Vřed buruli
| Vřed buruli | |
|---|---|
 Vřed buruli na kotníku osoby z Ghany. | |
| Základní údaje |
Vřed buruli (známý také jako bairnsdaleský vřed, searlský vřed nebo daintreeský vřed[1][2][3]) je infekční onemocnění zapříčiněné nákazou Mycobacterium ulcerans.[4] Raná fáze infekce je charakteristická vznikem nebolestivého uzlíku nebo otoku.[4] Z tohoto uzlíku se může stát vřed.[4] Vřed může být větší uvnitř než na povrchu pokožky[5] a v jeho okolí může být kůže oteklá.[5] S tím, jak se onemocnění zhoršuje, může dojít k infekci kosti.[4] Vředy buruli nejběžněji postihují ruce a nohy;[4] horečka není běžná.[4]
M. ulcerans uvolňuje toxin známý jako mykolakton, který oslabuje fungování imunitního systému a má za následek odumírání tkáně.[4] Bakterie ze stejného rodu rovněž způsobují tuberkulózu a lepru (M. tuberculosis a M. leprae).[4] Způsob šíření onemocnění není známý.[4] V šíření mohou hrát roli vodní zdroje.[5] V roce 2013 nebyla vyvinuta žádná účinná vakcína.[4][6]
V případě včasného zahájení léčby jsou antibiotika podávaná po dobu osmi týdnů účinná v 80 % případů.[4] Léčba často zahrnuje podávání léků rifampicin a streptomycin.[4] Namísto streptomycinu se někdy podává clarithromycin nebo moxifloxacin.[4] Mezi další způsoby léčby se může řadit vyříznutí vředu.[4][7] Po vyléčení infekce na místě obvykle zůstává jizva.[6]
Vředy buruli se nejběžněji vyskytují ve venkovských oblastech subsaharské Afriky, zvláště na Pobřeží slonoviny, ale mohou se vyskytnout i v Asii, západním Tichomoří a v Amerikách.[4] Případy nákazy se vyskytly ve více než 32 zemích.[5] Každoročně se objeví přibližně pět až šest tisíc případů.[4] Onemocnění postihuje také řadu druhů zvířat.[4] Prvním, kdo vředy buruli popsal, byl v roce 1897 Albert Ruskin Cook.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ James, William D.; Berger, Timothy G.; et al. Andrews' Diseases of the Skin: clinical Dermatology. [s.l.]: Saunders Elsevier, 2006. ISBN 0-7216-2921-0. S. 340.
- ↑ Rapini, Ronald P.; Bolognia, Jean L.; Jorizzo, Joseph L. Dermatology: 2-Volume Set. St. Louis: Mosby, 2007. ISBN 1-4160-2999-0. S. Chapter 74.
- ↑ Lavender CJ, Senanayake SN, Fyfe JA, et al.. First case of Mycobacterium ulcerans disease (Bairnsdale or Buruli ulcer) acquired in New South Wales. Med. J. Aust.. January 2007, s. 62–3. Dostupné online. PMID 17223764.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Buruli ulcer (Mycobacterium ulcerans infection) Fact sheet N°199 [online]. June 2013 [cit. 2014-02-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e NAKANAGA, K; YOTSU, RR; HOSHINO, Y; SUZUKI, K; MAKINO, M; ISHII, N. Buruli ulcer and mycolactone-producing mycobacteria.. Japanese journal of infectious diseases. 2013, s. 83–8. PMID 23514902.
- ↑ a b Einarsdottir T, Huygen K. Buruli ulcer. Hum Vaccin. November 2011, s. 1198–203. Dostupné online. DOI 10.4161/hv.7.11.17751. PMID 22048117.
- ↑ Sizaire V, Nackers F, Comte E, Portaels F. Mycobacterium ulcerans infection: control, diagnosis, and treatment. Lancet Infect Dis. 2006, s. 288–296. Dostupné online. DOI 10.1016/S1473-3099(06)70464-9. PMID 16631549.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vřed buruli na Wikimedia Commons
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.