Přeskočit na obsah

Vitrína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vitríny
Muzejní vitrína chránící vzácný obraz před vandalismem. Mona Lisa, Louvre, Paříž
Vitrína se sortimentem piva pivovaru SABMiller, Plzeňský prazdroj
Nábytek z období biedermeieru, v pozadí vitrína - skleník
Muzejní vitrína se zkamenělinami
Muzejní vitrína s vycpanými ptáky
Vitrína jako součást prodejního pultu
Sbírková vitrína v konferenčním stolku
Mrazicí prodejní vitrína se zmrzlinou

Vitrína (z latinského vitrum = sklo, francouzsky vitré = zasklený) je kus nábytku (skříň, skříňka, police, prodejní pult…), jehož jedna nebo více stěn je vyrobena z transparentního materiálu, nejčastěji ze skla, v moderní době i z plastu. Dříve běžné označení skleník se používá spíše výjimečně.[1]

Vitrína je určena k vystavování předmětů a zároveň k jejich ochraně před vlivy okolí, zejména proti prachu. Vitríny se používají v domácnostech k vystavování vzácnějšího nádobí a jiných dekorativních a sbírkových předmětů. V obchodech slouží k vystavování nabízeného zboží. Chladicí a mrazicí vitríny udržují choulostivé zboží v optimální teplotě. U drobnějšího nebo dražšího zboží, například hodinek, klenotů nebo elektroniky slouží zároveň k jeho ochraně před krádeží.

V galeriích nebo muzeích je ochrana vystavených uměleckých děl nebo archeologických artefaktů důslednější, v důležitých případech je kromě dokonalého zabezpečení proti krádeži nebo poškození řízeno i mikroklima vitríny.[2]

Z hlediska hlavní funkce (vystavování zboží) se vitrínám podobají výlohy a výkladní skříně. Rozdíl je v tom, že výloha nebo výkladní skříň je součástí budovy, která zároveň odděluje vnitřní prostor (interiér) od vnějšího (exteriéru).

Skleníky, neboli skříňky s prosklenými dvířky, případně i bočními stěnami, se ve větší míře začaly v domácnostech používat v období biedermeieru, tj. na počátku 19. století. Sloužily k vystavování vzácnějšího nádobí a dekorativních, případně sbírkových předmětů, později i k ukládání knih.[1]

Výstavní vitríny

[editovat | editovat zdroj]

Výstavní vitríny jsou určeny pro výstavní účely muzeí, galerií, archívů a knihoven prezentujících cenné předměty. Na rozdíl od vitrín v obchodech, kde stačí ochrana proti prachu, poškození a krádeži by měly výstavní vitríny zabránit vnikání polutantů a kolísání relativní vlhkosti a teploty uvnitř vitríny.

Vzhledem k náročnosti udržet výstavní prostor bez kolísání teploty a vlhkosti, které často ovlivňují návštěvníci, jsou vitríny jedním z možných řešení. Mimo ně lze použít zvlhčovače, nebo naopak odvlhčovače, případně finančně náročnou variantu ústředního klimatizačního zařízení. Vitríny proto musí zajišťovat bezpečnost uloženým předmětům, měly by být prachotěsné a lépe i vzduchotěsné, avšak měly by umožňovat regulaci relativní vlhkosti vzduchu.

Materiály na výrobu vitrín

[editovat | editovat zdroj]

Materiály musí umožnit především dobrou prezentaci vystavovaných předmětů a musí mít takové vlastnosti, aby exponáty chemicky neovlivňovaly. Vhodné vlastnosti vykazují zejména sklo a kovy (např. hliník).

Bezpečnost vitrín

[editovat | editovat zdroj]

Bezpečnost zajišťuje vrstvené sklo na vnějším plášti. V dnešní době se také využívají nerozbitné plné polykarbonáty. Police a úchyty musí být spolehlivě připevněné k plášti vitríny, musí odolávat vibracím a chránit předměty před pádem.

Osvětlení

[editovat | editovat zdroj]

Velmi důležitou roli hraje osvětlení, které návštěvníkovi umožní pozorování vystavených exponátů a může zdůraznit hlavní části výstavy. Na druhou stranu světlo obvykle má negativní vliv na barevnou stálost exponátů. Z tohoto důvodu je vhodné, aby bylo možno snadno intenzitu osvětlení regulovat. Moderní technologie nám umožňují ochranu exponátů před negativními účinky světla zlepšit použitím fólií.

Vnější osvětlení

[editovat | editovat zdroj]

Vnější osvětlení je možno řešit umístěním stropních svítidel, nebo v osvětlovacím krytu nad vitrínou. V minulosti se často používaly zářivky, případně halogenové žárovky jako bodové zdroje. Nověji převažuje osvětlení na bázi LED, jehož výhodou je nižší spotřeba elektřiny a větší variabilita jak z hlediska možností směrování světla, tak z hlediska jeho barvy.

Vnitřní osvětlení

[editovat | editovat zdroj]

Vnitřní osvětlení více upoutá pozornost, ale při nevhodné volbě osvětlení může docházet ke zvyšování teploty uvnitř vitríny. V minulosti se proto někdy používala optická vlákna, čímž se zajistilo, že teplo ze světelného zdroje bylo uvolněno mimo vitrínu. Moderní LED osvětlení tuto potřebu eliminuje.

  1. a b Skleníky a vitríny. Měsíčník Rozmarýna [online]. Časopisy pro volný čas [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 
  2. JANDOUREK, Filip. OBRAZEM: Vyšehradský kodex bude vystaven v jedné z nejbezpečnějších vitrín. Rádio Praha [online]. Český rozhlas, 2015-01-08 [cit. 2024-03-02]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KUBIČKA, Roman. Výkladový slovník malířství, grafika, restaurování. Praha: Grada, 2004.