USS Bainbridge (CGN-25)
_1986.jpg) USS Bainbridge (CGN-25) | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | křižník |
| Třída | třída Leahy |
| Jméno podle | William Bainbridge |
| Objednána | 1. září 1958 |
| Zahájení stavby | 15. května 1959 |
| Spuštěna na vodu | 15. dubna 1961 |
| Uvedena do služby | 6. října 1962 |
| Osud | vyřazena 1996, recyklován a sešrotován 1999 |
| Předchůdce | třída Leahy |
| Následovník | třída Belknap |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 7250 t (standardní) 7982 t (plný) |
| Délka | 172,3 m |
| Šířka | 17 m |
| Pohon | 2× jaderný reaktor 2× turbína |
| Rychlost | 30+ uzlů |
| Posádka | 459 |
| Výzbroj | (po dokončení): 4× Terrier (2×2) ASROC (8hl.) 4× 76mm kanón (2×2) 6× 324mm torpédomet (2×3) |
USS Bainbridge (CGN-25) byl raketový křižník námořnictva Spojených států amerických s jaderným pohonem, odvozený od konvenční třídy Leahy. Byl třetí postavenou hladinovou lodí amerického námořnictva s jaderným pohonem. Předcházely mu křižníky USS Long Beach (CGN-9) a letadlová loď USS Enterprise (CVN-65). Postaven byl v letech 1959–1961 a americké námořnictvo ho provozovalo až do roku 1996. Původně byl klasifikován jako vůdčí loď torpédoborců a teprve roku 1975 se jeho označení změnilo na raketový křižník (CGN).[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
_underway_in_the_Suez_Canal_on_27_February_1992.jpg)
Stavba lodi byla objednána 1. září 1958. Kýl byl založen 15. května 1959 v loděnici Bethlehem Steel v Quincy ve státě Massachusetts. Na vodu byla loď spuštěna 15. dubna 1961 a 6. října 1962 byla přijata do operační služby.[2]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
_firing_a_RGM-84_Harpoon_missile_on_10_January_1992.jpeg)
Konstrukce lodi byla založena na výrazně upraveném projektu křižníků předcházející třídy Leahy. Trup byl z oceli, nástavby z hliníku. Základem výzbroje lodi byla dvě dvojitá odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Terrier. Jedno bylo na přídi a druhé na zádi, přičemž pro každé byla nesena zásoba 40 střel. Protiponorkovou výzbroj tvořilo osminásobné odpalovací zařízení raketových torpéd ASROC na přídi a dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety po stranách nástavby. Hlavňová výzbroj byla slabá — čtyři 76mm kanóny v dvouhlavňových postaveních.
Pohonný systém tvořily dva reaktory D2G firmy General Electric a dvě turbíny stejného výrobce. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 30 uzlů.[1]
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
Během služby byl křižník dvakrát modernizován — v letech 1974–1977 a 1983–1985. Výzbroj byla rozšířena o dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel Boeing Harpoon, čtyři 12,7mm kulomety a dva systémy blízké obrany Phalanx CIWS. Protiletadlové střely byly novějšího typu Standard ER (zásoba střel zůstala stejná). Naopak 76mm kanóny byly odstraněny.[1]
Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]
,_USS_Long_Beach_(CGN-9)_and_USS_Bainbridge_(DLGN-25)_underway_in_the_Mediterranean_Sea_during_Operation_Sea_Orbit,_in_1964.jpg)
V červenci 1964 vytvořily Bainbridge, Long Beach a Enterprise svaz Task Force 1, který v následujících dvou měsících provedl operaci Sea Orbit — obeplutí zeměkoule bez doplňování paliva. Křižník byl rovněž nasazen ve vietnamské válce.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 50.
- ↑ BAINBRIDGE (CGN 25) (ex-DLGN 25) [online]. Naval Vessel REgister, rev. 2008-05-09 [cit. 2010-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-14. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu USS Bainbridge na Wikimedia Commons - (anglicky) Profil třídy Bainbridge na webu Globalsecurity.org
