Vaječná tempera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Malbou temperou se dnes rozumí způsob malby barvami, kde pigmenty jsou pojeny emulzí. Jedním z nejstarších emulgátorů, které se k výrobě temperové barvy využívaly bylo vejce a to buď celé, nebo jen žloutek. Vejce je znamenitý emulgátor a může zemulgovat v krajním případě až sedminásobný obsah oleje vzhledem ke svému obsahu. Samotné vejce je v podstatě již přirozenou emulzí, obsahuje vodu, albumin, vitelin, lecitin, minerální látky a ve žloutku vaječný tuk (a další látky).

Výroba vaječné tempery[editovat | editovat zdroj]

Výroba tempery se liší podle osobitého přání každého umělce, ale základní variantou je tento postup: 1 vejce, buď celé, nebo jen žloutek, se rozmíchá. Do rozmíchaného vejce se pomalu přidává lněný olej v množství 1/2 objemu vejce z něhož barvu připravujeme. Mnozí umělci obohacují vaječnou emulzi o další příměs, jako je klihová voda, lovosa, nebo vodná disperze polymeru.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Analýzami je doložena vaječná tempera již ve starém Egyptě v 2.-3. stol. n.l., a to na malbě obalu mumie současně s jinými pojidly, totiž živočišným klihem a akáciovou gumou. Je třeba předpokládat, že vaječná tempera byla používána již od antiky nepřetržitě, avšak pravděpodobně pro zvláštní účely. V malbě středověku však už zaujímá podstatné místo. Objevuje se v knižní malbě a v deskové malbě. Setkáváme se s ní například při malbě ikon. V 15. století přichází zvrat v přístupu k výrobě tempery a na místo olejové substance ve vodním prostředí začíná převládat vodová substance v olejovém prostředí. Takže vzniká tzv. olejomalba Eyckova typu, která představuje kvalitativní zvrat, směřující k čisté olejomalbě.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Výtvarné techniky a technologie materiálů, skripta pro Vyšší odbornou školu grafickou a Střední průmyslovou školy grafickou, Praha 1, Hellichova 22, Autor ani rok vydání neuveden

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]