S fotbalem začínal v Jonsered na předměstí Göteborgu, v roce 1974 přestoupil do IFK, kde strávil většinu kariéry (na zahraničních angažmá v PSV Eindhoven a 1. FC Kaiserslautern se příliš neprosadil). Získal s tímto klubem dva mistrovské tituly (1982 a 1984), dvě pohárová vítězství (1979 a 1982), Pohár UEFA 1981/82 a účast v semifinále PMEZ 1985/86. Byl nejlepším střelcem Poháru mistrů v sezonách 1984/85 (7 branek, dělil se o prvenství s Michelem Platinim) a 1985/86 (opět 7 branek) i Poháru UEFA 1981/82 (9 branek).[1] Reprezentoval Švédsko na mistrovství světa ve fotbale 1978. Byl nejlepším střelcem švédské ligy 1981 a v roce 1982 získal cenu Guldbollen.[2]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Torbjörn Nilsson na Wikimedia Commons 
