Přeskočit na obsah

Třída Lüneburg (typ 701)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Lüneburg (typ 701)
ARA Buenaventura (BL 162)
ARA Buenaventura (BL 162)
Obecné informace
UživateléNěmecké námořnictvo
Egyptské námořnictvo
Kolumbijské námořnictvo
Řecké námořnictvo
Uruguayské námořnictvo
Typzásobovací tanker
Lodě8
Osudaktivní (2015)
Technické údaje Lüneburg (typ 701A)
Výtlak3483 t (plný)
Délka114,3 m
Šířka13,2 m
Ponor4,2 m
Pohon2 diesely
Rychlost17 uzlů
Dosah5900 km při 14 uzlech
Posádka71
Výzbroj2–4× 40mm kanón
Radarnavigační radar
Ostatní1100 t nákladu
Technické údaje Freiburg (typ 701E)[1]
Výtlak3680 t (plný)
Délka118,3 m
Šířka13,2 m
Ponor4,28 m
Výzbroj2× 40mm kanón

Třída Lüneburg (typ 701) je třída zásobovacích tankerů německého námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy.[2] Plavidla jsou určena k zásobování válečných lodí palivem, pitnou vodou, municí, náhradními díly a dalšími zásobami. Zahraničními uživateli třídy jsou Egypt, Kolumbie, Řecko a Uruguay.

V letech 1966-1968 bylo postaveno osm jednotek této třídy.[2]

Jednotky třídy Lüneburg:

Jméno Typ Spuštěna Vstup do služby Status
Lüneburg (A1411) 701A 1965 31. ledna 1966 1997 prodána Kolumbii, zařazena 2. 11. 1997 jako Cartagena de Indias (BL 161),[3] aktivní
Coburg (A1412) 701C 1965 9. července 1968 prodána Řecku, 25. září 1991 zařazena do služby jako Axios (A-464),[4], podporovala raketové čluny, 1999 přestavěna na tanker,[2] aktivní[5]
Freiburg (A1413) 701E 1966 27. května 1968 Vyřazena 17. prosince 2003. Od 6. dubna 2005 provozován Uruguayským námořnictvem jako General Artigas (ROU 04), aktivní.[1]
Glücksburg (A1414) 701E 1966 9. července 1968 2003 prodána Egyptu jako Shalatein (A230), aktivní[1]
Saarburg (A1415) 701C 1966 30. července 1968 1994 prodána Řecku, 19. října 1994 zařazena jako Aliakmon (A-470),[6], podporovala raketové čluny, 1999 přestavěna na tanker,[2], aktivní[5]
Nienburg (A1416) 701A 1966 1. srpna 1968 1998 prodána Kolumbii jako Buenaventura (BL 162),[2] aktivní
Offenburg (A1417)
Meersburg (A1418) aktivní

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]
Offenburg (A1417) s raketovým člunem
Coburg (A1412)

Plavidla jsou vybavena navigačním radarem. Mají kapacitu 1100 tun nákladu. Výzbroj tvoří dva až čtyři 40mm kanóny Bofors. Pohonný systém tvoří dva diesely Maybach MD 872, každý o výkonu 3000 hp, pohánějící dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami. Nejvyšší rychlost je 17 uzlů. Dosah činí 5900 km při rychlosti 14 uzlů.[2]

Modifikace

[editovat | editovat zdroj]

Coburg byla postavena v modifikované verzi specializované na podporu raketových člunů.[4] Zásobovací lodě Freiburg a Meersburg byly v letech 1975-1976 prodlouženy o 10,3 metru. Vzniklý prostor byl využit ke skladování protilodních střel Exocet a vybavení k jejich údržbě. Lodě pak poskytovaly zázemí raketovým člunům a torpédoborcům. V roce 1984 byla loď Freiburg prodloužena ještě o 4 metry, aby mohla poskytovat podporu raketovým fregatám, včetně výměny a údržby protilodních střel Harpoon.[2]

  1. a b c Class Type 701E Replenishment Ship [online]. Worldwarships.org [cit. 2015-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-20. (anglicky) 
  2. a b c d e f g CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 188. 
  3. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 184. [Pejčoch, Novák, Hájek (1998)]
  4. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 46. 
  5. a b Class Type 701E Replenishment Ship [online]. Worldwarships.org [cit. 2015-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-20. (anglicky) 
  6. Pejčoch, Novák, Hájek (1998), s. 314.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]