Transevropská dopravní síť
Transevropská dopravní síť (anglicky Trans-European Transport Networks, zkratka TEN-T) je síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest v Evropské unii. Základním důvodem jejího zřízení bylo zlepšení dopravní infrastruktury v mezinárodní sféře. Byla schválena Evropským parlamentem v roce 1993. Paralelně s tímto systémem vznikl systém panevropských koridorů mezi Evropskou unií a státy střední a východní Evropy. Existují návrhy na sloučení těchto dvou systémů.
Síť TEN-T zahrnuje:
- 75 200 km silnic
- 78 000 km železničních tratí
- 330 letišť
- 270 námořních přístavů
- 210 vnitrozemských přístavů
V roce 1994 bylo zařazeno 14 nových projektů. V roce 2004 byl jejich počet zvýšen na 30. Jejich realizace měla být dokončena do roku 2020, aktuálně se dělí na jádro (do roku 2030) a ostatní závaznou síť (do roku 2050).[1]
V červenci 2022 Evropská komise a Evropská investiční banka zahájili práce na předběžné studii proveditelnosti napojení Ukrajiny a Moldávie na síť TEN-T v rámci poválečné obnovy. Železniční tratě by měly mít standardní evropský rozchod.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PEREIRA, Luís. Trans-European Transport Network (TEN-T). Mobility and Transport - European Commission [online]. 2019-09-02 [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Commission amends TEN-T proposal to reflect impacts on infrastructure of Russia’s war of aggression against Ukraine. Mobility and Transport - European Commission [online]. 2022-07-27 [cit. 2022-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Transevropská dopravní síť na Wikimedia Commons - TEN-T síť (2004) na serveru Evropské Komise (anglicky)
- Rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj TEN-T Archivováno 8. 11. 2012 na Wayback Machine. ze dne 23. července 1996
