Třída Haruna
| Třída Haruna | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Japonské námořní síly sebeobrany |
| Typ | vrtulníkový torpédoborec |
| Lodě | 2 |
| Osud | vyřazeny |
| Nástupce | třída Širane |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 4 700 t (standardní) 6 300 t (plný) |
| Délka | 153 m |
| Šířka | 17,5 m |
| Ponor | 5,1 m |
| Rychlost | 32 uzlů (59 km/h) |
| Posádka | 335 důstojníků a námořníků |
| Výzbroj | 2× 127 mm 1× ASROC 1× Sea Sparrow 2 × Phalanx CIWS 6× 324mm torpédomet |
| Letadla | 3× vrtulník SH-60J |
Třída Haruna byla třída vrtulníkových torpédoborců Japonských námořních sil sebeobrany, stavěná pro roli vlajkových lodí protiponorkových uskupení. Skládá se z jednotek Haruna a Hiei, postavených v letech 1970–1974. Ve své době se jednalo o největší japonské válečné lodě. Na jejich úspěšnou konstrukci navázaly další dvě jednotky třídy Širane.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Jednotky třídy Haruna:[2]
| Jméno | Zahájení stavby | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|
| Haruna (DDH-141) | 19. března 1970 | 1. února 1972 | 22. února 1973 | vyřazen 18. března 2009 |
| Hiei (DDH-142) | 8. března 1972 | 13. srpna 1973 | 27. listopadu 1974 | vyřazen 16. března 2011 |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
_passes_Hospital_Point_in_Pearl_Harbor,_Hawaii.jpg)
Lodě byly koncipovány tak, že na přídi byla soustředěna většina její výzbroje, ve středu trupu se nacházela nástavba a rozměrný hangár pro tři protiponorkové vrulníky (ke konci služby typu SH-60J) a na zádi lodi byla plošina pro jejich provoz. Jednoznačné zaměření lodí na protiponorkový boj se odráželo i v jejich výzbroji. Tu po dokončení tvořily dva 127mm kanóny v jednohlavňových věžích, jedno osminásobné odpalovací zařízení raketových torpéd ASROC a dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Lodě tedy postrádaly jak protilodní, tak protiletadlové zbraně.
Teprve při modernizaci uskutečněné v druhé polovině 80. let byla obě plavidla vybavena pro boj se vzdušnými cíli — na střechu hangáru bylo instalováno osminásobné odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Sea Sparrow a po stranách nástavby rovněž dva systémy blízké obrany Phalanx CIWS.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 281.[Dále jen Pejčoch, Novák, Hájek (1994)]
- ↑ Class Haruna Helicopter Destroyer [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24. (anglicky)
- ↑ Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 282.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Haruna na Wikimedia Commons - (anglicky) Třída Haruna na serveru Globalsecurity.org
