Transformační systemická terapie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Transformační systemická terapie vychází z terapeutického modelu růstu Virginie Satirové (1916–1988), rozvinutého následně jejími spolupracovníky, především Johnem Banmenem. Jde o zážitkovou terapii, zaměřenou primárně na vnitřní změnu klienta, která pak má vliv na jeho interpersonálni vztahy. Terapie je zážitková, systemická, pozitivně orientovaná a zaměřená na změnu. Důležitá je při ní osobnost terapeuta a důraz je kladen na zvýšení sebeúcty klienta, posílení jeho schopnosti rozhodovat, přijetí odpovědnosti a kongruenci.

Základní předpoklady modelu růstu[editovat | editovat zdroj]

  • Lidské procesy jsou univerzální
  • Všichni lidé mají vnitřní zdroje, které potřebují k vypořádání se s jakoukoliv životní situací
  • Problémem není "problém", ale to, jak se s ním lidé vypořádávají
  • Symptom je podvědomé řešení problému
  • Terapie se musí soustředit na zdraví a možnosti, ne na problémy a patologie
  • Změna je vždy možná
  • Minulost nezměníme, ale můžeme měnit dopady minulosti na nás
  • Lidé vždy dělají to nejlepší, co v dané chvíli mohou
  • Pocity nám patří a dokážeme se naučit je ovládat
  • Celistvost, růst a vývoj jsou přirozené lidské procesy
  • Naděje je podstatným prvkem pro nastolení změny
  • Jsme duchovní bytosti v lidském těle

Použití[editovat | editovat zdroj]

Využívá se při práci s jednotlivci, páry, rodinami a v dětské terapii. V Kanadě vychází od roku 2007 The Satir Journal věnovaný satirovské transformační systemické terapii a od roku 2013 pak i Satir International Journal.

Literatura[editovat | editovat zdroj]