcově, zabývat. Právo jako takové prochází určitým dlouhodobým vývojem z tohoto hlediska lze říci, že na většinu práv celků se stejným jazykem působily stejné vlivy (němčina) a jejich právo je pak velmi podobné -principem. Nebo zde existoval nějaký vztah jako jsou koloniální vazby (např. španělština). Zde pak dochází k takovému vývoji, že právo bývalé kolonie je ovlivněno právem koloniální mocnosti (obecně). Lze tedy tvrdit, že taková práva mají společné základy, navíc mezi takovými zeměmi došlo často k dalším dohodám, které některé záležitosti upřesňují. V otázkách, které jsou nejasné je nejčastějším případem, že bývalá koloniální mocnost má autorské právo přísnější než bývalé kolonie a zároveň platí, že tato země má v projektu typu Wikipedie hlavní slovo. Je to způsobeno snadnější dostupností Internetu a s tím spojenou početní výhodou při hlasováních. Proto jsou dominantní evropské země a jejich právo se zohledňuje více, je dobré pokud však uživatel ze země původu bere ohledy na právo své země. V případech, kdy je rozdíl velký, lze postupovat podle práva, které danou věc hodnotí přísněji, což mi dává jistotu, ale mezi právními systémy nebývá rozdíl v principech, vyjma případů kdy se některá země dostala pod vliv totalitních či diktátorských režimů, ale její právo nebude velmi pravděpodobně právem rozhodným pro autorská díla lidí ze svobodných zemí a občané takové země si musí dávat dobrý pozor co zveřejňují i z jiných důvodů.

Co se angličtiny týče, opět jde o kompaktabilní právní systémy, kde lze s minimálními úpravami Wikipedii vydanou v USA vydat i na jiných místech hovořících anglicky. Pokud nebudeme sledovat extrémní případy jako je např. Nepál, kde je angličtina také jedním z úředních jazyků o řešení v takových zemích nemám představu. Ale upřímně předpokládám, že se anglická Wikipedie nebude vydávat v Nepálu, Zimbabwe ani jiné podobné zemi a že by tam byla pouze vyvážena. O řešení tohoto problému opravdu nevím nic, ale domnívám se, že by se Nepál nehnal do nějaké divoké aktivity o to, aby se tím mohl zabývat. Pokud by tento případ nastal, tak bych svá práva nechal plavat, nebo se obrátil na americké soudy. Při nevydání tento problém nenastává, neboť nepálští občané přispívají na anglickou Wikipedii nebo na Nepálskou. Čím se řídí nepálština netuším, ale na anglické platí americké právo a zcela jistě i pro nepálské Wikipedisty.

Zajímavějším případem je nezmíněný případ jazyků, ke kterým neexistuje stát (latina, esperanto), zde bych očekával, že rozhodným právem bude právo serveru. Co se týče čínské Wikipedie, která je tuším pro čínské obyvatele nedostupná, bych rovněž čekával uplatnění práva serveru. Pokud je dostupná, čekal bych zde dost velké komplikace, ale práva k jednomu obrázku bych asi po čínské justici nevymáhal, již z toho důvodu, že bych se obával, že by plagiátora mohl postihnout trest, který nepovažuji za přiměřený. Mám totiž drobné výhrady k revolučnímu pojetí práva a to přestože o čínském autorském právu nemám dostatek informací. Druhou možností je, že čínské úřady mé autorské právo nebude zajímat, ale skutečně bych neřešil problematiku čínské Wikipedie a vymahatelnosti práva vůči běžnému občanu ČLR. Dále se nedomnívám, že občan ČLR sedne k Internetu svobodně zagoogli, neco si vyhlédne a spěchá to někam umístit a dávat tomu fair use označení.

Na závěr si nechávám dva nejzajímavější případy prvým je portugalština, kde je vliv Brazílie velký a pokud je mi známo, tak se v debatách kolem práv angažoval jeden, pro portugalskou Wikipedii, významný Wikipedista, který pochází z Brazílie. Nemám dostatečné znalosti portugalštiny, abych mohl sledovat výsledek těchto debat, bratr není k překladu ochoten a nezajímá mne to natolik, abych si překlad zaplatil. Druhým takovým případem je arabská Wikipedie, ale ta zatím nedorostla velikosti, aby tyto problémy řešila intenzivněji, ale i v této oblasti bych předpokládal, že dojde k dohodám, které budou vycházet z arabského pojetí práva.

Závěr: nedomnívám se, že by to mělo nějaký význam pro českou Wikipedii a nedomnívám se, že stojí za podrobnější rozbor problémy arabské, čínské, nepálské, anglické či jiné Wikipedie. Jistě lze neustále hledat a nacházet mnoho případů, kdy někdo použil jiné řešení, ale IMHO je nejlepší hledat řešení ve svém okolí (německá, polská Wikipedie), protože se domnívám, že tato řešení jsou pro vývoj české Wikipedie zajímavější a důležitější než řešení kolem čínské Wikipedie. Zároveň si myslím, že za projekty typu Wikipedie, či za její přispěvatele je nejrozumnější se právním problémům vyhýbat, ne je vymýšlet. Pojetí vztahu k čínské Wikipedii zde nebude rozhodující, k německé, polské, atp. by mohlo být důležitým vodítkem. Zvláště německá Wikipedie je při shodnosti autorských zákonů a vůbec chápání teoretických problémů a práv pravděpodobně byla dobrým argumentem. 08:55, 6. 10. 2006 (UTC)

Wikimolův rozbor[editovat | editovat zdroj]

  1. Servery nadace Wikimedia jsou umístěny v USA, proto není možné, aby na nich byl umístěn jakýkoli materiál v rozporu s americkým právem. Nemusí se vám to líbit a můžete protestovat, ale to je vše, co s tím asi tak můžete dělat.
  2. U příspěvků textové povahy (editace článků) jsou požadavky dané GFDL. Otázka, které právo použít, by byla zajímavá, pouze pokud by z požadavků GFDL v českém právu plynulo něco jiného, než v americkém. V takovém případě se mi jeví rozumnější spolehát na americké právo - fungování copyleftu v americkém právním systému je výrazně prozkoumanější a prověřenější, než v českém. GFDL je napsaná v angličtině. Z praktického hlediska viz předchozí bod - soulad obsahu Wikipedie s americkým zákonem je vynutitelný.
  3. Problémem jsou obrázky. Rozhodně platí bod 1. Navíc
    • Wikipedisté - občané ČR by měli ve vlastním zájmu dbát na to, aby jejich počínání bylo v souladu s českým autorským zákonem, resp. českými zákony obecně. Zejména nenahrávat soubory, které jim český autorský zákon rozhodně šířit nedovoluje.
    • Vzhledem k tomu, že by bylo pěkné, aby Wikipedie mohla být např. vydána na DVD v ČR, je vhodné, aby obrázky buď byly šiřitelné i podle českého zákona, nebo se daly snadno odfiltrovat.

Právně-teoretické otázky jsou nejasné, a je možné budovat rozličné analogie se satelity a pod., ale pokud tento přístup vede k absurdním závěrům, je nutné dívat se na věc prakticky. Servery jsou v USA. Jejich provozovatel taktéž. Nadace Wikimedia vystupuje ve vztahu k autorskoprávním otázkám stejně jako internetoví provideři. To prakticky znamená, že postupuje podle en:Online Copyright Infringement Liability Limitation Act.